Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik

Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.

Za své hlavní doporučení označila Gopinathová vložení hotovosti přímo do rukou domácností a podniků. Široké snížení úrokových sazeb může povzbudit důvěru, ale bude účinné ke stimulaci aktivity, až se podnikatelské podmínky normalizují, dodala. Na domácnosti a podniky zasažené přerušením dodávek a poklesem poptávky by vlády měly zacílit hotovostními převody, dotacemi na mzdy a daňovými úlevami. To by lidem pomohlo uspokojit jejich potřeby a podnikům zůstat nad vodou.

Gopinathová jako příklad uvedla rozhodnutí Itálie prodloužit lhůtu pro zaplacení firemních daní v ovlivněných oblastech a rozšíření mzdového fondu na podporu zaměstnanců, kteří kvůli karanténě a cestovním omezením nemohou do práce.

Také Jižní Korea zavedla mzdové podpory pro malé obchodníky a posílila příspěvky pro domácí péči a uchazeče o zaměstnání. Čína dočasně upustila od příspěvků na sociální zabezpečení u podniků, upozornila Gopinathová. Dodala také, že v zemích, kde mezi standardními dávkami není placená nemocenská či ošetřovné, by vlády měly zvážit její financování, aby umožnily pracovníkům nebo jejich pečovatelům zůstat doma bez obavy, že přijdou v době epidemie o práci.

Centrální banky by měly být připravené poskytnout komerčním bankám a nebankovním finančním společnostem rozsáhlou likviditu, zejména těm, které poskytují úvěry malým a středně velkým podnikům, které jsou obvykle méně schopné odolat prudkému narušení své činnosti.

Vlády by pak mohly nabídnout dočasné a cílené úvěrové záruky pro krátkodobou likviditu těchto firem. Regulátoři a orgány dozoru nad finančním trhem by mohli podpořit dočasné prodloužení splatnosti úvěrů, dodala ekonomka.

Mezi jejími doporučeními jsou také širší měnové stimulace, jako snížení úrokových sazeb a nákupy aktiv. Ty podle ní mohou povzbudit důvěru a podpořit finanční trhy.

Časem by mohly pomoci také širší fiskální stimulace ve snaze zvýšit celkovou poptávku. Jejich dopad se však projeví až ve chvíli, kdy se podnikatelská aktivita začne normalizovat, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ekonomiku eurozóny letos čeká růst o 2,3 %
  Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
• Ekonomiku eurozóny prý brzdí nedůvěra
  Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň...
• Ekonomiku Itálie poháněla domácí poptávka
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle očekávání mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartále. Pomohla jí především domácí poptávka, která vyrovnala negativní příspěvek obchodu. Vyplývá to z dnes zveřejněné předběžné zprávy italského statistického úřadu ISTAT.
• Ekonomiku Německa udrží silná spotřeba
  Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky...
• Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
  Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu...
• Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
  Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
  Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
  Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
• Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi
  Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.
• Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
• Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
  Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.
• Ekonom: Lidé v Británii musejí akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí
  Lidé v Británii budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. Vysokou inflaci podle něj způsobila série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů.
• Ekonom: Německá ekonomika se z války bude vzpamatovávat roky
  Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu.
• Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
  Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
• Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
  Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení...
• Ekonomové: Čína se odráží ode dna
  Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...
• Ekonomové: ČNB ve středu opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky ve středu na svém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK. Jednalo by se tak o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
• Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
  Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
• Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
  Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta