EUobserver: V Řecku vrcholí konflikt

Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi ekonomickými úspornými opatřeními vynucenými Bruselem a řeckými politickými protesty. Mezi lety 2008 a 2015 řecký HDP na obyvatele, upravený o inflaci, klesl o 30 procent na 18.000 eur. V absolutním vyjádření jde o srovnatelný kolaps, jako by klesla životní úroveň v Izraeli na úroveň Libye nebo Gabonu, napsal na portálu EUobserver analytik Dan Steinbock.

V daném vývoji kleslo Řecko v indexu globální konkurenceschopnosti z 67. na 81. místo a je až za Ukrajinou a Alžírskem. Navazující sociální propad se stal v zemi novým normálním jevem.

Za pět let se v Řecku zdiskreditovala celá generace centristických politiků. Když krize eurozóny na jaře 2010 vypukla, vládlo v Řecku stále ještě Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) pod vedením Jorgose Papandrea, které převažovalo s téměř 40 procenty hlasů, zatímco konzervativní Nová demokracie (ND) se opírala jen o třetinu hlasů. V současnosti PASOK přišel o většinu podpory, zatímco konzervativci se snaží udržet se ve vládě.

Mezitím prudce narostla podpora bývalým okrajovým stranám. Radikální levice SYRIZA podle všeho nadcházející volby vyhraje - má naději na asi 28 procent hlasů, oproti 25 procentům pro konzervativní ND.

Co tedy SYRIZA udělá, pokud vyhraje? Dnes víme, že do roku 2012 byla německá kancléřka Angela Merkelová blízko toho, aby umožnila bankrot Řecka. Panovaly však obavy, že by se řecká nákaza mohla rozšířit do Itálie a Španělska, což donutilo Berlín ustoupit. Tak Řecko dostalo svůj druhý záchranný plán. Nyní začaly zákulisní rozhovory o třetí finanční výpomoci ve výši 30 miliard eur.

SYRIZA chce ze svého popudu zavést sociální balíček, který takzvaná trojka mezinárodních věřitelů - Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) - považují za vysoce kontroverzní. Balíček obsahuje (velké) smazání dluhů věřitelům, daňové škrty pro všechny kromě bohatých, zvýšení minimální mzdy a důchodů na 750 eur měsíčně, zdarma elektřinu, potravinové lístky, přístřeší a zdravotní péči pro potřebné, moratorium na splátky soukromých dluhů vůči bankám překračujících 20 procent disponibilních příjmů.

Nic ale není pro trojku věřitelů tak nepříjemné jako slib formace SYRIZA, že uspořádá mezinárodní konferenci o oddlužení. Vůdce této formace Alexis Tsipras se již zabýval touto otázkou při jednáních s Komisí EU, německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem a činiteli MMF a poslal své ekonomické poradce do londýnské City, aby ujistil investory, že odpis dluhů se bude týkat pouze veřejného sektoru (tzv. OSI - Official Sector Involvement).

V roce 2015, po výpomoci v objemu zhruba 250 miliard eur, se finanční potřeby Řecka odhadují na téměř 20 miliard eur, což zahrnuje platby úroků, splátky pro MMF, splatné dluhopisy ECB a nedoplatky - přičemž nic z toho nelze snadno odložit.

Řecko by pod vedením Nové demokracie premiéra Antonise Samarase mohlo některou z těchto pohledávek pokrýt z očekávaného primárního přebytku, plánované privatizace a tvůrčím finančním manévrováním. Ale ne bez výpadku ve výši pěti až deseti miliard eur.

S formací SYRIZA v čele by se s tlakem na restrukturalizaci dluhů zpochybnila plánovaná privatizace a bylo by otázkou, zda by vznikl primární přebytek. V obou případech bude mít volební výsledek v Řecku dopad na očekávané nákupy dluhopisů ECB, které závisejí také na tom, zda Německo dá zelenou plnému kvantitativního uvolňování ECB.

V posledních několika letech se Bruselu podařilo vytvořit izolační mechanismy umožňující snížení (i když ne zamezení) pravděpodobnosti nákazy.

Tyto mechanismy ale spoléhají na očekávání trhu, že se ECB zapojí do širšího kvantitativního uvolňování, které by mělo zahrnovat nákupy dluhopisů větších jihoevropských ekonomik (Španělska a Itálie), ale mohlo by vyloučit menší periferní země (Řecko spolu s Portugalskem a Kyprem).

Povolební drama v Řecku nastane, pokud SYRIZA vyhraje a začne jednat s trojkou věřitelů. Tsipras nastavil laťku tím, že řekl, že jeho vláda přestane dodržovat splátky dluhů od prvního dne ve funkci. Doufá, že trojka a Německo přivřou oči a podpoří Řecko navzdory jeho nové politice. Pokud se tak stane, očekává se, že SYRIZA zmírní své záměry v oblasti sociální politiky a odstoupí od plánu mezinárodní konference o svém oddlužení.

SYRIZA bude usilovat o oddlužení, které se dostalo Německu v roce 1952 (62 procent). To by výrazně snížilo vládní dluh, který dnes přesahuje 190 procent řeckého HDP.

Ale co když ani trojka ani SYRIZA neustoupí? V tom případě by trhy ovládla nestabilita a Atény by mohly být donuceny opustit eurozónu. Bez ohledu na konečný scénář se následky projeví nejen v Řecku nebo v eurozóně, ale v celém světě.

Zdroj: Reuters, ČTK, Euobserver, SYRIZA, EK, ECB, MMF

Čtěte více

• EU napjatě očekává výsledky řeckých voleb
  Evropská unie a hlavní města především v zemích, kde se platí společnou měnou, očekávají výsledky...
• EU na rozdíl od Spojených států není proti Číně, řekl Le Maire
  Evropská unie má jinou čínskou politiku než Spojené státy. Serveru CNBC to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj se EU nechce stavět proti Pekingu, ale chce s ním spolupracovat a to na základě společných pravidel.
• EU na rozhodnutí USA o clech zareaguje vlastními opatřeními
  Americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz oceli a hliníku z EU nedává podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera unii jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). Juncker, který dnešní krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa označil za čistý a jasný protekcionismus, doplnil, že unie také uvalí dodatečná cla na nejrůznější dovoz z USA.
• EU navrhne do čela MMF Bulharku Kristalinu Georgievovou
  Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání v pátek vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
• EU navrhuje rozpočtové reformy pro eurozónu
  Členské země eurozóny by podle návrhu Evropské unie měly podepsat smlouvy, ve kterých se zavážou...
• EU nebude nepokutovat Madrid a Lisabon
  Členské země Evropské unie dnes rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• EU nechce jednat o vstupu Turecka ani úpravě vzájemné celní unie
  Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. Včera o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.
• EU očekává, že Británie zaplatí dluh i po brexitu bez dohody
  Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise (EK). Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".
• EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu
  Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.
• EU od pátku zavede odvetná cla na zboží z USA
  Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to dnes Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč). EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
• EU o restrukturalizaci Kypru neusiluje
  Evropská unie neusiluje o restrukturalizaci kyperské ekonomiky, v jejímž rámci by soukromí věřitelé Kypru...
• EU pečlivě přezkoumá obchodní dohodu mezi USA a Čínou
  Evropská unie přezkoumá obchodní dohodu uzavřenou mezi Spojenými státy a Čínou a zaměří se na to, zda odpovídá globálním pravidlům o obchodu. Řekl to dnes evropský komisař pro obchod Phil Hogan.
• EU plánuje říjnový summit o ekonomice
  Představitelé Evropské unie by se měli 7. října na mimořádném summitu zabývat podporou...
• EU počítá s koncem bezplatných povolenek v roce 2034 či zavedením uhlíkového cla
  Výběr hlavních bodů dohody Evropské unie (EU) o zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami (země unie dnes definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů):
• EU podle Merkelové plánuje společný nákup ochranných pomůcek
  Země Evropské unie chtějí proti koronaviru bojovat společně a solidárně. Během telefonické tiskové konference to včera po unijním videosummitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, napsala agentura DPA. Merkelová jako příklad společného tažení proti nemoci COVID-19, kterou koronavir způsobuje, zmínila společné pořizování ochranných pomůcek.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
• EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
  Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.