Evropská dluhová krize se šíří do Itálie

Obavy způsobené přílišným zadlužením periferních států Eurozóny se zvyšují. Začaly se totiž objevovat známky, že se krize rozšiřuje i do Itálie.

Nejistota, která se minulý týden vytvořila kvůli zprávě, že by italský ministr financí Giulio Tremonti mohl rezignovat způsobila výrazný pád italského akciového trhu, který se propadl až na hodnoty z května roku 2010. Investoři v panice začali prodávat italské dluhopisy, rozdíl (spread) mezi výnosem na nejbezpečnějším německém a rizikovějším italském dluhopisu se začal rozšiřovat a brzy dosáhl rekordních hodnot. Zvyšující se dluhopisový spread je jednou ze známek zvýšené nervozity na finančních trzích.

Vyšší výnos, který investoři požadují  po italské vládě by mohl způsobit výrazné problémy, protože financování dluhu by bylo o to dražší a náročnejší. Itálie by se tak mohla dostat do uzavřeného kruhu, kdy by financování dluhu bylo tak drahé, že by zvýšilo riziko bankrotu což investoři vnímají jako zvýšené riziko a proto požadují vyšší výnos.

Italský deficit dosáhne letos 120% HDP. Tak vysoký dluh je možné dlouhodobě financovat pouze za předpokladu nízkého úroku. Pokud by se úrok nadále zvyšoval, způsobilo by to Itálii výrazné problémy. Protože je Itálie třetí největší ekonomikou Eurozóny, bylo by i za pomoci ECB a MMF velmi náročné až nemožné, připravit tak velký záchranný balíček, který by Itálii pomohl.

Fundamentálně situace v Itálii není ideální. Ekonomika roste dlouhodobě velmi pomalu a míra zadlužení je vysoká. Podmínky jsou ale stále výrazně lepší než v Řecku, které je centrem  pozornosti. Hlavním problémem Itálie nyní je, přesvědčit investory o politické a ekonomické stabilitě a zamezit tak zvýšení úroků na vládních dluhopisech. Zatímco Řecko je fundamentálně v krizi, Itálie má spíše problém s důvěrou.

Italské banky drží nemalé množství řeckých dluhopisů. Celkové množství je však velmi výrazně nižší než množství dluhopisů držených Francií, Německem nebo Belgií. V případě, že by Řecko nebylo schopné platit držitelům dluhopisů úrok anebo proplatit maturující dluhopis, Itálie by nebyla výrazně postihnuta.

Jedním z nejdůležitějších problémů, kterým Eurozóna čelí je neschopnost pružně reagovat na dění a hlavně neschopnost domluvit se na řešení existujících problémů. Kolik zasedání EU lídrů již proběhlo s cílem najít řešení pro Řecko? Politici se sice rádi nechají slyšet, že zasedání jsou konstruktivní a že všechna řešení jsou stále na stole. Výsledkem ale je, že po týdnech jednání neexistují žádné přesné detaily řešení, což má samozřejmě neblahý vliv na sentiment investorů.

Přes závažné strukturální problémy se však domnívám, že politická vůle udržet projekt eura naživu je tak silná, že jak euro, tak eurozóna současnou krizi překoná. Pravděpodobně to bude neuvěřitelně finančně náročné, společná měna euro může výrazně oslabit (již teď se euro obchoduje blízko historický minim vůči mnoha měnám) a jen těžko lze odhadnout jak dlouho bude řešení současných problémů trvat. Možná, že některé státy budou nuceny euro opustit, ale euro jako měna s námi zůstane.

Patrik Urban

Autor působí ve forex společnosti fxstreet.cz

Čtěte více

• Evropská centrální banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb
  Evropská centrální banka (ECB) dnes bude rozhodovat o nastavení své měnové politiky. Na předchozím červencovém zasedání v rámci boje proti inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Šéfka ECB Christine Lagardeová v červenci ponechala otevřené, zda banka na dalším zasedání úroky opět zvýší, nebo je ponechá beze změny. Vyloučila pouze možnost snížení úroků, napsala agentura DPA.
• Evropská centrální banka - sazby beze změny
  Evropská centrální banka dle očekávání ponechala svou úrokovou sazbu beze změny na hodnotě 1.00%.
• Evropská centrální banka učinila první krok ke spuštění digitálního eura
  Evropská centrální banka (ECB) dnes učinila první krok ke spuštění digitálního eura. Její plány souvisejí s globální snahou uspokojit rostoucí poptávku po elektronických platebních prostředcích, podle agentury Reuters se tak ale chce i vypořádat s boomem kryptoměn. Digitální euro jako elektronický ekvivalent bankovek a mincí bude mít pravděpodobně podobu digitální peněženky, kterou budou moci občané eurozóny držet u ECB, nikoliv u komerčních bank.
• Evropská centrální banka úroky nezměnila, očekává nižší inflaci
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta. V dnešní tiskové zprávě zároveň zveřejnila novou prognózu inflace a ekonomického růstu, ve které uznala, že inflace zpomaluje rychleji, než se předpokládalo. To by mohlo otevřít cestu ke snížení sazeb v letošním roce.
• Evropská centrální banka zrychlí tempo nákupů dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. ECB v tiskové zprávě po dnešním zasedání Rady guvernérů uvedla, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila. Trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové.
• Evropská centrální banka zřejmě přikročí k dalšímu snížení sazeb
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání pravděpodobně přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Analytici většinou předpokládají, že ECB úroky zredukuje o čtvrt procentního bodu, napsal server Investing.com.
• Evropská centrální banka zřejmě přikročí k dalšímu snížení sazeb
  Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání pravděpodobně přikročí k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Analytici předpokládají, že ECB úroky zredukuje o další čtvrtinu procentního bodu. V příštím roce však počítají s rychlejším tempem uvolňování měnové politiky v eurozóně, píše server CNBC.
• Evropská centrální banka zřejmě sníží úrokové sazby
  Evropská centrální banka (ECB) dnes pravděpodobně sníží úrokové sazby na historické minimum.
• Evropská centrální banka zřejmě v říjnu opět sníží sazby
  Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
• Evropská dluhová krize přináší Německu výhody
  Evropská dluhová krize přináší Německu velké výhody. Zatímco další ze...
• Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje rychleji, ukázal vývoj aktivity
  Evropská ekonomika se z pandemie zotavuje rychleji, než se zdálo. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky za duben dnes zveřejnila společnost IHS Markit. K růstu se překvapivě vrátil i dominantní sektor služeb, na který nejvíce doléhají omezení spojená se snahou vlád zastavit šíření nového koronaviru. Evropa se potýká s novou vlnou epidemie, což některé země nutí zavádět nová omezení. V solidním růstu pokračuje aktivita i v Německu, které je hlavním obchodním partnerem České republiky.
• Evropská komise bude jednat o možných reformách eurozóny
  Diskuse o podobě budoucí reformy evropské měnové a hospodářské unie čeká dnes na pravidelném jednání Evropskou komisi. Kromě tématu, které bude za týden v pátek také předmětem diskuse na summitu 27 zemí EU, by komisaři měli také probrat předpokládané srpnové ukončení záchranného programu pro Řecko.
• Evropská komise bude v úterý řešit návrhy rozpočtů eurozóny
  Evropská komise (EK) má k dispozici rozpočtové plány na příští rok od všech zemí eurozóny a o dalších krocích bude diskutovat na svém jednání v úterý ve Štrasburku. Novinářům to dnes bez dalších podrobností řekl mluvčí unijní exekutivy Margaritis Schinas. Pozornost je upřena hlavně na to, jak EK naloží s návrhem rozpočtu, který předložila italská vláda a který počítá se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země.
• Evropská komise: Ekonomika EU se vyhne recesi, letos vykáže růst o 0,8 procenta
  Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie tak podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.
• Evropská komise chce podpořit pracovní trh
  Evropská komise (EK) se včera dohodla na vytvoření nového fondu s kapitálem v objemu 21 miliard eur...
• Evropská komise chce přizpůsobit fiskální pravidla EU potřebám jednotlivých zemí
  Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
• Evropská komise chce regulovat ratingové agentury
  Ratingové agentury potřebují mít podle Evropské komise (EK) jasně stanovené mantinely.
• Evropská komise chce zavést povinnou výrobu nedostatkových produktů v době krize
  Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
• Evropská komise má zelenou k zavedení cel na čínské elektromobily
  Evropská komise (EK) má zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Výsledek jednání EK následně zveřejnila v tiskové zprávě. Uvedla nicméně, že bude s Čínou dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.
• Evropská komise nabídne doporučení EU jak dál s ekonomikou
  Evropská komise dnes zveřejní svou podzimní makroekonomickou prognózu Evropské unie, eurozóny a...