Norská ekonomika loni rostla pomaleji

Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009. Norský statistický úřad dnes oznámil, že za celý rok ekonomika bez zahrnutí ropného průmyslu vzrostla o jedno procento.

Stejně jako na další přední světové producenty ropy a plynu i na Norsko měl negativní dopad propad cen ropy, který způsobil propouštění tisíců zaměstnanců a ukončení činnosti firem v odvětví. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla desetiletého maxima 4,6 procenta. Ve srovnání s dalšími předními ekonomikami je sice tento údaj nízký, nezaměstnanost však výrazně stoupla z 3,2 procenta v polovině roku 2014.

Norská koruna od poloviny roku 2014 klesla kvůli propadu cen ropy o téměř 20 procent. To sice pomohlo místním vývozcům, avšak ne natolik, aby to výrazně zlepšilo celkovou ekonomiku.

Norsko je největším producentem plynu v západní Evropě a ekonomika země je na ropě vysoce závislá. Celkový růst hrubého domácího produktu, který zahrnuje i ropný sektor, loni zpomalil na 1,6 procenta z 2,2 procenta v roce 2014.

V samotném čtvrtém čtvrtletí HDP bez ropného sektoru vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po nulovém růstu v druhém kvartálu. Celkový HDP pak klesl o 1,2 procenta po expanzi o 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí. Byl to první čtvrtletní pokles za více než dva roky a nejvyšší od třetího čtvrtletí 2012. Ropný, plynárenský a přepravní sektor klesl o 5,6 procenta.

Současná norská vláda však věří, že zemi se může podařit odolat poklesu, přestože ceny ropy klesly více, než se čekalo, a čínská ekonomika zpomaluje. Díky slábnoucí měně, fondu bohatství, ve kterém je 800 miliard dolarů, a potenciálnímu dalšímu snížení úroků by se Norsku mohlo podařit postupně diverzifikovat svoji ekonomiku i do dalších oblastí, než je těžba ropy a plynu, řekla agentuře Reuters premiérka Erna Solbergová. Těžba ropy a plynu má na celkovém HDP více než pětinový podíl.

Podle některých ekonomů nejnovější údaje posilují očekávání, že norská centrální banka na svém březnovém zasedání sníží úrokové sazby. V prosinci banka nechala hlavní úrokovou sazbu na 0,75 procenta, avšak uvedla, že šance na snížení úroků v březnu je více než 50 procent.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Norská centrální banka překvapivě snížila úrok na nulu
  Norská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu poprvé v historii na nulu, dosud ji měla na 0,25 procenta. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení. Svým rozhodnutím reaguje na pokles ekonomiky v důsledku koronavirové krize a na prudký pád cen ropy, který přispěl k oslabení kurzu norské koruny.
• Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
  Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.
• Norská centrální banka snížila úrok na rekordní minimum
  Norská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 procenta a uvedla, že náklady na úroky mohou dál klesat. Banka se tak snaží zmírnit ekonomický dopad šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem. Teprve minulý týden přitom banka oznámila snížení sazeb o půl procentního bodu. Guvernér Oeystein Olsen prohlásil, že norská ekonomika je ve stavu nouze.
• Norská centrální banka uvažuje o intervencích
  Norská centrální banka (Norges Bank) dnes uvedla, že uvažuje o forexových intervencích na podporu norské koruny (NOK). Ta za dva týdny přišla na páru s eurem o pětinu hodnoty, je to nejdramatičtější výprodej v záznamech Refinitiv za poslední tři dekády.
• Norská centrální banka znovu zvýšila základní úrok, ten je nejvýše od roku 2009
  Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka, která tak bojuje proti vysoké inflaci, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Základní úrok je v této skandinávské zemi teď nejvýše od roku 2009.
• Norská centrální banka zvedla úroky na 15leté maximum, chystá další zvyšování
  Norská centrální banka dnes zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 procenta, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů dotazovaných agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Norská centrální banka zvýšila podle očekávání sazby o 0,5 procentního bodu
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.
• Norská centrální banka zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu
  Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém dnešním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení.
• Norská centrální banka zvýšila základní úrok z nuly na 0,25 procenta
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.
• Norská ekonomika loni podala nejslabší výkon za 75 let
  Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl dnes norský statistický úřad (SSB). Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 2,5 procenta. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům.
• Norská ekonomika ve 2Q díky ropě oživila
  Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times.
• Norská koruna je kvůli levné ropě nejníže od roku 2008
  Norská koruna se dnes vůči euru propadla nejníže od finanční krize před více než deseti lety. Důvodem je podle analytiků napětí ve světovém obchodě, které tlačí dolů ceny ropy, a ohrožuje tak velkou část norské ekonomiky. Kurz měny se během obchodování v Oslu snížil až na 10,097 za euro, což je nejnižší hodnota od prosince 2008.
• Norská koruna novým bezpečným přístavem
  Díky příjmům z ropy je Norsko bezpečným místem pro uložení prostředků, jaké v zadlužené Evropě zkrátka...
• Norská koruna zůstává levná
  Norsko jako druhý největší evropský producent ropy a zemního plynu zasáhl prudký pokles cen komodit, který se těžařům částečně dařilo kompenzovat slabší měnou. Norská koruna (NOK) za poslední dva roky komoditního armageddonu ztratila proti euru 14 % a proti americkému dolaru dokonce 31 %.
• Norské aerolinky Flyr jsou na burze, akcie prudce zpevnily
  Na burze v norské metropoli Oslo se dnes začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS.
• Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
  Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnil norský statistický úřad.
• Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
  Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
  Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU.
• Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
  Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem.
• Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
  Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí.