Ekonomiku eurozóny prý brzdí nedůvěra

Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň k výraznější tvorbě pracovních míst. Snahy o koordinaci však narážejí na nedostatek vzájemné důvěry mezi členskými zeměmi. Řekl to dnes guvernér francouzské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Fran„ois Villeroy de Galhau.

Eurozóna podle něj kvůli nedostatečné koordinaci v oblasti hospodářské politiky od roku 2010 přišla o několik procentních bodů u růstu hrubého domácího produktu (HDP) a také o miliony pracovních míst.

"Máme zde problém s důvěrou," řekl Villeroy de Galhau na ekonomickém fóru v Bruselu. "Když Francouzi mluví o ekonomické koordinaci, což dělají už desítky let, mají Němci často podezření, že jde o nový francouzský trik, jak se vyhnout domácím reformám," dodal. "Toto podezření někdy možná není úplně neopodstatněné," připustil.

ECB se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně mimořádně uvolněnou měnovou politikou, která zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů či záporné depozitní sazby. Opakovaně také vyzývá členské země, aby ekonomiku podpořily rozpočtovými opatřeními a strukturálními reformami.

Minulý týden ECB zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Na příští rok nadále počítá se zrychlením hospodářského růstu na 1,7 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB

Čtěte více

• Ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů klesla o 0,8 procenta
  Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
• Ekonomika v eurozóně nečekaně oživila
  Podnikatelská aktivita v eurozóně v říjnu nečekaně oživila. Firmy ale musely výrazně snižovat ceny, klesal...
• Ekonomika ve 2. čtvrtletí podle odhadů stoupla o zhruba devět procent
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků oslovených dnes ČTK zhruba o devět procent. Důvodem je především nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy byla ekonomika nejvíce zasažena omezeními souvisejícími s pandemií. V mezičtvrtletním srovnání by ekonomika měla stoupnout zhruba o 1,6 procenta. Tahounem růstu by měla být spotřeba domácností, a to i ve zbytku roku, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí 2021 v pátek 30. července.
• Ekonomika v příštím roce zpomalí, inflace se začne postupně snižovat
  Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
• Ekonomika v 2. čtvrtletí klesla podle odhadů až o 18 procent
  Česká ekonomika zřejmě ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru a restriktivním opatřením největší propad vůbec, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Nicméně v konkrétních odhadech se analytici výrazně liší. V meziročním vyjádření ekonomové očekávají pokles HDP o 9,7 až 18 procent. Mezičtvrtletně pak očekávají pokles od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.
• Ekonomika zemí OECD klesla kvůli eurozóně
  Hrubý domácí produkt členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)...
• Ekonomiku Asie ohrožuje růst úvěrů v Číně
  Vyhlídky asijské ekonomiky zastiňuje nejistota kolem snižování daní ve Spojených státech, rychlý růst úvěrů v Číně i stárnutí zdejší populace. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního vystoupení zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Micuhira Furusawy na tokijském semináři o daňové politice a demografii.
• Ekonomiku budou mít v EK v péči Dánka, Ital a Francouzka
  Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to dnes oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.
• Ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý
  Evropskou i globální ekonomiku čím dál zřetelněji svírají dopady pandemie způsobené koronavirem, ubývá pracovních míst a vyhlídky se zatím jen zhoršují. V Evropě i jinde za březen a duben kvůli omezujícím opatřením vlád prakticky ustala ekonomická aktivita, americké podniky pak nevídaným tempem pokračují v propouštění. V některých zemích analytici v letošním roce očekávají nejvýraznější hospodářský útlum od druhé světové války.
• Ekonomiku eurozóny letos čeká růst o 2,3 %
  Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
• Ekonomiku Itálie poháněla domácí poptávka
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle očekávání mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartále. Pomohla jí především domácí poptávka, která vyrovnala negativní příspěvek obchodu. Vyplývá to z dnes zveřejněné předběžné zprávy italského statistického úřadu ISTAT.
• Ekonomiku Německa udrží silná spotřeba
  Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky...
• Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
  Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu...
• Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
  Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
  Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
  Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
• Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi
  Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.
• Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
• Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik
  Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.
• Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
  Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.