Dva členové bankovní rady chtěli pomalejší snižování sazeb

Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) chtěli snížit základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu. Většina se ale přiklonila k dvojnásobnému poklesu a rozhodla o snížení sazeb na 4,75 procenta. Novinářům to dnes řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil také, že bankovní rada vidí v ekonomice mírně proinflační rizika. V budoucnu bude podle něj ČNB ke snižování sazeb přistupovat opatrně a je pravděpodobné, že v budoucnu tempo poklesu zpomalí nebo snižování pozastaví.

Michl zdůraznil, že boj s inflací nekončí a bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta.

Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. "Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o 0,50 (procentního bodu). Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené," řekl guvernér.

Nechtěl se vyjadřovat k tomu, na jaké úrovni úrokové sazby budou na konci letošního roku. Podle něj o tom dnes bankovní rada vůbec nediskutovala a žádný cíl v tomto směru nastavený nemá. V budoucnu se bude rozhodovat podle aktuálního ekonomického vývoje. Finanční trh v současnosti odhaduje, že ke konci roku bude základní úroková sazba v blízkosti čtyř procent.

Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Důvěra v německou ekonomiku se zvýšila
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu zvýšila, hodnocení současné situace se dostalo na nejlepší úroveň od července 2011. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnil institut ZEW. Souhrnný index důvěry pak vzrostl na 16,6 bodu z 13,8 v předchozím měsíci.
• Důvěra v německou ekonomiku silně klesla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v květnu pátý měsíc za sebou zhoršila. Dostala se tak...
• Důvěra v německou ekonomiku silně rostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu silně rostla navzdory přetrvávajícím obavám...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu zvýšila, a to mimo jiné díky slabšímu...
• Důvěra v německou ekonomiku stoupla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září zlepšila více, než se očekávalo. Předchozí tři měsíce se přitom snižovala. Index institutu ZEW, který ji měří, podle dnešní zprávy stoupl na 17 z 10 bodů v srpnu. Ekonomové v anketě agentury Reuters čekali podstatně mírnější vzestup, a to na 12,5 bodu.
• Důvěra v německou ekonomiku výrazně vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v prosinci výrazně zlepšila.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu po poklesu v prvních dvou měsíců roku...
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů v německou ekonomiku v dubnu výrazně vzrostla, její index vzrostl na 19,5 bodu a je nejvýše od srpna 2015. Oznámil to dnes mannheimský institut ZEW, který index sestavuje. Dubnová hodnota je lepší, než čekali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali růst indexu na 14 bodů. V březnu byl index na 12,8 bodu.
• Důvěra v německou ekonomiku vzrostla
  Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu vzrostla, podpořily ji vyhlídky na možný odklad připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Uvedl to dnes německý výzkumný institut ZEW.
• Dva členové bankovní rady ČNB dnes chtěli úrokové sazby zvýšit
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
• Dva členové rady ČNB chtěli dnes úrokové sazby zvýšit
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.
• Dva členové rady ČNB nesouhlasili s novou rezervou pro banky
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) nesouhlasili se zavedením nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Podle člena rady Jana Kubíčka není taková rezerva aktuálně potřebná, podle viceguvernérky Evy Zamrazilové si banky tvoří dostatečné dobrovolné rezervy. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. ČNB na počátku června nastavila SyRB ve výši 0,5 procenta, pro banky to představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
• Dva důvody posilování USD v roce 2015
  Rychlý pohled na dolarový index ukazuje, že americký dolar se po většinu roku hýbal nahoru a dolů, protože...
• Dva forexoví obchodníci jsou mimo službu
  Druhá největší německá banka Commerzbank postavila mimo službu dva obchodníky kvůli podezření, že se pokusili...
• Dva komisaři EU navrhují společnou půjčku pro řešení energetické krize
  Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila dnes agentura Reuters.
• Dva spolupracovníci zakladatele burzy FTX přiznali u amerického soudu vinu
  Dva klíčoví spolupracovníci zakladatele burzy FTX Sama Bankmana-Frieda se u soudu v USA přiznali k obvinění z trestných činů souvisejících s krachem kryptoměnové burzy FTX. Výměnou za spolupráci s americkou prokuratou doufají v mírnější tresty. S odkazem na vyjádření soudce Damiana Williamse o tom dnes informovala agentura AP.
• Dva ze sedmi členů ČNB chtěli rychlejší snižování sazeb
  Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
• Dvě americké firmy usilují o povolení bitcoinových ETF fondů
  Dvě americké firmy opět usilují u americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Podle analytiků jejich šance vzrostly s úspěšným nedělním spuštěním obchodů s bitcoinovými termínovými kontrakty (futures), uvedla včera agentura Reuters.
• Dvě pětiny Poláků považují válku na Ukrajině za velkou hrozbu pro ekonomiku
  Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.
• Dvě řecké banky potřebují 5,7 mld. eur
  Řecké bankovní domy Piraeus a National, které patří ke čtyřem největším soukromým bankám v Řecku...