EU počítá s koncem bezplatných povolenek v roce 2034 či zavedením uhlíkového cla

Výběr hlavních bodů dohody Evropské unie (EU) o zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami (země unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů):

- Hluboké reformy vznikají na základě plánu EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Klimatický balík označovaný jako Fit for 55, jehož součástí dnes schválená opatření jsou, má za cíl do roku 2050 zajistit EU uhlíkovou neutralitu, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat. "Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě," řekl loni v prosinci vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese. Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin.

- Do konce desetiletí by měly sektory zahrnuté do povolenkového systému (ETS), jako jsou producenti energií a energeticky náročné obory (ocelářství, stavebnictví a další), snížit škodlivé emise o 62 procent proti hodnotám z roku 2005, kdy evropský blok obchodování s emisemi zavedl. Předchozí cíl byl 43 procent.

- Reforma počítá rovněž s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky, a to mezi roky 2026 a 2034. Výrazný úbytek ale nastane už v roce 2024, kdy bude staženo 90 milionů povolenek (nyní je to v celé EU zhruba 1,45 miliardy povolenek), o dva roky později to bude 27 milionů. Od roku 2024 by jejich počet měl klesat o 4,3 procenta ročně, od roku 2028 do roku 2030 pak o 4,4 procenta.

- Vytvořen by měl být také samostatný nový systém ETS II pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro budovy, který stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027 (nebo 2028, budou-li ceny energií mimořádně vysoké). Bude zřízen nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v systému ETS II vzroste nad 45 eur, bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek.

- Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do systému ETS. Snížení emisí by se mělo týkat lodí s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 se také postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

- EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo, tedy nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU. Poplatek, který mají při dovozu do EU hradit dodavatelé neekologicky vyráběného železa, oceli, hnojiv a dalších produktů, se začne postupně vybírat od roku 2026 v souladu s postupným rušením bezplatných povolenek v těchto odvětvích v unii. Dovozci tohoto zboží budou muset doplatit jakýkoli rozdíl mezi cenou uhlíku zaplacenou v zemi výroby a cenou povolenek na emise uhlíku v unijním systému ETS. Cílem mechanismu je motivovat země, které nejsou členy EU, aby si stanovily vyšší klimatické cíle. Má také zajistit, aby evropské i celosvětové úsilí v oblasti klimatu nebylo ohrožováno přemísťováním výroby z EU do zemí s méně přísnou klimatickou politikou.

- Dopady reformy na spotřebitele z řad domácností i firem, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat Sociální fond EU pro klimatická opatření, který počítá s celkovou částkou 86,7 miliardy eur (téměř 2,1 bilionu korun). Bude financován z dražeb povolenek v rámci systému ETS II až do výše 65 miliard eur, dalších 25 procent prostředků pak půjde z vnitrostátních zdrojů. Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov nebo do ekologičtější dopravy.

- Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování. Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński balíček Fit for 55 dlouhodobě kritizuje, neboť podle něj přinese prospěch pouze nejbohatším členským státům EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.
• EUobserver: V Řecku vrcholí konflikt
  Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi...
• EU očekává, že Británie zaplatí dluh i po brexitu bez dohody
  Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise (EK). Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".
• EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu
  Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.
• EU od pátku zavede odvetná cla na zboží z USA
  Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to dnes Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč). EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
• EU o restrukturalizaci Kypru neusiluje
  Evropská unie neusiluje o restrukturalizaci kyperské ekonomiky, v jejímž rámci by soukromí věřitelé Kypru...
• EU pečlivě přezkoumá obchodní dohodu mezi USA a Čínou
  Evropská unie přezkoumá obchodní dohodu uzavřenou mezi Spojenými státy a Čínou a zaměří se na to, zda odpovídá globálním pravidlům o obchodu. Řekl to dnes evropský komisař pro obchod Phil Hogan.
• EU plánuje říjnový summit o ekonomice
  Představitelé Evropské unie by se měli 7. října na mimořádném summitu zabývat podporou...
• EU podle Merkelové plánuje společný nákup ochranných pomůcek
  Země Evropské unie chtějí proti koronaviru bojovat společně a solidárně. Během telefonické tiskové konference to včera po unijním videosummitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, napsala agentura DPA. Merkelová jako příklad společného tažení proti nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, zmínila společné pořizování ochranných pomůcek.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
• EU poskytne ohrožené Ukrajině 1,2 miliardy eur, řekla von der Leyenová
  Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• EU poslala Kyjevu první tři miliardy, podle Stanjury bude třeba navýšit pomoc
  Evropská unie dnes poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
• EU poslala první miliardu eur jako finanční pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem
  Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur (24,6 miliardy Kč) jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc.
• EU poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur na provoz státu
  Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).
• EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí
  Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to dnes ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
• EU pošle Ukrajině 1,5 mld. eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv
  Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě. Mluvčí Kremlu reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.
• EU potvrdila svou představu o vztahu s Británií po brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dokázali dnes dopoledne v Bruselu odsouhlasit svou společnou představu o tom, jak by měly po roce 2020 vypadat vzájemné vztahy EU a Británie, za pouhých několik minut. A rychle také souhlasili s pondělní dohodou vyjednávacích týmů o přechodném období, jež bude trvat od odchodu Británie z EU na konci března příštího roku právě do konce roku 2020.