Krizový fond EU

18.12.2020 Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.

17.07.2020 Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie dnes ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel první část ukončil a s politickými vůdci začal jednat odděleně.

12.02.2021 Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po dnešku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

06.06.2018 Šéf německé Bundesbanky varuje před vytvořením nového krizového fondu eurozóny. Žhavý kandidát na post nového šéfa ECB se tak opět názorově rozchází s dnešním prezidentem centrální banky Mariem Draghim, který plány společného sdílení rozpočtových rizik podporuje. Co Jensi Weidmannovi vadí? Především to, že členské státy chtějí převést na Brusel pouze zodpovědnost za častokrát nezodpovědná rozpočtová rozhodnutí národních vlád. Rozpočtové pravomoci (v zásadních výdajových otázkách) nikam převádět nechtějí. Ostatně již dnes má Evropská komise problémy pravidla svazující rozpočtovou suverenitu národních států vymáhat. V takovém systému může nový krizový fond eurozóny jednoduše podpořit “nezodpovědnost” a odvést národní vlády od potřebných reforem.

02.04.2020 Evropská komise (EK) dnes zveřejnila další balíček podpůrných opatření, která mají pomoci ekonomikám vzpamatovat se z nejtěžších dopadů koronavirové krize. Brusel v rámci nového sytému podpory krátkodobého zaměstnávání nabízí členským zemím až 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč), které si chce komise vypůjčit s použitím vládních záruk. EK chce také rozšířit už vytvořený krizový investiční fond o další peníze určené na kohezní politiku. Hodlá také nabídnout zemědělcům pružnější čerpání peněz z fondů společné zemědělské politiky.

10.02.2021 Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.

16.12.2020 Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

25.01.2010 Přinášíme vám rozhovor s viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem na téma forex trading a regulace forexových makléřů v ČR. Otázky panu Hamplovi pokládal v rozhovoru redakční tým FXstreet.cz.

25.01.2010 Přinášíme vám rozhovor s viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem na téma forex trading a regulace forex makléřů v ČR. Otázky panu Hamplovi pokládal v rozhovoru Ondřej Hartman a Stan.

16.07.2020 Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie budou od pátku prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokusí dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas.