Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
Rakouská centrální banka upozornila, že nynější odhad počítá se scénářem spíše mírné odpovědi na epidemii. Zdůraznila přitom, že na spolehlivou předpověď je příliš brzy. Ekonomický institut Wifo minulý týden odhadl, že v případě, že opatření zavedená v rámci boje s koronavirem budou zrušená v květnu a v létě se vše vrátí k normálu, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 2,5 procenta.
Rakousko zavřelo školy, restaurace, bary, divadla a další veřejná místa, včetně obchodů, které neprodávají základní zboží. Lidé mají zůstat doma, a pokud je to možné, pracovat z domova. Většina těchto opatření platí do 13. dubna, ale očekává se, že budou prodloužena.
Slovinská ekonomika je vysoce závislá na vývozu do dalších zemí EU. Centrální banka uvedla, že její dohad nebere v úvahu vládní opatření na omezení dopadů epidemie na ekonomiku. Hodnocení těchto kroků bude podle ní možné, až budou opatření uplatněna.
Slovinský parlament by měl ve středu hlasovat o opatřeních za tři miliardy eur (74,8 miliardy Kč), což odpovídá zhruba šesti procentům HDP, která mají pomoci občanům a firmám zasaženým epidemií. Země zavřela školy, školky, restaurace, bary, hotely, sportovní centra, kulturní instituce, obchody vyjma potravin, a zakázala shromažďování na veřejných místech. Zrušila také veřejnou dopravu, včetně letecké, a na hranicích s Itálií a Rakouskem zavedla zdravotní kontroly. Mnoho firem také přerušilo výrobu, buď kvůli nedostatku součástek, nebo kvůli omezení šíření nemoci.
V loňském roce slovinská ekonomika vzrostla o 2,4 procenta. Centrální banka ještě v prosinci očekávala, že letos expanze dosáhne 2,5 procenta, uvedla agentura Reuters.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Ekonomika zemí OECD klesla kvůli eurozóně
Hrubý domácí produkt členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)... -
Ekonomiku Asie ohrožuje růst úvěrů v Číně
Vyhlídky asijské ekonomiky zastiňuje nejistota kolem snižování daní ve Spojených státech, rychlý růst úvěrů v Číně i stárnutí zdejší populace. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního vystoupení zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Micuhira Furusawy na tokijském semináři o daňové politice a demografii. -
Ekonomiku budou mít v EK v péči Dánka, Ital a Francouzka
Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to dnes oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž. -
Ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý
Evropskou i globální ekonomiku čím dál zřetelněji svírají dopady pandemie způsobené koronavirem, ubývá pracovních míst a vyhlídky se zatím jen zhoršují. V Evropě i jinde za březen a duben kvůli omezujícím opatřením vlád prakticky ustala ekonomická aktivita, americké podniky pak nevídaným tempem pokračují v propouštění. V některých zemích analytici v letošním roce očekávají nejvýraznější hospodářský útlum od druhé světové války. -
Ekonomiku eurozóny letos čeká růst o 2,3 %
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu. -
Ekonomiku eurozóny prý brzdí nedůvěra
Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň... -
Ekonomiku Itálie poháněla domácí poptávka
Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle očekávání mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartále. Pomohla jí především domácí poptávka, která vyrovnala negativní příspěvek obchodu. Vyplývá to z dnes zveřejněné předběžné zprávy italského statistického úřadu ISTAT. -
Ekonomiku Německa udrží silná spotřeba
Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky... -
Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu... -
Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější. -
Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. -
Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi
Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný. -
Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala. -
Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik
Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank. -
Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová. -
Ekonom: Lidé v Británii musejí akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí
Lidé v Británii budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. Vysokou inflaci podle něj způsobila série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů. -
Ekonom: Německá ekonomika se z války bude vzpamatovávat roky
Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu. -
Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE). -
Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení... -
Ekonomové: Čína se odráží ode dna
Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...