FT: Burza v Istanbulu letos přilákala více nabídek akcií než Londýn či Frankfurt

Akciová burza v Istanbulu už letos přilákala více primárních nabídek akcií (IPO) než mnohem větší burzy v Londýně, Frankfurtu nad Mohanem či Miláně. Pomohl jí k tomu růst zájmu drobných investorů o obchodování na akciovém trhu v době, kdy je zájem firem o vstup na burzu celosvětově slabý. Od začátku letošního roku se na istanbulské burze uskutečnilo 30 primárních nabídek a firmy z tohoto prodeje získaly celkem 1,9 miliardy dolarů (42,3 miliardy Kč). S odvoláním na údaje firmy Dealogic to napsal server listu Financial Times (FT).

Istanbul se díky objemu nabídek letos dostal mezi deset největších světových míst pro IPO a předstihl daleko větší burzovní trhy v západní Evropě a Jižní Koreji. Úspěch Turecka, ale také dalších rozvíjejících se zemí, jako je Rumunsko a Indonésie, zdůrazňuje, jak se řadě velkých západních burz nedaří lákat velké emise. Firmy v Londýně z IPO například letos získaly 976 milionů dolarů a ve Frankfurtu 1,1 miliardy USD.

Turecko těží z toho, že stále vlivnější částí trhu se stávají drobní investoři. Zatímco zahraniční kapitál se ze země stahuje kvůli nekonvenční hospodářské politice prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, drobní investoři se obracejí k akciovému trhu v naději, že tam dosáhnou vysokých výnosů, které by jim kompenzovaly dopady dlouhodobé inflační krize a propadu turecké liry.

Počet investorů do tureckých akcií se podle tureckého úřadu pro regulaci kapitálových trhů od začátku roku 2019 zvýšil více než čtyřnásobně na 5,1 milionu. Podíl individuálních investorů na celkovém vlastnictví akcií se v tomto období zdvojnásobil a dosáhl 38 procent.

Zájem o akcie také poslal akciový trh vzhůru. Od začátku loňského roku se hodnota klíčového istanbulského indexu BIST 100 zvýšila o 318 procent, v dolarovém vyjádření o 104 procent, vyplývá z údajů společnosti FactSet. Nové firmy na trhu také převážně zaznamenaly vysoké zisky a index BIST IPO sledující firmy, které vstoupily na trh v posledních dvou letech, od začátku loňského roku zpevnil o více než 550 procent, ukazují údaje společnosti Refinitiv.

Analytik istanbulské investiční banky ÜNLÜ & Co. Tunç Yildirim upozornil, že řada lokálních investorů považuje akcie spolu s automobilem a domem za důležité úložiště svých peněz ve vysoce inflačním prostředí. Objem obchodování na místním trhu je proto nyní velmi vysoký, a to přispívá k zájmu firem o vstup na burzu.

Firmy také volí pro získání peněz akciový trh, protože změny finančních a regulačních pravidel v posledních letech mnoha skupinám zkomplikovaly přístup k bankovním úvěrům s rozumnou úrokovou sazbou, upozorňují ředitelé společností. Mnoho firem, které chtějí nabídnout akcie na burze v Turecku, tak jsou domácí podniky orientované na maloobchod.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• FSMA varuje před několika podvodnými platformami na kryptoměny
  Belgický finanční regulátor finančních trhů Financial Services and Markets Authority (FSMA) přidal na svou černou listinu osm platforem na kryptoměny, které slibují snadné výdělky při obchodování s kryptoměnami. Jedná se ovšem o podvod.
• FSMA varuje před několika podvodnými službami
  Belgický finanční regulátor finančních trhů Financial Services and Markets Authority (FSMA) přidal na svou černou listinu několik neregulovaných investičních služeb, které nabízí investice do kryptoměn, a navíc slibují rychlé zisky.
• FSMA varuje před podvodnými kryptoměnovými projekty
  Belgický finanční regulátor finančních trhů Financial Services and Markets Authority (FSMA) zařadil na svou černou listinu rozsáhlý seznam kryptoměnových projektů a jejich webových stránek. Tyto projekty jsou však dle FSMA velmi pochybné.
• FSMA varuje před řadou kryptoměnových platforem
  Belgický finanční regulátor finančních trhů Financial Services and Markets Authority (FSMA) přidal na svou černou listinu 28 platforem na kryptoměny, které slibují výdělky při obchodování s kryptoměnami. Jedná se ovšem o podvod.
• FT: Americké banky se připravují na rozpad eurozóny
  Velké americké banky na Wall Street se snaží vyjednat si u svých protistran takovou změnu smluv, která je bude lépe chránit pro případ, že se rozpadne eurozóna. Podobné změny doporučují i některým klientům. Píše o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) lze podobné přípravy pozorovat i v některých firmách v Evropě.
• FT: Americké firmy prodlouží kvůli napjatým dodavatelským řetězcům pracovní dobu
  Velké americké firmy se na naléhání vlády zavážou k prodloužení pracovní doby. Společnosti jako Walmart, UPS a FedEx tak zareagují na napjaté dodavatelské řetězce, které brzdí oživení americké a globální ekonomiky. Na svém webu o tom píše deník Financial Times (FT).
• FT: Apple kvůli problémům s designem omezuje plány na výrobu Vision Pro
  Společnost Apple byla nucena výrazně snížit odhad výroby své náhlavní soupravy pro rozšířenou realitu Vision Pro kvůli složitému designu a potížím při výrobě. Uvádí to list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s výrobním procesem. Navíc Apple odložil i plány na cenově dostupnější verzi.
• FT: Británie zatím sjednala jen 14 z 236 mezinárodních smluv
  Británii se zatím podařilo sjednat jen 14 z 236 mezinárodních smluv, které Evropská unie podepsala se státy na celém světě. Vyplývá to z údajů, které pět měsíců před obchodem země z unie obdrželi představitelé vlády a o nichž informoval list Financial Times (FT).
• FT: Britové odmítají pravdu o brexitu
  Nač ten povyk? Slunce pořád svítí, ekonomika roste, Skotsko nevyhlásilo nezávislost. Je načase aby...
• FT: Brusel hodlá do konce listopadu uvolnit 13 miliard eur určených pro Maďarsko
  Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky.
• FT: Ceny pšenice klesají, protože Rusko nahrazuje ukrajinské dodávky
  Ceny pšenice se pohybují blízko nejnižší hodnoty za tři roky, přestože ruská invaze nadále narušuje vývoz z Ukrajiny, která patří mezi přední světové vývozce. Od konce července se ceny snížily o více než pětinu díky mimořádně vysoké úrodě v Rusku, která nahradila výpadky dodávek z Ukrajiny, upozornil list Financial Times (FT). Analytici však varují, že eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem v oblasti Černého moře a vysoké sázky některých investičních fondů mohou způsobit opětovný nárůst cen.
• FT: Ceny uranu jsou díky zájmu vlád o jadernou energii nejvýše za 12 let
  Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 USD (1500 Kč) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva.
• FT: Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli Ukrajině
  Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli napadení Ukrajiny a pomoct zemi v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem. Pomoc čínských bank by pro vývoj konfliktu mohla být klíčová, píše na svém webu deník Financial Times (FT).
• FT: Čína loni vyplatila firmám rekordní subvence
  Čína v loňském roce vyplatila firmám registrovaným na domácích burzách rekordní subvence, aby jim pomohla čelit zpomalování hospodářského růstu. Informoval o tom včera list Financial Times (FT) s odvoláním na údaje finanční databáze Wind.
• FT: Čína tlačí na McDonald's, aby před olympiádou přijímal digitální měnu
  Čína tlačí na americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's, aby se v jeho čínských provozovnách před zimní olympiádou plánovanou na únor dalo platit digitální měnou její centrální banky. Píše o tom server britského deníku Financial Times (FT). Peking podle jeho zdrojů vyvíjí nátlak i na další americké podniky, aby začaly digitální měnu známou jako e-CNY přijímat. Podle amerických kritiků ale systém není bezpečný.
• FT: Čísla, která donutila Francii zreformovat pracovní právo
  Francie hodlá reformovat svůj přísně regulovaný trh práce, aby pomohla těm, kteří práci nemají. Před francouzským parlamentem to tento týden prohlásil prezident Emmanuel Macron. A to není malý úkol. Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s průměrem Evropské unie se snižuje pomaleji. Trvale vysoká nezaměstnanost není jediným faktorem, kvůli němuž je reforma trhu práce vládní prioritou.
• FT: Do akcií a dluhopisů rozvíjejících se trhů teď směřují značné objemy peněz
  Investoři nyní směřují peníze do akcií a dluhopisů rozvíjejících se trhů téměř rekordním tempem. Pokles inflace a uvolnění covidových restrikcí v čínské ekonomice pomáhají zvrátit loňský propad, napsal dnes list Financial Times (FT). Akcie a dluhopisy na rozvíjejících se trzích tento týden přilákaly denně 1,1 miliardy dolarů (24,1 miliardy Kč), vyplývá z dat, která v 21 zemích shromáždil Institut pro mezinárodní finance (IIF). Rychlost přeshraničních toků peněz je druhá největší po prudkém nárůstu na přelomu let 2020 a 2021.
• FT: Doporučení EK jsou opožděná
  Jako vítaný obrat v politice rozpočtové přísnosti označuje dnes ekonomický list Financial Times (FT) středeční...
• FT: EU a Británie budou chtít konec dotací na těžbu fosilních paliv v zahraničí
  Evropská unie a Británie budou prosazovat, aby bohaté země ukončily dotace na těžbu fosilních paliv v zahraničí. Zákaz podpory těžby ropy a plynu a také těžby uhlí chtějí projednat příští měsíc na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT). Očekává se, že návrh na odříznutí největšího zahraničního zdroje veřejných financí pro fosilní paliva vyvolá v pařížském sídle OECD bouřlivá jednání.
• FT: EU chce do světové infrastruktury mobilizovat investici 300 mld. eur
  Evropská unie chce do globální infrastruktury a dalších projektů mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plánem Globální brány (Global Gateway) hodlá konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky, který někteří evropští politici hodnotí kriticky. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na návrhy Evropské komise. Při shánění peněz se bude Brusel spoléhat i na soukromý sektor, veřejné investice a členské státy.