Rozbřesk: Ministerstvo financí krotí dosavadní optimismus

Čtěte více

• Rozbřesk – Mario Draghi se snaží v Berlíně obhájit ECB
  Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.
• Rozbřesk: Masivní destrukce sektoru služeb v Itálii ukazuje, na co se má připravit Španělsko
  Taková destrukce sektoru služeb, jakou v pátek ukázala čísla z Itálie, nemá v poválečném období paralelu. Index PMI ve službách spadl v Itálii na neuvěřitelných 17,4 bodu - extrémně pod hranici 50 bodů oddělujících expanzi od kontrakce. I když přes víkend zpomalil přírůstek počtu nových případů v Itálii (i ve Španělsku), vyhráno zdaleka není. Poslední zprávy z Číny ukazují, že se začínají objevovat nové případy koronaviru a některá restriktivní opatření se tak znovu vracejí do hry i tam.
• Rozbřesk: Měkká data naznačují další zpomalení ekonomického růstu
  V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
• Rozbřesk: Měkká data slibují slušný růst v EU i ve druhém čtvrtletí
  Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
• Rozbřesk: Měnové války naruby
  Z restriktivních rozhodnutí centrálních bank posledních dnů bylo zcela jistě nejvíce překvapivé to švýcarské. Připomeňme, že švýcarská centrální banka (SNB) nejenže zcela nečekaně zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů a v podstatě přislíbila další růst sazeb, navíc varovala, že pokud frank nebude dostatečně silný, tak jej hodlá podpořit výprodejem vlastních devizových rezerv. Palebná síla SNB je opravdu obrovská - disponuje téměř jedním biliónem eur devizových rezerv. Pomyšlení na to, že by SNB tuto sumu začala ve velkém rozprodávat pak musí děsit ECB, neboť nejenže by to dále znehodnocovalo euro, ale navíc by se na trh začaly dostávat vládní dluhopisy z hlavních zemí eurozóny, přičemž jejich ceny by se “nekontrolovaně” tlačily dolů a výnosy reverzně nahoru.
• Rozbřesk: Měnový fond varuje před novou krizí na rozvíjejících se trzích
  Mezinárodní měnový fond varuje před další krizí na rozvíjejících se trzích. Nová šéfka MMF Kristalina Georgieva před jarním setkáním fondu varovala před tím, co na trzích už v zásadě trochu vidíme – vyspělý svět se pomalu dostává z pandemie a vyšší “bezpečné” výnosy vysávají kapitál z rizikovějších lokalit rozvíjejícího se světa.
• Rozbřesk: Mentální posun v ČNB aneb jak se koruna popere se čtvrtečním rozhodnutím
  I když se koruna za poslední měsíc trochu vzpamatovala z předprázdninových výprodejů, stále zůstává o více než tři procenta slabší oproti poslední prognóze centrální banky. Dokáže ji ČNB pomoci svým čtvrtečním rozhodnutím k dalším ziskům?
• Rozbřesk: MF otestuje zájem o české bondy. Americké výnosy nejvýš za 4 roky a břidlicáři na vzestupu
  Po napínavém týdnu, ve kterém ČNB svojí prognózou nepřímo podpořila korunu, která pak zdolávala jedno post-exitové maximum za druhým, nás čeká týden bohatý na zprávy z ekonomiky. Hned v úvodu to je výsledek zahraničního obchodu za prosinec, kdy obchodní bilance skončila – jako už tradičně – v deficitu. V úterý by však data z tuzemské ekonomiky měla potvrdit, že i tak byla kondice českého hospodářství v závěru roku výborná. Zvlášť když to už napověděly ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů. Žádného překvapení bychom se tedy dočkat nemuseli. Pro tuzemský finanční trh však může být zajímavější středa, kdy ministerstvo financí nabídne další tři emise státních dluhopisů se splatností 4-12 let. Po nepříliš úspěšném lednu, kdy se nepodařilo prodat původně naplánované objemy papírů, půjde o další test poptávky na trhu po delších papírech v situaci o něco nižších výnosů. Další zajímavá data z Česka pak přijdou na řadu až příští týden, kdy se trh dozví, jak se naplňuje nejnovější prognóza inflace. A tak trochu i napoví, jak moc ladí nový holubičí tón centrální banky se současnou situací v ekonomice.
• Rozbřesk: MF zhorší výhled pro růst ekonomiky i schodek. Yellenová nechá dolar trhu
  Ministerstvo financí dnes po dlouhé době představí novou prognózu. Poslední prognóza je ze září roku 2020 a tu listopadovou během klíčových debat o rozpočtu ministerstvo s odkazem na vysokou nejistotu nevypracovalo. Nová lednová čísla tak pravděpodobně budou jedním z důvodů, proč hned z kraje roku novelizovat rozpočet.
• Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
  Zatímco včera jsme se mohli dozvědět, že spotřebitelská nálada v zemích EU symbolicky poklesla, nicméně i tak nadále zůstává velmi dobrá, dnes přijdou na řadu manažeři v průmyslu. Konkrétně půjde o první výsledky průzkumů v Německu, Francii a eurozóně. S tím, jak výborně dopadaly indexy nákupních manažerů (PMI) v posledních měsících, jsou optimisticky nastavena i očekávání dnešních výsledků. Poslední – finální data za leden – sice potvrdila další mírný ústup z mnoholetých maxim v Německu i v eurozóně, avšak stále jde o velmi silné hodnoty v blízkosti hranice 60. A to rozhodně samo o sobě zdaleka nemůže vyvolávat obavy z ochlazování výkonu průmyslu v Evropě nebo nějakých dalších ekonomických obtíží tohoto silného odvětví.
• Rozbřesk: Mírně optimistický začátek roku v ČR. Korunu však sráží výprodeje aktiv
  Do nového roku vstoupili podnikatelé v ČR v relativně dobré náladě. Alespoň to potvrzují ukazatelé důvěry, které včera zveřejnil statistický úřad. Vyplývají z nich velká očekávání, pokud jde o vývoj poptávky v průmyslu i ve stavebnictví, ale také silná inflační očekávání. Právě vyhlídky na zvyšování cen jsou nejsilnější od roku 2003 (starší srovnatelná data nejsou k dispozici) jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Součástí lednového průzkumu bylo i hodnocení překážek, které v současné době nejvíce brání dalšímu růstu každého z odvětví. V průmyslu nepřekvapivě vede s výrazným náskokem nedostatek materiálu, respektive výrobních vstupů, ve stavebnictví zase chybějící pracovníci a ve službách slabá poptávka.
• Rozbřesk: Míří ropa vstříc 100 dolarům?
  Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
• Rozbřesk: Mix nových amerických dat z trhu práce nejspíše nikoho nenadchne
  Poslední týden před začátkem prázdnin byl ve znamení jestřábích centrálních bank, tedy minimálně té evropské a české. Poté, co poněkud nečekaně šéf ECB naznačil utahování měnových kohoutů v eurozóně, start zpřísňování měnové politiky potvrdila i ČNB, když potvrdila svoji prognózu počítající s růstem sazeb už ve třetím čtvrtletí navzdory nižší inflaci i silnější koruně. Nakonec nic nemusí být až tak horké, jak nyní vypadá, a přece jen obě centrální banky snad raději vyčkají na další várku čísel, které jejich současný jestřábí postoj potvrdit ve skutečnosti nemusí.
• Rozbřesk: MMF se opřel do Donalda Trumpa
  Mezinárodní měnový fond kritizuje Spojené státy za plánovanou rozpočtovou injekci. Podle šéfa rozpočtového oddělení MMF Vitora Gaspara není zapotřebí v tuto chvíli podporovat globální ekonomiku novými rozpočtovými impulsy. Doporučení budovat “rezervy na horší časy” se ostatně týká většiny vyspělého světa. Celkový globální dluh podle MMF v roce 2016 dosáhl nových historických maxim a přesáhl 164 bilionu dolarů - 225 % globálního HDP.
• Rozbřesk: MMF sráží očekávaný růst, jít dolů by ale měla i inflace
  Inflace a nejistota. To jsou úvodní slova nového výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Samotný výhled růstu je nejchmurnější od roku 2001, nebereme-li v úvahu finanční krizi a pandemii koronaviru. Pro světovou ekonomiku MMF očekává zpomalení růstu z 6,0 % v roce 2021 na 3,2 % v roce 2022 a pouze 2,7 % v roce 2023.
• Rozbřesk: MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce
  Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…
• Rozbřesk: MMF výrazně srazil odhad růstu pro rozvíjející se trhy, proč jejich měny posilují?
  Mezinárodní měnový fond opět snížil svůj výhled. Oproti začátku roku tak srazil sázky na globální růst již o 0,3 procentního bodu na 3,2 %. Příští rok by mohl podle MMF globální růst zrychlit na 3,5 %, to ovšem pouze za předpokladu, že se zmírní geopolitické napětí, nebudou dál eskalovat obchodní spory a nedojde na scénář “divokého brexitu”. Nepřekvapí tak, že MMF dál zdůrazňuje především negativní rizika a možnost dalšího snižování odhadů.
• Rozbřesk: MMF výrazně srazí odhad globálního růstu. Česko bude patřit k nejzasaženějším
  Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.
• Rozbřesk: MMF zhoršuje globální výhled, startuje setkání v Davosu
  Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled pro tento i příští rok a současně snížil odhad růstu za rok 2019. Globální ekonomika v roce 2019 rostla podle odhadů MMF nejslabším tempem od roku 2009, a to pouze o 2,9 %. A ani plánované oživení růstu není nijak silné - v následujících dvou letech má globální ekonomika zrychlit na 3,3 a 3,4 %.
• Rozbřesk: MNB sazby tentokrát nemění, ale devizovými rezervami hradí drahé energie
  Maďarská centrální banka včera svoji politiku nikterak nezměnila, pokračuje však v neortodoxním pojetí, které má ve zbytku roku zahrnovat i manipulaci s devizovými rezervami. Připomeňme, že v polovině října MNB šokovala maďarské finanční trhy, když oznámila sérii nových kroků, jejichž cílem bylo především pomoci forintu k silnějším hodnotám. A tak kromě toho, že např. byla zavedena nová jednodenní (depo) sazba se startovací hodnotou na úrovni 18 %, tak MNB přislíbila, že ze svých rezerv pokryje devizové potřeby energetických firem ve zbytku tohoto roku. MNB tak fakticky hodlá pokrýt schodky na běžném účtu maďarské platební bilance, neboť ten je po očištění o energetické položky fakticky vyrovnaný (celkově je však ve schodku 4-5 % HDP). Odhadujeme, že MNB v rámci tohoto programu může přijít až o 3 miliardy devizových rezerv, což sice představuje méně než 10 % jejich objemu, ale vůbec to není zanedbatelná položka.