Největší ekonomika ve střední Evropě
Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 4,5 procenta
06.04.2022 Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Od října je to už sedmé zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je nejvýše za posledních deset let.
Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 3,5 procenta
08.03.2022 Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Banka se též snaží podpořit zlotý, který v důsledku ruské invaze na Ukrajinu propadl na rekordní minimum vůči euru. Od října je to už šesté zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je na devítiletém maximu. Většina ekonomů dotazovaných agenturou Bloomberg čekala zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu.
Další články k tématu Největší ekonomika ve střední Evropě
Polská centrální banka zvýšila kvůli inflaci hlavní úrok na 1,75 procenta
09.12.2021 Polská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let, analytici proto podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.
UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy porostou v 2024 a 2025 o tři pct
18.01.2024 Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit, kterou má ČTK k dispozici.
FT: Střední Evropa se chystá na zpomalování růstu v Německu
28.10.2019 Ekonomiky ve střední Evropě již několik let zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající spotřebitelské výdaje a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy největším obchodním partnerem, však loni na podzim začalo sklouzávat k recesi a mnozí mají obavy z negativních důsledků tohoto vývoje, napsal dnes list Financial Times (FT).
Měsíčník finančních trhů – Leden 2020
04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.
Průmyslová aktivita ve střední Evropě rostla i přes problémy s dodávkami
02.08.2021 Průmyslová aktivita ve střední a východní Evropě v červenci rostla i přes nedostatek surovin. Růst v České republice, v Polsku, ale také v celé eurozóně, nicméně oproti rekordnímu červnu kvůli nedostatečným dodávkám zpomalil, zjistila společnost IHS Markit. Největší evropská ekonomika - ta německá - naopak v červenci růst i přes podobné problémy zrychlila.
Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
11.07.2024 Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
FT: Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky
02.06.2020 Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times (FT).
Měsíčník finančních trhů – Červenec 2020
04.08.2020 Přestože to minimálně v USA momentálně vypadá na druhou velkou vlnu pandemie koronaviru a dynamika globálního ekonomického oživení na začátku třetího kvartálu zpomaluje, na globálních finančních trzích se udržela velice pozitivní nálada. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně pokračující masivní monetární stimuly klíčových centrálních bank v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou. Ve výsledku nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zhodnocení 5,1 %. Přitom od začátku roku tento index ztrácí již pouze 2,4 %. Výrazně se dařilo také globálním dluhopisovým trhům, jejichž nejširší index Bloomberg Barclays zaznamenal zhodnocení 3,2 %. Od začátku roku přitom globální dluhopisové trhy připisují zhodnocení již 6,3 %.
Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,25 procenta
04.01.2022 Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.
Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,75 procenta
08.02.2022 Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,75 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už páté zvýšení sazeb v Polsku. Hlavní úrok je nyní nejvýše od roku 2013, připomněla agentura Bloomberg.
Související klíčová slova:
Inflace | Polsko | Recese | Daně | Ekonomové | Sazby | Bloomberg | Bod | Centrální banka | Ekonomika | Euro | Měny | Česká národní banka | Analytici | Úroková sazba | Banka | Míra inflace | Reuters | ROCE | Polská centrální banka | Guvernér | ČTK | Zpomalení ekonomiky | Náklady na úvěry | Základní úroková sazba | Zvýšení sazeb | Ceny pohonných hmot | Největší ekonomika | Maďarská centrální banka | Úrok | Adam Glapiński | Rostoucí náklady | Prognózy | Míra | Situace | Pandemie | Zvýšení sazeb v Polsku | COVID-19 | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Ekonomiky | Covid | Ceny | NBP | Vypuknutí pandemie | Rekordní minimum | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Guvernér NBP | 3М | Zlotý | Válka na Ukrajině | Snížení daně | Glapinski | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Konflikt na Ukrajině | Situace na Ukrajině | Polská centrální banka (NBP) | Invaze | Řetězce | Bank Pekao
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot