EU navrhne do čela MMF Bulharku Kristalinu Georgievovou

Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání v pátek vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.

EU hledá nástupce za Christinu Lagardeovou, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Kandidáti na obsazení funkce šéfa MMF se mají přihlásit do 6. září, nástupce Lagardeové by pak měl být znám do 4. října.

Po dvou kolech hlasování se vládám EU nakonec podařilo shodnout se na novém kandidátovi. Aby mohl být jmenován, musel dostat 55 procent hlasů z 28 států EU, které mají na celkové populaci podíl nejméně 65 procent.

Do užšího výběru se původně kromě bývalého šéfa euroskupiny Dijsselbloema a bývalé eurokomisařky Georgievové dostali také bývalý eurokomisař Olli Rehn z Finska, dále španělská ministryně hospodářství Nadia Calvinová a současný šéf euroskupiny Portugalec Mario Centeno.

Zbývající tři kandidáti se ale nakonec stáhli. Centeno odstoupil už ve čtvrtek - uvedl, že bude k dispozici, pokud bude potřeba najít kompromisní řešení. Rehn a Calvinová se stáhli po prvním kole hlasování.

Georgievová je výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a podle zdrojů ji prosazovali hlavně státy jižní a východní části EU. Její kandidatura však bude vyžadovat změnu pravidel, protože kandidát na post šéfa MMF musí být mladší 65 let, což Georgievová nesplňuje.

Lagardeová vystřídá ve funkci šéfa ECB Itala Maria Draghiho. Ten už v červenci vyloučil, že by o funkci v čele MMF usiloval. Je zvykem, že funkci šéfa MMF vykonává Evropan, zatímco šéfem sesterské Světové banky bývá Američan.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Euler Hermes: Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta
  Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta. Čtvrtinu tohoto nárůstu povedou Spojené státy. Naopak podíl čínské ekonomiky bude o něco nižší. Vyplývá to z analýzy přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• EU letos poroste o 1,9 %, eurozóna o 1,6 %
  Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně bude růst činit 1,6 procenta....
• EU má produkovat více surovin klíčových pro zelené technologie, navrhla EK
  Evropská unie by měla začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítá s tím dnes zveřejněný návrh Evropské komise (EK), který má zajistit větší soběstačnost EU v produkci lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Norma o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) počítá s usnadněním finanční podpory a urychlením povolování vybraných projektů z této oblasti.
• EU má přísnější pravidla pro rozpočtové hříšníky
  Snadnějšímu uvalování sankcí na státy Evropské unie porušující rozpočtová pravidla už nic nestojí v cestě.
• EU možná prodlouží Řecku splatnost úvěrů
  Evropská unie uvažuje o tom, že další pomoc Řecku bude zahrnovat prodloužení splatnosti existujících...
• EU musí podpořit firmy, ale nepřijít o levné čínské technologie, řekl Draghi
  Evropská unie musí masivně investovat a podpořit své firmy proti čínské konkurenci, na druhé straně ale nesmí přijít o levné klimaticky čisté technologie z Číny urychlující ekologickou transformaci evropského hospodářství. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekl někdejší šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, který jim představil svou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Většina poslanců se shodovala, že EU musí podpořit své hospodářství čelící státem subvencované konkurenci, lišili se však v názorech, jak toho docílit.
• EU může o pomoci Řecku rozhodnout již v pondělí
  O druhém záchranném balíku půjček pro Řecko bude moci eurozóna rozhodnout v pondělí.
• EU napjatě očekává výsledky řeckých voleb
  Evropská unie a hlavní města především v zemích, kde se platí společnou měnou, očekávají výsledky...
• EU na rozdíl od Spojených států není proti Číně, řekl Le Maire
  Evropská unie má jinou čínskou politiku než Spojené státy. Serveru CNBC to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj se EU nechce stavět proti Pekingu, ale chce s ním spolupracovat a to na základě společných pravidel.
• EU na rozhodnutí USA o clech zareaguje vlastními opatřeními
  Americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz oceli a hliníku z EU nedává podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera unii jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). Juncker, který dnešní krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa označil za čistý a jasný protekcionismus, doplnil, že unie také uvalí dodatečná cla na nejrůznější dovoz z USA.
• EU navrhuje rozpočtové reformy pro eurozónu
  Členské země eurozóny by podle návrhu Evropské unie měly podepsat smlouvy, ve kterých se zavážou...
• EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku
  Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. S odvoláním na příslušné dokumenty k těmto návrhům to uvedla agentura Bloomberg.
• EU nebude nepokutovat Madrid a Lisabon
  Členské země Evropské unie dnes rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• EU nechce jednat o vstupu Turecka ani úpravě vzájemné celní unie
  Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. Včera o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.
• EUobserver: V Řecku vrcholí konflikt
  Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi...
• EU očekává, že Británie zaplatí dluh i po brexitu bez dohody
  Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise (EK). Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".
• EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu
  Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.