Evropská dluhová krize přináší Německu výhody

Evropská dluhová krize přináší Německu velké výhody. Zatímco další ze 17 zemí, ve kterých se platí eurem, bojují s obavami investorů, že jejich ekonomiky se kvůli vysokým dluhům zhroutí, Německu se podařilo ušetřit desítky miliard eur díky své pověsti bezpečného místa pro investice, píše agentura AP.

Dluhopisové trhy požadují, aby země jako Itálie a Španělsko platily neúměrně vysoké náklady na úvěry při prodeji dluhu. Investoři totiž mají obavy o zdraví těchto ekonomik a jejich veřejných financí. Náklady na dluh Německa jsou naopak rekordně nízké, někdy i negativní.

Německo je dlouhou dobu považováno za sázku na bezpečnost. Je největší evropskou ekonomikou a největším přispěvovatelem do záchranných fondů eurozóny. Hrubý domácí produkt země činí 2,6 bilionu eur (přibližně 66,4 bilionu Kč) a ekonomika země v posledních dvou letech stabilně rostla. V prvním čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům o půl procenta, a Německo tak ochránilo celou eurozónu před propadem do recese.

Země nedávno prodala desetileté dluhopisy s úrokovou sazbou 1,5 procenta. Minulý týden prodala v aukci dvouleté dluhopisy za pět miliard eur dokonce s průměrným záporným úrokem minus 0,06 procenta. To znamená, že investoři přicházejí o peníze a platí Německu za to, že mu mohou půjčit. Rostoucí Německo nabízí perspektivu bezrizikového splácení dluhu a další bezpečné investice vysoké úroky stejně nenabízejí. Například Evropská centrální banka (ECB) nedávno snížila svoji jednodenní depozitní sazbu na nulu.

Za nepřirozeně nízké označil nedávno úrokové sazby i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Vedlejším efektem toho je však zisk pro státní finance. "Německo ušetřilo jen letos zhruba deset miliard eur díky nízkým úrokových sazbám," řekl AP ekonom Institutu pro světovou ekonomiku Jens Boysen-Hogrefe. Podle některých analytiků již dluhová krize v eurozóně zajistila Německu neočekávaný výnos 100 miliard eur, zatímco jiné země v regionu se obtížně snaží udržet nad vodou.

V roce 2009 německá vláda odhadovala, že v roce 2013 utratí za obsluhu dluhu 52 miliard eur. Nyní čeká, že tato částka v příštím roce bude činit jen 20 miliard eur. Díky nižším úrokovým sazbám může Německo snižovat rozpočtový deficit bez drastických omezení výdajů. Vyrovnaný rozpočet Německo plánuje do roku 2016.

Německo však vzalo na svá bedra také největší rizika plynoucí z dluhové krize. Pokud by se krize drasticky vystupňovala a jedna nebo více zemí by vystoupily z eurozóny, muselo by Německo poskytnout až 300 miliard eur ve formě půjček a garancí slabším členům eurozóny a záchranným fondům. To odpovídá zhruba rozpočtu centrální vlády na jeden rok.

Čtěte více

• Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny
  Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny.
• Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změn
  ECB a Bank of England drží sazby beze změny.
• Evropská centrální banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb
  Evropská centrální banka (ECB) dnes bude rozhodovat o nastavení své měnové politiky. Na předchozím červencovém zasedání v rámci boje proti inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Šéfka ECB Christine Lagardeová v červenci ponechala otevřené, zda banka na dalším zasedání úroky opět zvýší, nebo je ponechá beze změny. Vyloučila pouze možnost snížení úroků, napsala agentura DPA.
• Evropská centrální banka - sazby beze změny
  Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou úrokovou sazbu beze změny na hodnotě 1.00%.
• Evropská centrální banka učinila první krok ke spuštění digitálního eura
  Evropská centrální banka (ECB) dnes učinila první krok ke spuštění digitálního eura. Její plány souvisejí s globální snahou uspokojit rostoucí poptávku po elektronických platebních prostředcích, podle agentury Reuters se tak ale chce i vypořádat s boomem kryptoměn. Digitální euro jako elektronický ekvivalent bankovek a mincí bude mít pravděpodobně podobu digitální peněženky, kterou budou moci občané eurozóny držet u ECB, nikoliv u komerčních bank.
• Evropská centrální banka úroky nezměnila, očekává nižší inflaci
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta. V dnešní tiskové zprávě zároveň zveřejnila novou prognózu inflace a ekonomického růstu, ve které uznala, že inflace zpomaluje rychleji, než se předpokládalo. To by mohlo otevřít cestu ke snížení sazeb v letošním roce.
• Evropská centrální banka zrychlí tempo nákupů dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. ECB v tiskové zprávě po dnešním zasedání Rady guvernérů uvedla, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila. Trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové.
• Evropská centrální banka zřejmě přikročí k dalšímu snížení sazeb
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání pravděpodobně přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Analytici většinou předpokládají, že ECB úroky zredukuje o čtvrt procentního bodu, napsal server Investing.com.
• Evropská centrální banka zřejmě sníží úrokové sazby
  Evropská centrální banka (ECB) dnes pravděpodobně sníží úrokové sazby na historické minimum.
• Evropská centrální banka zřejmě v říjnu opět sníží sazby
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
• Evropská dluhová krize se šíří do Itálie
  Obavy způsobené přílišným zadlužením periferních států Eurozóny se zvyšují.
• Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje rychleji, ukázal vývoj aktivity
  Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje rychleji, než se zdálo. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky za duben dnes zveřejnila společnost IHS Markit. K růstu se překvapivě vrátil i dominantní sektor služeb, na který nejvíce doléhají omezení spojená se snahou vlád zastavit šíření nového koronaviru. Evropa se potýká s novou vlnou epidemie, což některé země nutí zavádět nová omezení. V solidním růstu pokračuje aktivita i v Německu, které je hlavním obchodním partnerem České republiky.
• Evropská komise bude jednat o možných reformách eurozóny
  Diskuse o podobě budoucí reformy evropské měnové a hospodářské unie čeká dnes na pravidelném jednání Evropskou komisi. Kromě tématu, které bude za týden v pátek také předmětem diskuse na summitu 27 zemí EU, by komisaři měli také probrat předpokládané srpnové ukončení záchranného programu pro Řecko.
• Evropská komise bude v úterý řešit návrhy rozpočtů eurozóny
  Evropská komise (EK) má k dispozici rozpočtové plány na příští rok od všech zemí eurozóny a o dalších krocích bude diskutovat na svém jednání v úterý ve Štrasburku. Novinářům to dnes bez dalších podrobností řekl mluvčí unijní exekutivy Margaritis Schinas. Pozornost je upřena hlavně na to, jak EK naloží s návrhem rozpočtu, který předložila italská vláda a který počítá se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země.
• Evropská komise: Ekonomika EU se vyhne recesi, letos vykáže růst o 0,8 procenta
  Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie tak podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.
• Evropská komise chce podpořit pracovní trh
  Evropská komise (EK) se včera dohodla na vytvoření nového fondu s kapitálem v objemu 21 miliard eur...
• Evropská komise chce přizpůsobit fiskální pravidla EU potřebám jednotlivých zemí
  Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
• Evropská komise chce regulovat ratingové agentury
  Ratingové agentury potřebují mít podle Evropské komise (EK) jasně stanovené mantinely.
• Evropská komise chce zavést povinnou výrobu nedostatkových produktů v době krize
  Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
• Evropská komise má zelenou k zavedení cel na čínské elektromobily
  Evropská komise (EK) má zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Výsledek jednání EK následně zveřejnila v tiskové zprávě. Uvedla nicméně, že bude s Čínou dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.