Europoslanci: Obchodní válka s USA nikam nevede

Čeští europoslanci se domnívají, že případná obchodní válka Evropské unie se Spojenými státy nikam nepovede. Někteří zmiňují, že je potřeba zaměřit se v odvetných opatřeních na americká cla na oblast služeb, zejména americké technologické giganty, vyplynulo z ankety ČTK. Americký prezident Donald Trump plánuje dnes večer oznámit zavedení dalších, podle něj recipročních cel. Již minulý týden oznámil cla na dovoz automobilů do USA.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) musí Evropa na americké kroky reagovat. "Naše reakce se přitom nemusí odehrát jen v oblasti cel, ale například i v přístupu digitálních technologií na trh EU," uvedl. Evropská komise by podle něj měla rychle předložit návrh, který bude minimalizovat ekonomické škody způsobené kroky Bílého domu, zajistí co nejférovější podmínky pro unijní firmy a zároveň se pokusí co nejvíce zmírnit dopady protekcionistické politiky USA na občany EU.

"Máme evropskou legislativu, která nám umožňuje na obchodní agresivitu Trumpovy administrativy reagovat. Nicméně hlavní je teď připravit transatlantický summit a dát všechny problémy na stůl, včetně naší spolupráce, ale také samozřejmě řešení války na Ukrajině," uvedla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která je rovněž členkou frakce EPP. Hlavní je podle ní najít dohodu. "Rozkoly mezi demokratickými spojenci budou jen nahrávat autokratickým režimům a jejich vlivu ve světě," dodala.

Na cla na automobily doplatí podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) ve velkém hlavně Německo, zatímco Francie se to tolik netýká. "Povede se debata, jak na to zareagovat, Francouzi budou chtít tvrdou odvetu, Němci se budou bát. Uvidíme. Každopádně to dál posune i dynamiku debaty o automobilovém průmyslu," řekl českým novinářům ve Štrasburku Vondra.

Český europoslanec míní, že nemá cenu se pouštět do eskalace, pokud jde o automobilový průmysl. "Myslím, že je třeba udeřit někde jinde, kde je nerovnováha opačná, tedy ve službách," uvedl s odkazem na americké technologické giganty, které je podle něj třeba zdanit. "Mají obrovský byznys na obrovském evropském trhu, ze kterého mají velké zisky a náklady například sociální neseme my. Je to samozřejmě těžká věc, protože používají jako vstupní bránu Irsko, takže to předpokládá nějaký dialog s Irskem v rámci EU," dodal Vondra. U daňových záležitostí je navíc potřeba dosáhnout jednomyslnosti. "Ale dá se to udělat, normálně se dohodnout a zdanit je někde, kde by to zabolelo i je," doplnil. Za hlavní americké digitální giganty jsou považovány firmy Google, Facebook, Amazon či Apple.

Jeho kolega ze stejné frakce Ondřej Krutílek (ODS) v této souvislosti dodal, že pokud jde o nákladní automobily, tak Američané mají vyšší cla na dovoz z Evropy než Evropa na americké stroje. "Takže pokud bychom se chtěli držet v sektoru automobilového průmyslu, tak tam něco máme," uvedl. "Ale souhlasím, že pokud bychom to drželi jenom takto sektorálně, tak by to směřovalo k eskalaci, která by vlastně k ničemu dobrému ve výsledku nevedla," dodal Krutílek.

I podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu by Evropa měla zachovat chladnou hlavu. Dostálová se domnívá, že s USA by měli vyjednávat představitelé zemí, kterých se obchod týká nejvíce. "Kteří lídři by to měli být? Stačí se podívat na top 10 nejvíc obchodujících zemí se Spojenými státy, kam patří Dánsko, Nizozemsko, Itálie a Francie. V zájmu této čtyřky je, aby s panem Trumpem debatovali," uvedla Dostálová. Trump podle ní nebude jednat s představiteli Evropské komise.

Odveta vůči americkým technologickým gigantům ale podle ní není nejlepším řešením. "Pokud jde o zdanění, či uvalení cla na technologické společnosti, musíme si uvědomit, že mezi top 10 největších technologických společnosti je osm ze Spojených států," uvedla. "Pokud se něco takového stane, tak nejenom, že Evropě ujíždí vlak v konkurenceschopnosti a průmyslu, ale ještě nám ujede vlak i v AI, protože samozřejmě budou nějaká protiopatření. Proto říkám, že toto není výhodné pro nikoho," dodala Dostálová.

Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) v souvislosti s oznámením amerických cel na automobily zmínil, že USA představují pro Českou republiku až desátý nejvýznamnější exportní trh o velikosti přibližně tři procenta. "Většina prémiových evropských automobilových výrobců již dávno přesunula část své produkce přímo do Spojených států," uvedl Turek v reakci pro ČTK. Oznámená cla lze podle něj vnímat spíše jako strategické rozhodnutí americké administrativy s cílem relokovat výrobu z Kanady a Mexika zpět na americké území a motivovat zahraniční výrobce k budování nových výrobních kapacit přímo v USA.

"Samozřejmě se to dotkne Německa, jsem proti těmto clům, ale skutečnou tragédii pácháme na evropském, německém i českém průmyslu my díky vlastnímu Green Dealu, ESG reportingu, emisním povolenkám, fleetovým emisím, nesmyslným nařízením," řekl. "Navíc my jsme vůči USA nastavili jako první cla na dovoz automobilů ve čtyřnásobné výši. Američané nám to vrátili pouhým 2,5 násobkem," dodal.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených zastává podobný názor jako Vondra s tím, že je třeba se zaměřit na technologické firmy. "Evropa by neměla reagovat lineárně a vyměňovat oko za oko. Z takové obchodní války nikdo nic mít nebude, pouze budeme všichni chudší," uvedla. EU by se podle ní měla zaměřit na "logické díry v našich trzích". Jde právě o digitální giganty, kteří "na evropských občanech vydělávají miliardy a přitom se vyhýbají platným pravidlům". "Vymáhání daní, tvrdší regulace monopolů nebo omezení jejich přístupu k našemu trhu v případě neplnění by bylo účinnější, než pouhé oplácení cel na průmyslové zboží," dodala Gregorová.

Americký prezident se chystá dnes večer oznámit další, tentokrát reciproční cla na dovoz ze zemí, které jsou podle něj zodpovědné za to, že Spojené státy mají vysoký obchodní deficit. Očekává se, že opatření zasáhnou mnoho výrobků z různých odvětví. Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA.

Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Europoslanci by měli odhlasovat změny v obchodování s povolenkami
  Poslanci Evropského parlamentu (EP) by dnes měli přijmout několik dalších norem klimatického balíku, který má za cíl snížit emise skleníkových plynů. Nová pravidla mají mimo jiné zavést změny v obchodování s emisními povolenkami (ETS). Evropští poslanci budou kromě toho na plenárním zasedání, jehož se zúčastní také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jednat o potřebě strategie ve vztazích EU a Číny.
• Europoslanci debatovali o plánu EK na zvýšení konkurenceschopnosti
  Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné dnes europoslancům představil plán Evropské komise (EK) na zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie. Ekonomika podle něj potřebuje sladit konkurenceschopnost s pokračující dekarbonizací a plně využít možnosti, které plynou z jednotného trhu. Čeští europoslanci návrhy s výhradami přivítali.
• Europoslanci hodlají podpořit dohodu EU s Británií, varují však Londýn
  Většina poslanců Evropského parlamentu hodlá dnes podpořit obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií, k jejímuž schválení chybí pouze jejich souhlas. Evropští zákonodárci v debatě předcházející večernímu hlasování ocenili přínosy smlouvy, jejíž provizorní platnost již téměř čtyři měsíce odbourává většinu celních bariér mezi unií a bývalou členskou zemí. Řada poslanců však dala zároveň najevo výhrady vůči tomu, že Londýn nerespektuje části dříve schválené brexitové smlouvy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je ujistila, že Brusel si může dodržování dohody v krajním případě vynutit.
• Europoslanci chtějí, aby EU rychle a výrazně pomohla ekonomikám
  Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem. Podle některých europoslanců by EU měla rychlými kroky odčinit své zaváhání z počátku šíření nákazy.
• Europoslanci chtějí rychlé spuštění krizového fondu EU
  Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou dnes schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. První peníze z fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) by země mohly dostat ve druhé polovině roku.
• Europoslanci chtějí větší kontrolu nad čínskými investicemi v EU
  Europoslanci chtějí posílit kontrolu nad zahraničními investicemi v Evropské unii, především těmi z Číny. Reagují tak na vlnu čínských akvizic v unijních státech, zejména ve Francii, v Německu a v Itálii. Parlamentní výbor pro zahraniční obchod včera podle agentury Reuters výraznou většinou podpořil zpřísnění zářijového návrhu, který v tomto duchu předložila Evropské komise. Screeningu, tedy přezkoumání ze strany EU, by mělo podléhat více nahlášených obchodů v choulostivých odvětvích a o zahraničních investicích, které by mohly poškodit zájmy jiných členských států, by dotčený stát měl s ostatními zeměmi vést diskusi.
• Europoslanci kritizovali činnost "trojky"
  Takzvaná trojka mezinárodních věřitelů, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská unie a Evropská centrální...
• Europoslanci kritizují pomalá jednání o SRM
  Europoslanci dnes kritizovali pomalá jednání o vzniku mechanismu SRM na podporu krachujících bank...
• Europoslanci napodruhé schválili reformu emisního trhu
  Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032.
• Europoslanci nepodpořili rozšíření emisního trhu ani další klimatické návrhy
  Evropský parlament dnes nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.
• Europoslanci odhlasovali změny v obchodování s emisními povolenkami
  Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
• Europoslanci potvrdili plán na 60procentní snížení emisí
  Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se podle dnes oznámených výsledků středečního hlasování vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh komise na 55procentní snížení.
• Europoslanci řeší podporu bank v eurozóně
  Europoslanci požadují změny v charakteru mechanismu na podporu krachujících bank v eurozóně. V jádru...
• Europoslanci se neshodli, zda Řecko postupuje v provádění reforem
  Europoslanci včera ve Štrasburku debatovali o stavu hospodářských reforem v Řecku. Zda bylo v zemi...
• Europoslanci schválili návrh rozpočtu EU
  Europoslanci schválili politickým usnesením návrh dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020...
• Europoslanci trvají na požadavcích EU pro jednání s Británií
  Evropská unie je připravena být "kreativní" v dalších vyjednáváních o budoucích vztazích s Británií, nehodlá však ustoupit ze svých zásadních požadavků. Během debaty v Evropském parlamentu to včera řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU navzdory odlišnému přístupu Londýna stále usilovat o co nejtěsnější obchodní vazby. Europoslanci dali najevo, že má komise ve vyjednáváních i nadále jejich podporu.
• Europoslanci trvají na těsném spojení vlády práva s penězi EU
  Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie. Šéfové nejsilnějších europarlamentních skupin dnes společně vyzvali členské státy, aby zpřísnily pravidlo, které by zabránilo přidělovat peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik zemím porušujícím demokratické principy.
• Europoslanci určili pravidla pro ratingové agentury
  Evropský parlament dnes schválil přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur v Evropské unii...
• Europoslanci uvítali plán obnovy, chtějí nové příjmy rozpočtu
  Převážně pozitivně hodnotili dnes poslanci Evropského parlamentu návrh fondu na obnovu ekonomik, který jim prezentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina z nich oceňovala, že unijní exekutiva počítá s novými zdroji příjmů rozpočtu EU nebo že chce v rámci hospodářského oživení investovat do ekologických a digitálních priorit. Kritičtí zákonodárci upozorňovali na to, že bezprecedentní půjčku bude muset EU splácet z budoucích rozpočtů.
• Europoslanci vyjadřují výhrady k "historické" dohodě ze summitu
  Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes apelovali na členy Evropského parlamentu, aby podpořili dohodu unijních lídrů o rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let. Označovali ji při tom za "historický krok vpřed pro unii" či za "stěžejní" okamžik evropských dějin. Šéfové poslaneckých frakcí ovšem vyjadřovali nesouhlas se škrty v programech na podporu vědy a výzkumu i s dalšími parametry rozpočtu.