Fond EU

10.07.2020 Poslanci se dnes mimořádně scházejí k příspěvkům lidem, kteří pracují na dohody. Měly by jim nahradit výpadek příjmů při epidemii koronaviru. Sněmovna se bude zabývat také vládním návrhem na zavedení paušální daně pro živnostníky. Od 10:30 má pokračovat debata o evropském plánu na oživení ekonomiky po koronavirové krizi, tedy o takzvaném fondu obnovy EU.

09.08.2020 Fond obnovy EU je přelomová věc. Tak moc přelomová, se o něm mluví až příliš málo. Vzniká eurodluhová unie. Vzniká v rámci snahy o zachování jednotného trhu EU, kterou musí vítat i Česko. Přesto fond skýtá řadu rizik, včetně růstu nezaměstnanosti napříč celou Unií.

16.07.2020 Nalijme si čistého víno, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU, o němž se bude od zítřka jednat na summitu v Bruselu, je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie. I když německá kancléřka Angela Merkelová se už chystá do politického důchodu, ani tak si u sebe doma nemohla dovolit to veřejnosti říci naplno. Takže se fond lakuje na zeleno a vytrubuje se, že jde o obnovu celé EU. Přitom třeba Česko a mnoho dalších zemí EU by si s rozjetím své ekonomiky po koroně jistě dobře poradilo i bez tohoto fondu. Když se to ale jmenuje „fond obnovy EU“, německá média a němečtí opinion makeři – a v důsledku tedy i německá veřejnost – to vše skousnou mnohem spíše než zase další záchranu zase další země jižního křídla.

17.10.2023 Oficiální výsledky polských voleb naznačují, že se opozice dostala k moci. Finanční trhy výsledky přivítaly s velkou nadějí a doufají v odblokování fondů EU a větší předvídatelnost vlády v Polsku. Prohra populistů v Polsku mírně zlepšuje globální náladu na akciových trzích.

17.07.2020 Evropské trhy otevřely smíšeně. V mírných ziscích se obchoduje německý DAX a také futures na americké indexy. Dnes bude zveřejněna celé řádka makrodat, nejdůležitější by však měl být začátek jednání o záchranném fondu EU. Lídři evropských zemí budou diskutovat podmínky využití 750 miliardového záchranného fondu a také rozpočet EU ve výši 1,09 bilionu euro na dalších 7 let. Rozhovory by se měly protáhnout do soboty a mohly by být docela náročné. Střetnou se názory celé sedmadvacítky a bloků zemí, které mají různé představy o využití záchranného fondu i evropského rozpočtu.

23.11.2020 Jsou národy, které snadno skousnou zvýšení daní. Pak jsou národy, které to snášejí hůř. Reptají, bouří se v ulicích. A pak tu jsou Češi. Ti lamentují i nad tím, když se jim mají daně snížit. Jde tedy spíš o určitou halasnou část Čechů – třeba český Twitter od pátku brečí nad tím, že lidem má díky sněmovnímu schválení daňového balíčku od příštího roku zůstat v kapse víc peněz. Ale český Twitter asi nebude reprezentativní výsečí populace. Lze počítat s tím, že mlčící většina i lidé mimo sociální sítě v únoru příštího roku nad výplatnicí opravdu zajásají.

19.01.2020 Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.

22.07.2020 Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.

29.07.2020 Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.

21.05.2020 Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun). Návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.