FT: Čísla, která donutila Francii zreformovat pracovní právo

Francie hodlá reformovat svůj přísně regulovaný trh práce, aby pomohla těm, kteří práci nemají. Před francouzským parlamentem to tento týden prohlásil prezident Emmanuel Macron. A to není malý úkol. Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s průměrem Evropské unie se snižuje pomaleji. Trvale vysoká nezaměstnanost není jediným faktorem, kvůli němuž je reforma trhu práce vládní prioritou.

Tím dalším faktorem je strukturální nezaměstnanost, nesoulad mezi poptávkou na lokálním či regionálním trhu práce a dovednostmi pracovníků, kteří tam hledají zaměstnání. A tato strukturální nezaměstnanost je spíš důsledkem dlouhodobého charakteru ekonomiky než hospodářského cyklu, píše list Financial Times (FT).

Práce na plný úvazek je zejména pro mladé lidi do značné míry iluzí. Bez práce je asi 22 procent Francouzů do 25 let, což v porovnání s Británií představuje dvojnásobek a ve srovnání s Německem dokonce trojnásobek. Díky školicím programům zavedeným ještě za vlády Fran„oise Hollandea je ale znát letos určité zlepšení.

Současný prezident Macron slíbil míru nezaměstnanosti do roku 2022 snížit na sedm procent. Přestože to stále je vyšší hodnota než ve většině unijních ekonomik, pro Francii je tento cíl ambiciózní. Míra nezaměstnanosti tam nebyla pod sedmi procenty už téměř 40 let. Podle názoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) by mohla během pěti let klesnout na 8,3 procenta.

Macronova reforma chce řešit právě strukturu nezaměstnanosti a podnikům dát větší rozhodovací pravomoci ohledně pracovních podmínek, včetně snazšího přijímání a propouštění zaměstnanců. "Cílem je liberalizovat a deregulovat trh práce," řekl prezident v parlamentu. Reforma by měla přinést zjednodušení a zlepšení vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a pro podniky omezit překážky k uzavírání pracovních dohod na dobu neurčitou.

Další brzdou je daňový systém a systém sociálního zabezpečení, který má na atraktivitu trvalých úvazků negativní dopad, zejména co se týče mladých a nekvalifikovaných osob. V kurzu tak je práce na volné noze, práce na částečný úvazek a na dobu určitou. Za devět let do prvního čtvrtletí tohoto roku se počet pracujících na volné noze zvýšil o 17 procent, což byl nejrychlejší nárůst v eurozóně. Naprostá většina zaměstnaneckých pozic je ve Francii dočasná, vloni to bylo 86,4 procenta. Ve skupině mladých do 24 let je bez trvalého úvazku více než polovina, což je o šest procentních bodů více než v roce 2008 a více než dvojnásobek v OECD.

Zatímco v některých zemích je práce na částečný úvazek odrazovým můstkem k plnému úvazku, pro Francii to neplatí. Jen 20 procent zaměstnanců na kratší úvazek v roce 2008 dospělo po třech letech k plnému úvazku. Například v Británii to bylo 50 procent. Počet lidí, kteří pracují na částečný úvazek, ale přednost by dali úvazku plnému, je na vzestupu. Do této kategorie spadá asi 13 procent mladých do 25 let, o čtyři procentní body více než v roce 2007. Pro srovnání - v zemích OECD je průměr pět procent a v Německu dvě procenta.

Budou ty reformy fungovat? Ekonom Jean-Philippe Pourcelot ze společnosti FocusEconomics je přesvědčen, že jsou "přiměřené a nezbytné k tomu, aby přilákaly investice a posílily v ekonomice růst pracovních míst". Jiní ale tvrdí, že zásadní přínos mít nebudou, prezident Macron bude každopádně při prosazování reforem čelit politickým protestům.

"Nesmíme podlehnout, máme povinnost obhajovat zákoník práce," říká vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Reformy podle něj na trhu práce jen zvýší nejistotu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times, FocusEconomics

Čtěte více

• FT: Apple kvůli problémům s designem omezuje plány na výrobu Vision Pro
  Společnost Apple byla nucena výrazně snížit odhad výroby své náhlavní soupravy pro rozšířenou realitu Vision Pro kvůli složitému designu a potížím při výrobě. Uvádí to list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s výrobním procesem. Navíc Apple odložil i plány na cenově dostupnější verzi.
• FT: Británie zatím sjednala jen 14 z 236 mezinárodních smluv
  Británii se zatím podařilo sjednat jen 14 z 236 mezinárodních smluv, které Evropská unie podepsala se státy na celém světě. Vyplývá to z údajů, které pět měsíců před obchodem země z unie obdrželi představitelé vlády a o nichž informoval list Financial Times (FT).
• FT: Britové odmítají pravdu o brexitu
  Nač ten povyk? Slunce pořád svítí, ekonomika roste, Skotsko nevyhlásilo nezávislost. Je načase aby...
• FT: Brusel hodlá do konce listopadu uvolnit 13 miliard eur určených pro Maďarsko
  Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky.
• FT: Burza v Istanbulu letos přilákala více nabídek akcií než Londýn či Frankfurt
  Akciová burza v Istanbulu už letos přilákala více primárních nabídek akcií (IPO) než mnohem větší burzy v Londýně, Frankfurtu nad Mohanem či Miláně. Pomohl jí k tomu růst zájmu drobných investorů o obchodování na akciovém trhu v době, kdy je zájem firem o vstup na burzu celosvětově slabý. Od začátku letošního roku se na istanbulské burze uskutečnilo 30 primárních nabídek a firmy z tohoto prodeje získaly celkem 1,9 miliardy dolarů (42,3 miliardy Kč). S odvoláním na údaje firmy Dealogic to napsal server listu Financial Times (FT).
• FT: Ceny pšenice klesají, protože Rusko nahrazuje ukrajinské dodávky
  Ceny pšenice se pohybují blízko nejnižší hodnoty za tři roky, přestože ruská invaze nadále narušuje vývoz z Ukrajiny, která patří mezi přední světové vývozce. Od konce července se ceny snížily o více než pětinu díky mimořádně vysoké úrodě v Rusku, která nahradila výpadky dodávek z Ukrajiny, upozornil list Financial Times (FT). Analytici však varují, že eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem v oblasti Černého moře a vysoké sázky některých investičních fondů mohou způsobit opětovný nárůst cen.
• FT: Ceny uranu jsou díky zájmu vlád o jadernou energii nejvýše za 12 let
  Ceny uranu se dostaly na maximum za 12 let. Podle poskytovatele údajů o cenách UxC stouply ceny tzv. žlutého koláče za poslední měsíc zhruba o 12 procent na 65,50 USD (1500 Kč) za libru (454 gramů) a dostaly se nejvýše od havárie v japonské elektrárně Fukušima z roku 2011, uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Vlády po celém světě se totiž začínají znovu přiklánět k jaderné energetice a příslušné energetické podniky se předhánějí, aby si zajistily dodávky paliva.
• FT: Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli Ukrajině
  Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli napadení Ukrajiny a pomoct zemi v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem. Pomoc čínských bank by pro vývoj konfliktu mohla být klíčová, píše na svém webu deník Financial Times (FT).
• FT: Čína loni vyplatila firmám rekordní subvence
  Čína v loňském roce vyplatila firmám registrovaným na domácích burzách rekordní subvence, aby jim pomohla čelit zpomalování hospodářského růstu. Informoval o tom včera list Financial Times (FT) s odvoláním na údaje finanční databáze Wind.
• FT: Čína tlačí na McDonald's, aby před olympiádou přijímal digitální měnu
  Čína tlačí na americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's, aby se v jeho čínských provozovnách před zimní olympiádou plánovanou na únor dalo platit digitální měnou její centrální banky. Píše o tom server britského deníku Financial Times (FT). Peking podle jeho zdrojů vyvíjí nátlak i na další americké podniky, aby začaly digitální měnu známou jako e-CNY přijímat. Podle amerických kritiků ale systém není bezpečný.
• FT: Do akcií a dluhopisů rozvíjejících se trhů teď směřují značné objemy peněz
  Investoři nyní směřují peníze do akcií a dluhopisů rozvíjejících se trhů téměř rekordním tempem. Pokles inflace a uvolnění covidových restrikcí v čínské ekonomice pomáhají zvrátit loňský propad, napsal dnes list Financial Times (FT). Akcie a dluhopisy na rozvíjejících se trzích tento týden přilákaly denně 1,1 miliardy dolarů (24,1 miliardy Kč), vyplývá z dat, která v 21 zemích shromáždil Institut pro mezinárodní finance (IIF). Rychlost přeshraničních toků peněz je druhá největší po prudkém nárůstu na přelomu let 2020 a 2021.
• FT: Doporučení EK jsou opožděná
  Jako vítaný obrat v politice rozpočtové přísnosti označuje dnes ekonomický list Financial Times (FT) středeční...
• FT: EU a Británie budou chtít konec dotací na těžbu fosilních paliv v zahraničí
  Evropská unie a Británie budou prosazovat, aby bohaté země ukončily dotace na těžbu fosilních paliv v zahraničí. Zákaz podpory těžby ropy a plynu a také těžby uhlí chtějí projednat příští měsíc na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT). Očekává se, že návrh na odříznutí největšího zahraničního zdroje veřejných financí pro fosilní paliva vyvolá v pařížském sídle OECD bouřlivá jednání.
• FT: EU chce do světové infrastruktury mobilizovat investici 300 mld. eur
  Evropská unie chce do globální infrastruktury a dalších projektů mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plánem Globální brány (Global Gateway) hodlá konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky, který někteří evropští politici hodnotí kriticky. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na návrhy Evropské komise. Při shánění peněz se bude Brusel spoléhat i na soukromý sektor, veřejné investice a členské státy.
• FT: EU plánuje vyšetřování čínských výrobců oceli kvůli státním subvencím
  Evropská unie plánuje tento měsíc na summitu se Spojenými státy oznámit vyšetřování čínských výrobců oceli v souvislosti s podezřením, že využívají vládní subvence, aby mohli ocel dodávat levněji. Připojí se tak ke snahám Washingtonu ochránit průmysl před levnou konkurencí. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na dva úředníky obeznámené s touto situací.
• FT: Eurozóna musí být při potírání inflace tvrdohlavá, říká šéf Bundesbank
  Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel. Jeho poznámky přicházejí poté, co Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu navzdory některým hlasům, aby nepokračovala ve zpřísňování měnové politiky, dokud se neuvolní napětí v bankovním sektoru.
• FT: Evropská komise představí návrh, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy
  Evropská komise (EK) dnes představí návrh, jak využít zisky ze zmrazených ruských aktiv v EU na podporu obnovy Ukrajiny. Informoval o tom deník Financial Times (FT). EK zveřejnění návrhu několikrát odložila kvůli obavám některých členských států EU, ale i Evropské centrální banky. Ty podle informací ČTK vznášely námitky, že jakékoli použití těchto aktiv musí být v souladu s právem a nesmí výrazně ovlivnit finanční trhy.
• FT: Evropský trh s kancelářemi čelí největšímu testu od finanční krize
  Podmínky na evropském trhu s kancelářskými prostory jsou teď nejhorší od finanční krize. Hrozí přitom, že rostoucí úrokové sazby a růst nákladů na výstavbu zastaví jeho zotavení z pandemického propadu. Vyšší úrokové sazby a širší zpřísnění finančních podmínek podle analýzy Bank of America (BofA) majitelů kanceláří poprvé od roku 2007 zvýšily náklady na obsluhu jejich dluhu nad příjmy z pronájmu, upozornil server listu Financial Times (FT).
• FT: Evropští investoři si stěžují na růst cen burzovních dat
  Evropské akciové burzy v posledních měsících čelí stížnostem z řad svých největších klientů. Ti tvrdí, že předražují základní složku každodenního obchodování: data. Podle názoru některých burzy poplatky zvyšují, aby kompenzovaly slabší příjmy z obchodování, píše list Financial Times.
• FT: Evropští poslanci dohodli pravidla pro velké technologické společnosti
  Evropští poslanci se dohodli na pravidlech, jak postupovat vůči velkým technologickým společnostem. Dotknou se firem s tržní kapitalizací nad 80 miliard eur (dva biliony Kč), píše na svém webu deník Financial Times (FT). Týkat se podle něj budou nejen amerických firem Google, Amazon, Apple a Facebook, ale i čínské společnosti Alibaba nebo nizozemského ubytovacího serveru Booking.com.