Ekonomiku eurozóny letos čeká růst o 2,3 %

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.

"Evropa pokračuje v solidním růstu, což pomohlo dostat nezaměstnanost na desetileté minimum. Rostou investice a zlepšují se veřejné finance," komentoval dnes předpověď komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici.

Připomněl také snižující se deficit zemí eurozóny, který se dostal pod procento hrubého domácího produktu (HDP) a podle předpovědi by se v žádné ze zemí platících eurem neměl dostat nad 3,0 procenta HDP.

Pravidelná jarní prognóza EK tak potvrzuje čísla z předcházející zimní předpovědi, včetně údaje za loňský rok, kdy růst 2,4 procenta pro eurozónu i celou EU představoval desetileté maximum.

Pro rok 2019 komise stále počítá s Británií jako členem EU. Upozornila ale, že prognóza je kvůli brexitu, tedy odchodu Británie z bloku na jaře příštího roku, čistě technická, založená na předpokladu prodloužení stávající situace a nebere do úvahy zatím nejasné důsledky pokračujících jednání o podobě odchodu a následném přechodném období.

Hospodářský růst ostatních 27 unijních zemí pro rok 2019 komise předpokládá na úrovni 2,2 procenta. Pro Británii letos čeká růst 1,5 procenta a v roce 2019 zpomalení na 1,2 procenta.

Materiál ovšem také připomíná rostoucí rizika, která mohou rozbíhající se soukolí unijního hospodářství zadrhnout. Kolísání finančních trhů z posledních měsíců se podle komise může stát trvalejším jevem. Cyklické fiskální oživení v USA může sice krátkodobě růst podpořit, rizikem je však možné přehřátí ekonomiky a možnost rychlejšího než očekávaného růstu amerických úrokových sazeb.

"Největší riziko pro optimistický výhled je protekcionismus, který se nesmí stát novým normálem. Poškodil by právě ty naše občany, kteří ochranu potřebují nejvíce," varoval dnes Moscovici. Eskalace ochranářských obchodních opatření by podle komise byla jednoznačně negativní pro celosvětovou ekonomiku. "Ta rizika jsou provázána. Eurozóna by v důsledku své otevřenosti byla zvlášť ohrožena, pokud by skutečně došlo k jejich naplnění," varuje komise.

Nezaměstnanost se v unii dál snižuje a podle komise se nyní dostala na úroveň před hospodářskou krizí. V celé EU by měla letos z loňských 7,6 procenta klesnout na 7,1 procenta a v roce 2019 na 6,7 procenta. V zemích platících eurem to loni bylo 9,1 procenta, pro letošek komise čeká hodnotu 8,4 procenta a pro příští rok 7,9 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Ekonomika USA zvolnila v 1Q růst na 1,2 %
  Americká ekonomika zvolnila v prvním čtvrtletí růst na 1,2 procenta z tempa 2,1 procenta v předešlém kvartále. Dnešní zpřesněné údaje ministerstva obchodu byly podstatně lepší než předběžná čísla z konce dubna, podle nichž hrubý domácí produkt (HDP) v celoročním přepočtu stoupl jen o 0,7 procenta. Růst v prvním čtvrtletí byl i tak nejslabším výkonem největší světové ekonomiky za poslední rok.
• Ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů klesla o 0,8 procenta
  Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
• Ekonomika v eurozóně nečekaně oživila
  Podnikatelská aktivita v eurozóně v říjnu nečekaně oživila. Firmy ale musely výrazně snižovat ceny, klesal...
• Ekonomika ve 2. čtvrtletí podle odhadů stoupla o zhruba devět procent
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla podle odhadů analytiků oslovených dnes ČTK zhruba o devět procent. Důvodem je především nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy byla ekonomika nejvíce zasažena omezeními souvisejícími s pandemií. V mezičtvrtletním srovnání by ekonomika měla stoupnout zhruba o 1,6 procenta. Tahounem růstu by měla být spotřeba domácností, a to i ve zbytku roku, uvedli ekonomové. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje HDP za druhé čtvrtletí 2021 v pátek 30. července.
• Ekonomika v příštím roce zpomalí, inflace se začne postupně snižovat
  Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti.
• Ekonomika v 2. čtvrtletí klesla podle odhadů až o 18 procent
  Česká ekonomika zřejmě ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru a restriktivním opatřením největší propad vůbec, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Nicméně v konkrétních odhadech se analytici výrazně liší. V meziročním vyjádření ekonomové očekávají pokles HDP o 9,7 až 18 procent. Mezičtvrtletně pak očekávají pokles od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.
• Ekonomika zemí OECD klesla kvůli eurozóně
  Hrubý domácí produkt členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)...
• Ekonomiku Asie ohrožuje růst úvěrů v Číně
  Vyhlídky asijské ekonomiky zastiňuje nejistota kolem snižování daní ve Spojených státech, rychlý růst úvěrů v Číně i stárnutí zdejší populace. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního vystoupení zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Micuhira Furusawy na tokijském semináři o daňové politice a demografii.
• Ekonomiku budou mít v EK v péči Dánka, Ital a Francouzka
  Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to dnes oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.
• Ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý
  Evropskou i globální ekonomiku čím dál zřetelněji svírají dopady pandemie způsobené koronavirem, ubývá pracovních míst a vyhlídky se zatím jen zhoršují. V Evropě i jinde za březen a duben kvůli omezujícím opatřením vlád prakticky ustala ekonomická aktivita, americké podniky pak nevídaným tempem pokračují v propouštění. V některých zemích analytici v letošním roce očekávají nejvýraznější hospodářský útlum od druhé světové války.
• Ekonomiku eurozóny prý brzdí nedůvěra
  Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň...
• Ekonomiku Itálie poháněla domácí poptávka
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle očekávání mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartále. Pomohla jí především domácí poptávka, která vyrovnala negativní příspěvek obchodu. Vyplývá to z dnes zveřejněné předběžné zprávy italského statistického úřadu ISTAT.
• Ekonomiku Německa udrží silná spotřeba
  Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky...
• Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
  Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu...
• Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
  Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
  Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
  Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
• Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi
  Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.
• Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
• Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik
  Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.