Dva členové rady ČNB nesouhlasili s novou rezervou pro banky

Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) nesouhlasili se zavedením nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Podle člena rady Jana Kubíčka není taková rezerva aktuálně potřebná, podle viceguvernérky Evy Zamrazilové si banky tvoří dostatečné dobrovolné rezervy. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. ČNB na počátku června nastavila SyRB ve výši 0,5 procenta, pro banky to představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.

Bankovní rada se pro vytvoření nové rezervy rozhodla s ohledem na přibývání systémových rizik, která by se mohla projevit přibýváním úvěrových selhání. Rizika souvisí s transformací ekonomiky na technologie s nižšími emisemi oxidu uhličitého, s geopolitickým napětím či s technologickými změnami, které mohou ovlivnit podobu trhu práce. Členové rady Jan Procházka a Karina Kubelková se shodli, že se zvyšuje četnost významných strukturálních šoků i pravděpodobnost toho, že v budoucnu nastanou.

Podle Kubíčka nová rezerva rozšiřuje prostor pro obezřetnostní politiku centrální banky, v současnosti ale její vytvoření nepovažuje za nutné, a to i s ohledem na existující proticyklickou kapitálovou rezervu, jejíž nastavení na 1,25 vidí jako silně opatrné.

Zamrazilová souhlasila s tím, že strukturální změny v posledních letech mohou zesilovat některé typy šoků. Podle ní jsou si ale banky vědomy, pečlivě vyhodnocují příslušná rizika a i s ohledem na probíhající změny si udržují dostatečně vysoké dobrovolné kapitálové rezervy. Přeměna dobrovolných rezerv na povinně držené by podle Zamrazilové mohla vyslat signál, že rizika jsou ve skutečnosti závažnější, než tržní účastníci očekávají.

Obdobu SyRB používají i některé další evropské země, bankovní rada ČNB o možnosti zavedení tohoto nástroje diskutovala už v březnu. V případě, že českou ekonomiku zasáhne silný nepříznivý šok, může ČNB rezervu uvolnit. To umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v době velké zátěže, což zamezí prohlubování hospodářského propadu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Důvěra v německou ekonomiku silně rostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu silně rostla navzdory přetrvávajícím obavám...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu zvýšila, a to mimo jiné díky slabšímu...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září zlepšila více, než se očekávalo. Předchozí tři měsíce se přitom snižovala. Index institutu ZEW, který ji měří, podle dnešní zprávy stoupl na 17 z 10 bodů v srpnu. Ekonomové v anketě agentury Reuters čekali podstatně mírnější vzestup, a to na 12,5 bodu.
• Důvěra v německou ekonomiku výrazně vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v prosinci výrazně zlepšila.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu po poklesu v prvních dvou měsíců roku...
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku v dubnu výrazně vzrostla, její index vzrostl na 19,5 bodu a je nejvýše od srpna 2015. Oznámil to dnes mannheimský institut ZEW, který index sestavuje. Dubnová hodnota je lepší, než čekali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali růst indexu na 14 bodů. V březnu byl index na 12,8 bodu.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu vzrostla, podpořily ji vyhlídky na možný odklad připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Uvedl to dnes německý výzkumný institut ZEW.
• Dva členové bankovní rady ČNB dnes chtěli úrokové sazby zvýšit
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
• Dva členové bankovní rady chtěli pomalejší snižování sazeb
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) chtěli snížit základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu. Většina se ale přiklonila k dvojnásobnému poklesu a rozhodla o snížení sazeb na 4,75 procenta. Novinářům to dnes řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil také, že bankovní rada vidí v ekonomice mírně proinflační rizika. V budoucnu bude podle něj ČNB ke snižování sazeb přistupovat opatrně a je pravděpodobné, že v budoucnu tempo poklesu zpomalí nebo snižování pozastaví.
• Dva členové rady ČNB chtěli dnes úrokové sazby zvýšit
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.
• Dva důvody posilování USD v roce 2015
  Rychlý pohled na dolarový index ukazuje, že americký dolar se po většinu roku hýbal nahoru a dolů, protože...
• Dva forexoví obchodníci jsou mimo službu
  Druhá největší německá banka Commerzbank postavila mimo službu dva obchodníky kvůli podezření, že se pokusili...
• Dva komisaři EU navrhují společnou půjčku pro řešení energetické krize
  Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila dnes agentura Reuters.
• Dva spolupracovníci zakladatele burzy FTX přiznali u amerického soudu vinu
  Dva klíčoví spolupracovníci zakladatele burzy FTX Sama Bankmana-Frieda se u soudu v USA přiznali k obvinění z trestných činů souvisejících s krachem kryptoměnové burzy FTX. Výměnou za spolupráci s americkou prokuratou doufají v mírnější tresty. S odkazem na vyjádření soudce Damiana Williamse o tom dnes informovala agentura AP.
• Dva ze sedmi členů ČNB chtěli rychlejší snižování sazeb
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
• Dvě americké firmy usilují o povolení bitcoinových ETF fondů
  Dvě americké firmy opět usilují u americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Podle analytiků jejich šance vzrostly s úspěšným nedělním spuštěním obchodů s bitcoinovými termínovými kontrakty (futures), uvedla včera agentura Reuters.
• Dvě pětiny Poláků považují válku na Ukrajině za velkou hrozbu pro ekonomiku
  Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.
• Dvě řecké banky potřebují 5,7 mld. eur
  Řecké bankovní domy Piraeus a National, které patří ke čtyřem největším soukromým bankám v Řecku...
• Dveře k rozhovorům s Řeckem jsou otevřené
  Dveře k rozhovorům s Řeckem zůstávají stále otevřené. Ve Spolkovém sněmu to dnes řekla německá...
• Dvě třetiny firem jsou zajištěny kurzovým rizikům
  Zhruba dvě třetiny firem v Česku jsou zajištěny proti výkyvům kurzu koruny. Přibližně třetina se domnívá, že je připravena na uvolnění kurzu koruny a nepotřebuje na svém zajištění nic měnit. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 114 generálními řediteli firem. Firma o tom informovala dnes v tiskové zprávě.