EU napjatě očekává výsledky řeckých voleb

Evropská unie a hlavní města především v zemích, kde se platí společnou měnou, očekávají výsledky nedělních předčasných voleb v Řecku s napětím. Vítězství výrazně levicové strany SYRIZA, které předpovídají průzkumy, totiž otvírá cestu k novému kolu nejistoty ohledně dalšího vývoje v eurozóně jen pomalu se vzpamatovávající z ekonomické krize posledních let.

Když řečtí poslanci nezvolili na přelomu roku novou hlavu státu, zazněl z Berlína tlumeně signál, že tentokrát už není "grexit", tedy řecký návrat k drachmě, zcela nemyslitelnou variantou. Zdroje z úřadu německé kancléřky dávaly novinářům najevo, že po vzniku bankovní unie už by teď takový vývoj neměl pro eurozónu tak nebezpečné dopady jako před pěti lety.

Euro je však též významný politický projekt a ztráty z podobného vývoje by se neměřily jen na peníze.

Odborníkům se navíc zdá, že pro euroskupinu je výhodnější udržet Řecko dál jako člena. "Ačkoliv je snaha spočítat ztráty z případného řeckého bankrotu komplikovaná a závislá na mnoha proměnných, je velmi pravděpodobné, že finanční ztráty pro Německo a další země euroskupiny by byly vyšší při řeckém odchodu, než když Řecko zůstane členem," míní například Zsolt Darvas z bruselského Breugelu. Jeho kolega Fabian Zuleeg ze Střediska evropské politiky (EPC) podotkl, že nikdo navíc nemá jasnou představu, jak odchod Řecka vůbec řídit a zorganizovat. Země EU měly podle něj problém s řeckým zadlužením řešit dříve a nenechat situaci dojít až k nynějšímu možnému střetu.

SYRIZA a její lídr Alexis Tsipras úsporná opatření související se záchrannými programy pro Řecko totiž kritizují dlouhodobě, odchod z eurozóny pro ně ale plánovaným cílem není. Otázkou zatím je, jak silnou pozici bude mít strana po nedělních volbách a zda její radikální rétoriku bude tlumit potřeba spolupráce s koaličním partnerem.

V textu, který tento týden publikoval ve Financial Times, ostatně Tsipras slíbil respektovat řecké závazky plynoucí ze členství v eurozóně i snahu o vyrovnaný rozpočet. "Úsporná opatření nejsou součástí evropských smluv, demokracie a princip svrchovanosti lidu jsou," zdůraznil také. Německu pak připomněl, že jeho hospodářský zázrak po druhé světové válce umožnila dohoda o odpisu výrazné části německého dluhu na Londýnské konferenci v roce 1953.

Atény pod hrozbou bankrotu v roce 2010 požádaly o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond (MMF); následné dva záchranné programy dosáhly výše 240 miliard eur. Podmínkou byly razantní reformy a šetření, v jejichž důsledku v zemi dál vzrostla nezaměstnanost a výrazně zesílilo sociální napětí. Právě znechucení Řeků z tohoto vývoje, na kterém se podíleli i tradiční socialisté, je výrazným důvodem úspěchu SYRIZY.

Tsiprasovy konkrétní představy změn a nových podmínek pro jednání s "trojkou" věřitelů, tedy Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF zatím nejsou zcela zřejmé. Mluví o méně přísných podmínkách a odpisu přinejmenším části nepřiměřeně vysokého dluhu.

Některé unijní země, v poslední době výrazně například Finsko, přitom prohlásily, že na žádné změkčení podmínek přistoupit nehodlají. Právě takový principiální přístup ale podle diplomatů může hledání dohody ztížit a fakticky tak situaci jen dál zkomplikovat. Naopak z Francie či Irska zazněla slova o potřebě respektovat demokratické rozhodnutí Řeků samotných. Vývoj budou se zájmem sledovat Španělé, kde lidé letos také půjdou k volebním urnám. Ministři financí eurozóny se shodou okolností schází v Bruselu den po řeckých volbách.

Jisté je, že pokud nebude řešení nalezeno do konce února - a už to je ústupek ministrů financí eurozóny z loňského prosince - ocitne se Řecko bez pomoci z Evropského fondu finanční stability (EFSF) a zřejmě by se muselo pokusit opět si začít půjčovat na finančních trzích. ECB letos už Atény varovala, že přístup tamních bank k jejím financím se ztíží, pokud nebude úspěšně dokončena zatím stále nehotová revize záchranného programu a strany se nedohodnou, jak dál po jeho konci.

Program MMF sice končí později, až v roce 2016, je ale pravděpodobné, že také jeho přístup k Řecku se v takovém případě výrazně ochladí.

A ještě jeden dopad na EU bude případné vítězství SYRIZY v Řecku mít. Byla by první "protestní stranou", která se k vládě dostala na vlně nespokojenosti se současnou podobou evropské politiky. Mohla by posílit levicová i pravicová protestní uskupení od španělské strany Podemos po francouzskou Národní frontu Marine Le Penové.

Zdroj: Reuters, ČTK, EPC, SYRIZA, Financial Times, ECB

Čtěte více

• Euler Hermes: Počet insolvencí ve světě v r. 2021 stoupne o 31 pct
  Počet insolvencí v příštím roce ve světě v příštím roce stoupne o 31 procent. Nové vlny šíření koronaviru jsou více viditelné v zemích, které postupně uvolnily krizová opatření. Po Evropě by další vlny šíření koronaviru měly postihnout také Afriku a Latinskou Ameriku. Proti tomu situace v Pacifické Asii by měla zůstat pod kontrolou. Vyplývá to ze studie přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• Euler Hermes snížila odhad růstu globální ekonomiky na 4,6 pct.
  Úvěrová pojišťovna Euler Hermes snížila prognózu růstu globální ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 4,6 procenta. Růst na příští rok pak odhaduje na 3,8 procenta. Euler Hermes o tom dnes v tiskové zprávě informovala ČTK. Hlavní hnací silou globálního růstu v druhé polovině letošního roku bude zejména vakcína proti nemoci covid-19.
• Euler Hermes snížil kvůli koronaviru rating 18 zemím, včetně ČR
  Úvěrová pojišťovna Euler Hermes kvůli riziku prodloužené recese a vlně bankrotů způsobených vypuknutím pandemie koronaviru oznámila snížení ratingu 18 zemím, včetně České republiky. Euler Hermes, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek, to dnes oznámila ČTK.
• Euler Hermes: Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta
  Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta. Čtvrtinu tohoto nárůstu povedou Spojené státy. Naopak podíl čínské ekonomiky bude o něco nižší. Vyplývá to z analýzy přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• EU letos poroste o 1,9 %, eurozóna o 1,6 %
  Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně bude růst činit 1,6 procenta....
• EU má produkovat více surovin klíčových pro zelené technologie, navrhla EK
  Evropská unie by měla začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítá s tím dnes zveřejněný návrh Evropské komise (EK), který má zajistit větší soběstačnost EU v produkci lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Norma o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) počítá s usnadněním finanční podpory a urychlením povolování vybraných projektů z této oblasti.
• EU má přísnější pravidla pro rozpočtové hříšníky
  Snadnějšímu uvalování sankcí na státy Evropské unie porušující rozpočtová pravidla už nic nestojí v cestě.
• EU možná prodlouží Řecku splatnost úvěrů
  Evropská unie uvažuje o tom, že další pomoc Řecku bude zahrnovat prodloužení splatnosti existujících...
• EU musí podpořit firmy, ale nepřijít o levné čínské technologie, řekl Draghi
  Evropská unie musí masivně investovat a podpořit své firmy proti čínské konkurenci, na druhé straně ale nesmí přijít o levné klimaticky čisté technologie z Číny urychlující ekologickou transformaci evropského hospodářství. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekl někdejší šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, který jim představil svou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Většina poslanců se shodovala, že EU musí podpořit své hospodářství čelící státem subvencované konkurenci, lišili se však v názorech, jak toho docílit.
• EU může o pomoci Řecku rozhodnout již v pondělí
  O druhém záchranném balíku půjček pro Řecko bude moci eurozóna rozhodnout v pondělí.
• EU na rozdíl od Spojených států není proti Číně, řekl Le Maire
  Evropská unie má jinou čínskou politiku než Spojené státy. Serveru CNBC to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj se EU nechce stavět proti Pekingu, ale chce s ním spolupracovat a to na základě společných pravidel.
• EU na rozhodnutí USA o clech zareaguje vlastními opatřeními
  Americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz oceli a hliníku z EU nedává podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera unii jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). Juncker, který dnešní krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa označil za čistý a jasný protekcionismus, doplnil, že unie také uvalí dodatečná cla na nejrůznější dovoz z USA.
• EU navrhne do čela MMF Bulharku Kristalinu Georgievovou
  Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání v pátek vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
• EU navrhuje rozpočtové reformy pro eurozónu
  Členské země eurozóny by podle návrhu Evropské unie měly podepsat smlouvy, ve kterých se zavážou...
• EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku
  Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. S odvoláním na příslušné dokumenty k těmto návrhům to uvedla agentura Bloomberg.
• EU nebude nepokutovat Madrid a Lisabon
  Členské země Evropské unie dnes rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• EU nechce jednat o vstupu Turecka ani úpravě vzájemné celní unie
  Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. Včera o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.