Analytici: Plán na snížení emisí si vyžádá změny v ekonomice

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho dnes v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.

Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.

"Plány EU jsou ambiciózní a některé země s tím mohou mít problém. Nicméně jsou to řešitelné problémy. Zásadní ovšem je, aby podobné plány měly také ostatní země světa," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodal, že pro některé země přináší globální oteplování přínosy, a pro jiné naopak negativní dopady. "Je ale zodpovědné, aby se všechny země, včetně EU, pokusily omezit hlavní koncentrace CO2 a dalších plynů způsobujících růst teplot ovzduší i moří," dodal.

Plán EU je ambiciózní podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy. "A bez dalších korekčních opatření výrazněji zatíží ekonomiky převážně těch zemí, které do EU vstupovaly v roce 2004 a později, včetně České republiky," uvedl. Tyto změně totiž podle něj patří v EU stále k těm chudším, jejichž veřejné rozpočty a i celková úroveň technologické a kapitálové vybavenosti má slabší potenciál ke ztlumení dopadů takové změny fungování ekonomiky, jakou je nastíněný plán.

"Bude třeba korekčních mechanismů na celounijní úrovni, spočívajících v nastavení odpovídající struktury přerozdělování prostředků EU ve prospěch chudších států EU, aby se minimalizovalo riziko nežádoucích dopadů - ekonomických a sociálních," dodal Kovanda.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že přísnější emisní závazek EU bude vyžadovat změnu struktury české ekonomiky. "Vláda by měla urychleně přijít s představou, jak investovat do nabídkové strany ekonomiky, aby se žádoucí změny v její struktuře podpořily. Alfou a omegou je samozřejmě digitalizace. Vzhledem k těmto střednědobým potřebám rozvoje, které budou nepochybně značně nákladné, musí skončit rozdávání veřejných prostředků na krátkodobé udržení životní úrovně," uvedl.

Zdroj: ČTK

Čtěte více

• Analytici odhadují v únoru opět zpomalení inflace
  Meziroční inflace v únoru dál zpomalila z lednových 2,3 procenta a přiblížila se dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Shoduje se na tom ve svých odhadech většina analytiků, které oslovila ČTK. Na vývoj inflace podle nich příznivě působí ceny potravin. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o únorovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Analytici odhadují, že inflace v listopadu mírně zrychlila
  Meziroční inflace v listopadu zřejmě zrychlila o několik desetin procentního bodu z říjnových 15,1 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, podle nichž je za mírným zrychlením růstu cen zdražení potravin a nižší srovnávací základna cen energií z loňského roku. Analytici upozorňují, že vykázanou inflaci stejně jako v říjnu zhruba o dva procentní body snižuje vliv úsporného tarifu na energie. Po jeho ukončení by tak mohla inflace v lednu znovu zrychlit. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v pondělí.
• Analytici: Odklad olympiády negativně zasáhne japonskou ekonomiku
  Odklad olympijských her v Tokiu z letošního léta na příští rok bude mít na japonskou ekonomiku negativní dopady. Důsledky tohoto odkladu však podle ekonomů budou relativně nízké ve srovnání s celkovými hospodářskými dopady koronaviru v Japonsku. Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga signalizoval, že negativní vliv odkladu na turistický sektor i další odvětví je nevyhnutelný. Odklad znamená problém i pro tokijské hotely, které teď očekávají vlnu rušení rezervací na období původního termínu olympijských her, uvedla agentura Kjódó.
• Analytici: Opatření německé vlády na pomoc firmám a lidem asi stačit nebudou
  Nová opatření za 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč), kterými chce Německo pomoci firmám a lidem vypořádat se s vysokou inflací a drahými energiemi, stačit zřejmě nebudou. Myslí si to ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski. Podle ekonoma německé Commerzbank Jörga Krämera opatření vyvolávají iluzi, že velkou část populace je možné ochránit před výrazným růstem cen energií.
• Analytici: Oslabení ekonomiky má vliv na trh práce
  Oslabení české ekonomiky se na trhu práce začíná projevovat menším počtem volných pracovních míst. Přesto ale nezaměstnanost nebude pro Česko znamenat problém a za celý letošní rok zůstane pod čtyřmi procenty, shodli se dnes analytici oslovení ČTK. Podle nich se tak firmy i nadále budou potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Podle dnešních údajů Úřadu práce ČR podíl nezaměstnaných v únoru byl stejně jako v lednu čtyři procenta, lidí bez práce bylo zhruba o 27.500 více než volných míst.
• Analytici o změnách v intervencích ČNB
  Analytici oslovení ČTK nevylučují, že by v dalších měsících mohla Česká národní banka (ČNB) přistoupit k dalšímu...
• Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
  Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Analytici: Oživení ekonomiky zůstává utlumené, za letošek HDP vzroste o procento
  První údaje o vývoji českého hospodářství ve třetím čtvrtletí ukazují, že oživení ekonomiky zůstává utlumené. Za celý letošní rok míří Česko k růstu hrubého domácího produktu (HDP) o jedno procento, v příštím roce lze očekávat zrychlení, shodli se analytici oslovení ČTK. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, meziročně se zvýšil o 1,3 procenta.
• Analytici: Oživování ekonomiky je jen pozvolné
  Oživování české ekonomiky pokračuje jen pozvolna, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). HDP meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Analytici očekávají, že za celý letošní rok česká ekonomika vzroste zhruba o jedno procento.
• Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
  Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
• Analytici: Po intervencích jsme čekali větší výkyvy kurzu koruny
  Vývoj kurzu koruny po ukončení forexových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků oslovených ČTK proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů koruna může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.
• Analytici: Pokles důvěry v ekonomiku ukazuje na problém s oživením
  Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.
• Analytici: Polský návrh zákazu obchodu s Ruskem v EU těžko projde
  Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.
• Analytici: Pomalé oživování HDP se kvůli slabému výkonu průmyslu nemění
  Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za celý letošní rok odhadují růst ekonomiky okolo jednoho procenta. Ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. V předběžném odhadu z konce července hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,4 procenta.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB bylo v souladu s očekáváním finančního trhu
  Ponechání úrokových sazeb České národní banky (ČNB) beze změny bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jejich odhady dalších kroků centrální banky se ale liší. Bankovní rada ČNB dnes znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na stejné úrovni je od loňského června.
• Analytici: Ponechání sazeb ČNB není překvapením, růst může přijít na podzim
  Rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech není překvapením, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. Bankovní rada dnes jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
• Analytici: Poptávka po platině letos prudce vzroste, na trhu je deficit
  Poptávka po platině se v letošním roce prudce zvýší a na trhu bude chybět skoro milion troyských uncí (oz; 31,1 gramu) kovu. Předpovídají to analytici ze Světové rady pro investice do platiny (WPIC), podle nichž se poptávka proti loňsku zvýší asi o 28 procent. Platinu potřebuje mnoho průmyslových odvětví, od chemiček přes automobilový sektor až po sklárny.
• Analytici: Posilování dolaru není pro ekonomiku dobré, zdražuje suroviny
  Posilování dolaru na světových trzích není dobrou zprávou pro českou ekonomiku, protože dále zdražuje suroviny a nutí centrální banku bránit oslabování koruny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Jednotná evropská měna euro dnes poprvé od konce roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru, jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem poledne jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,0017 EUR/USD, když předtím sestoupila až na 1,0000 EUR/USD. Jednotná evropská měna je pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku.
• Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
  Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
• Analytici: Propad technologických akcií je návratem k normálu
  Propad světových technologických akcií, které od počátku září klesly nejvíce od letošního března, je návratem k normálním cenám po období nevázaného optimismu a nákupů. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Společnosti Amazon, Alphabet, Facebook a Microsoft propadly v týdnu o desetinu hodnoty, firma Apple o 16 procent a společnost Tesla dokonce o zhruba čtvrtinu.