EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu

Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.

Na zahájení rozhovorů se shodl místopředseda EK pro obchod Valdis Dombrovskis s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou. Ve společném prohlášení uvedli, že chtějí dospět k řešení celosvětového přebytku zásob oceli a hliníku. Obě strany podle nich sdílejí společné hodnoty a chtějí prosazovat řešení, která nenaruší volný trh. Ocelářský a hliníkářský průmysl v EU a v USA však doplácí na nadprodukci a praktiky některých dalších zemí a obě strany se proto shodly, že "poženou k odpovědnosti země, jako je Čína, tedy ty, které podporují postupy narušující obchod".

Současný spor zahájil v roce 2018 Trump, který zavedl cla na dovoz kovů z EU a řady dalších států. Široce kritizované opatření odůvodnil tím, že jejich dovoz ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU reagovala zavedením odvetných cel.

Brusel v rámci dnes zahájeného jednání upustí od plánovaného rozšíření seznamu amerického zboží zatíženého cly. U některých produktů, jako jsou například motocykly či whisky, se měla cla zvýšit až na 50 procent. Dosavadní 25procentní cla na tyto výrobky zahrnující roční dovoz v hodnotě 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč) zůstanou zachována. V platnosti budou nadále i 25procentní americká cla na evropskou ocel a desetiprocentní na hliník.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU na rozhodnutí USA o clech zareaguje vlastními opatřeními
  Americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz oceli a hliníku z EU nedává podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera unii jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). Juncker, který dnešní krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa označil za čistý a jasný protekcionismus, doplnil, že unie také uvalí dodatečná cla na nejrůznější dovoz z USA.
• EU navrhne do čela MMF Bulharku Kristalinu Georgievovou
  Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání v pátek vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
• EU navrhuje rozpočtové reformy pro eurozónu
  Členské země eurozóny by podle návrhu Evropské unie měly podepsat smlouvy, ve kterých se zavážou...
• EU nebude nepokutovat Madrid a Lisabon
  Členské země Evropské unie dnes rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• EU nechce jednat o vstupu Turecka ani úpravě vzájemné celní unie
  Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. Včera o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.
• EUobserver: V Řecku vrcholí konflikt
  Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi...
• EU očekává, že Británie zaplatí dluh i po brexitu bez dohody
  Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise (EK). Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".
• EU od pátku zavede odvetná cla na zboží z USA
  Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to dnes Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč). EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
• EU o restrukturalizaci Kypru neusiluje
  Evropská unie neusiluje o restrukturalizaci kyperské ekonomiky, v jejímž rámci by soukromí věřitelé Kypru...
• EU pečlivě přezkoumá obchodní dohodu mezi USA a Čínou
  Evropská unie přezkoumá obchodní dohodu uzavřenou mezi Spojenými státy a Čínou a zaměří se na to, zda odpovídá globálním pravidlům o obchodu. Řekl to dnes evropský komisař pro obchod Phil Hogan.
• EU plánuje říjnový summit o ekonomice
  Představitelé Evropské unie by se měli 7. října na mimořádném summitu zabývat podporou...
• EU počítá s koncem bezplatných povolenek v roce 2034 či zavedením uhlíkového cla
  Výběr hlavních bodů dohody Evropské unie (EU) o zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami (země unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů):
• EU podle Merkelové plánuje společný nákup ochranných pomůcek
  Země Evropské unie chtějí proti koronaviru bojovat společně a solidárně. Během telefonické tiskové konference to včera po unijním videosummitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, napsala agentura DPA. Merkelová jako příklad společného tažení proti nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, zmínila společné pořizování ochranných pomůcek.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
• EU poskytne ohrožené Ukrajině 1,2 miliardy eur, řekla von der Leyenová
  Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• EU poslala Kyjevu první tři miliardy, podle Stanjury bude třeba navýšit pomoc
  Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.