Analytici: Ponechání sazeb ČNB není překvapením, růst může přijít na podzim

Rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech není překvapením, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. Bankovní rada dnes jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

"Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně, a neměly by přesáhnout 7,5 procenta. Za rok čeká základní sazby 6,5 procenta," řekl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června podle něj klesají, nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i očekávání trhu na zpomalování světové ekonomiky a pokles obdobných úrokových sazeb v zahraničí. "Tlak na zdražování hypotečních sazeb by měl tak vzhledem k uvedenému vývoji na trhu do velké míry ustat," dodal.

"Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. "Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků," podotkl.

Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera nakonec ČNB donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu analytik čeká zvýšení sazby na 7,5 procenta, což by měl zároveň podle něj být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky.

"K navýšení sazeb bankovní radu nepřesvědčil ani vyšší inflační výhled spolu s dále odpoutávajícími se inflačními očekávání, které na horizontu tří let přesahují sedm procent," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Lze podle něj očekávat, že základní verze prognózy volala po dalším razantním zvýšení, přesto bankovní rada zvolila taktiku vyčkávání. Okamžitá reakce na trzích je vzhledem k částečně očekávanému kroku a aktivitě ČNB na forexovém trhu poměrně vlažná, dodal.

S ohledem na poslední data statistiků, která ukázala slábnoucí meziměsíční růst spotřebitelských cen, je ponechání základní úrokové sazby na stejné úrovni pro ekonomiku dobrou zprávou, uvedl partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička. Očekává, že v nejbližších měsících začnou protiinflačně působit první zvýšení úrokové sazby z loňského roku. "To ale nemění nic na tom, že nadále porostou náklady firem a mnohé z nich budou muset přistoupit k drastickým úsporným opatřením, včetně propouštění zaměstnanců, mají-li toto těžké období přežít," poznamenal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Generali Investements, ČNB, Raiffeisenbank, Moore CR

Čtěte více

• Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
  Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Analytici: Oživení ekonomiky zůstává utlumené, za letošek HDP vzroste o procento
  První údaje o vývoji českého hospodářství ve třetím čtvrtletí ukazují, že oživení ekonomiky zůstává utlumené. Za celý letošní rok míří Česko k růstu hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento, v příštím roce lze očekávat zrychlení, shodli se analytici oslovení ČTK. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, meziročně se zvýšil o 1,3 procenta.
• Analytici: Oživování ekonomiky je jen pozvolné
  Oživování české ekonomiky pokračuje jen pozvolna, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). HDP meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Analytici očekávají, že za celý letošní rok česká ekonomika vzroste zhruba o jedno procento.
• Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
  Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
• Analytici: Plán na snížení emisí si vyžádá změny v ekonomice
  Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho dnes v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.
• Analytici: Po intervencích jsme čekali větší výkyvy kurzu koruny
  Vývoj kurzu koruny po ukončení forexových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků oslovených ČTK proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů koruna může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.
• Analytici: Pokles důvěry v ekonomiku ukazuje na problém s oživením
  Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.
• Analytici: Polský návrh zákazu obchodu s Ruskem v EU těžko projde
  Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.
• Analytici: Pomalé oživování HDP se kvůli slabému výkonu průmyslu nemění
  Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za celý letošní rok odhadují růst ekonomiky okolo jednoho procenta. Ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. V předběžném odhadu z konce července hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,4 procenta.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB bylo v souladu s očekáváním finančního trhu
  Ponechání úrokových sazeb České národní banky (ČNB) beze změny bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jejich odhady dalších kroků centrální banky se ale liší. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na stejné úrovni je od loňského června.
• Analytici: Poptávka po platině letos prudce vzroste, na trhu je deficit
  Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.
• Analytici: Prosazení plánu na obnovu EU ekonomik může být složité
  Návrh Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je podle analytiků třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Prosazení a schválení plánů přitom bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.
• Analytici: První data o HDP jsou spíše zklamáním, ekonomika ale poroste
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší. Zároveň údaje podle nich naznačily, že většímu růstu zabránil vývoj v průmyslu omezeném kvůli problémům s dodávkami. Nicméně podle ekonomů lze čekat, že ekonomika poroste i v dalších čtvrtletích, i když ne již tak silným tempem.
• Analytici: Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně
  Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.
• Analytici: Případné sankce na ruské diamanty by narušily globální trh se šperky
  Představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 teď jednají o možnosti uvalit sankce na vývoz ruských diamantů. Analytici nicméně varují, že takové komplikované opatření by mohlo potenciálně zvýšit ceny této luxusní komodity a narušit globální trh se šperky, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
• Analytici příští rok čekají zrychlení růstu ruské ekonomiky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v příštím roce zvýší o 1,9 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zrychlí z 1,7 procenta očekávaných v letošním roce. Předpověděli to analytici dotazovaní agenturou Reuters. Ruská ekonomika se nyní zotavuje z útlumu, za nímž stály nižší ceny ropy a sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Analytici: Původ inflace sahá před pandemii, vedle sazeb lze proti ní využít kurz
  Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.