Akciový index BIST 100

06.10.2020 Globální akciové trhy v září korigovaly enormně silné zisky z předchozích pěti měsíců, když nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 3,4 %. Přitom jsme nebyly svědky žádného významného katalyzátoru, který by měl výprodeje spustit. Jednalo se tak pravděpodobně o prosté vybírání předchozích zisků. Přitom od začátku roku je index MSCI All Country přesně na nule. Příliš se v září nedařilo ani globálním dluhopisovým trhům, když nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays odepsal 0,4 %. Nicméně od začátku roku globální dluhopisové trhy stále připisují nadstandardní zhodnocení 5,7 %.

24.08.2023 Akciová burza v Istanbulu už letos přilákala více primárních nabídek akcií (IPO) než mnohem větší burzy v Londýně, Frankfurtu nad Mohanem či Miláně. Pomohl jí k tomu růst zájmu drobných investorů o obchodování na akciovém trhu v době, kdy je zájem firem o vstup na burzu celosvětově slabý. Od začátku letošního roku se na istanbulské burze uskutečnilo 30 primárních nabídek a firmy z tohoto prodeje získaly celkem 1,9 miliardy dolarů (42,3 miliardy Kč). S odvoláním na údaje firmy Dealogic to napsal server listu Financial Times (FT).

03.07.2020 Díky pokračujícím masivním monetárním stimulům klíčových centrálních bank a postupnému otevírání ekonomik pokračovala na globálních finančních trzích pozitivní nálada. Ve výsledku nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zhodnocení 3,0 %. Přitom od začátku roku tento index ztrácí již „pouze“ 7,1 %.

06.05.2020 Globální akciové trhy dosáhly lokálního minima kolem 23. března. V tomto okamžiku z historických maxim z 19. února ztratily přibližně 35 %. Americký Fed nicméně na konci března oznámil masivní program kvantitativního uvolňování, objemově násobně větší než při poslední globální finanční krizi 2008-2009. Fed se rozhodl nakupovat prakticky všechny dluhové cenné papíry a v polovině dubna dokonce ohlásil, že začne nakupovat také korporátní dluhopisy s neinvestičním spekulativním ratingem (high-yield). Také Evropská centrální banka svůj program nákupů aktiv také výrazně rozšířila. Ve výsledku se díky masivním monetárním stimulům centrálních bank podařilo situaci stabilizovat a posléze dokonce začaly globální akciové trhy velice silně růst. V dubnu si tak ve výsledku nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 11 % a od začátku roku je v mínusu už „pouze“ 14 %.

06.01.2021 Globální akciové trhy pokračovaly v prosinci v růstu s tím, jak se po světě pomalu začaly v masovém měřítku aplikovat vakcíny proti koronaviru. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 4,5 %. Dařilo se také globálním dluhopisovým trhů, které dle nejširšího globálního dluhopisového indexu Bloomberg Barclays připsaly zisk 1,3 %. Celý uplynulý rok 2020 byl pro globální finanční trhy velice úspěšný a to především díky bezprecedentnímu objemu kvantitativního uvolňování centrálních bank. Celkový objem nově natištěných peněz centrálními bankami v roce 2020 činil bezprecedentních 9,2 bilionu dolarů, což je trojnásobek ve srovnání s krizovým rokem 2008. Ve výsledku za celý rok 2020 připsaly globální akciové trhy zhodnocení 14,3 % a globální dluhopisové trhy 9,2 %.

05.11.2019 8. října USA zavedly sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

02.12.2019 7. listopadu zasedala Česká národní banka a v souladu s očekáváním investorů své úrokové sazby nezměnila. Ačkoli bankovní rada pravděpodobně opět vedla debatu o jejich možném zvýšení z titulu domácích inflačních tlaků, nakonec v rozhodování převážila nejistota pramenící ze zahraničního vývoje. Další vývoj sazeb ČNB je v tuto chvíli velmi obtížné určit, protože se bude do velké míry odvíjet od vývoje v zahraničí. Pokud by světová ekonomika začala opět ožívat a přicházející čísla se začala otáčet k lepšímu, trh začne patrně brzy opět spekulovat o tom, zda ČNB sazby nezvýší. Uvedený scénář je vak prozatím předčasný a stabilita sazeb je patrně nyní nejpravděpodobnější scénář.

06.08.2019 Evropská centrální banka zasedala 25. července. Výstupy byly v souladu s očekáváním investorů. ECB jednak ponechala úrokové sazby beze změny a jednak nepřímo indikovala, že kvůli perzistentně slabé inflaci pod inflačním cílem, slabému ekonomickému růstu a zhoršujícímu se výhledu by mohla úrokové sazby snížit ještě více do záporu. Většina investorů se domnívá, že ke snížení úrokových sazeb by mohlo dojít už na příštím zasedání v září. ECB rovněž nepřímo indikovala, že by mohla znovuobnovit program kvantitativního uvolňování (QE), tedy nákupy vládních a korporátních dluhopisů. K jeho oznámení by mohlo podle tržních odhadů dojít na zasedání v říjnu.

02.10.2019 12. září proběhlo dlouho očekávané zasedání Evropské centrální banky. 1) ECB snížila hlavní depozitní sazbu o 0,1 % z -0,4 % na -0,5 %. 2) ECB od listopadu obnoví program kvantitativního uvolňování, nákupy dluhopisů, v objemu 20 miliard euro měsíčně. Program bude prozatím časově neomezený. 3) ECB zavedla tiering systém pro ukládání přebytečných bankovních rezerv. 4) ECB rovněž zmírnila náklady pro banky na dodávky dlouhodobé likvidity. Celkově můžeme říci, že někteří tržní účastníci čekali, že výstupy budou výraznější. Mluvilo se například o zavedení programu na nákup evropských akcií. Nakonec podle našeho názoru ECB dodala nezbytné minimum pro podporu relativně příznivé nálady na finančních trzích a pro podporu dynamiky HDP a inflace. Na druhou stranu je velice významné faktem skutečnost, že mimo časově neomezený program kvantitativního uvolňování byl změněn také výhled na úrokové sazby na neurčito. To implicitně znamená ještě uvolněnější měnovou politiku. Vše bude záviset na budoucím vývoji inflace a inflačních očekávání.