Rozbřesk: MMF zhoršuje globální výhled, startuje setkání v Davosu

Čtěte více

• Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
  Zatímco včera jsme se mohli dozvědět, že spotřebitelská nálada v zemích EU symbolicky poklesla, nicméně i tak nadále zůstává velmi dobrá, dnes přijdou na řadu manažeři v průmyslu. Konkrétně půjde o první výsledky průzkumů v Německu, Francii a eurozóně. S tím, jak výborně dopadaly indexy nákupních manažerů (PMI) v posledních měsících, jsou optimisticky nastavena i očekávání dnešních výsledků. Poslední – finální data za leden – sice potvrdila další mírný ústup z mnoholetých maxim v Německu i v eurozóně, avšak stále jde o velmi silné hodnoty v blízkosti hranice 60. A to rozhodně samo o sobě zdaleka nemůže vyvolávat obavy z ochlazování výkonu průmyslu v Evropě nebo nějakých dalších ekonomických obtíží tohoto silného odvětví.
• Rozbřesk: Ministerstvo financí krotí dosavadní optimismus
  Největší tuzemskou událostí tohoto týdne bude samozřejmě zítřejší zasedání bankovní rady ČNB, od kterého čekáme zvýšení sazeb, a především posunutí jejich prognózy směrem vzhůru. Zásadnějších změn nedozná pouze výhled sazeb, ale i koruny, od které ČNB dosud čekala jen rychlé posilování. Ještě než se tak pravděpodobně stane, můžeme se podívat na informace, které včera prezentovalo Ministerstvo financí ČR. Tedy nejenom na prognózu, která možná ještě sehraje svoji roli při kompletování rozpočtu na další rok, ale i na statistiku vládních bondů ke konci června. Ještě dnes pravidelnou zásobu dat doplní plnění státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku, které nejspíše navzdory silným daňovým příjmům příliš nenadchne. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Mírně optimistický začátek roku v ČR. Korunu však sráží výprodeje aktiv
  Do nového roku vstoupili podnikatelé v ČR v relativně dobré náladě. Alespoň to potvrzují ukazatelé důvěry, které včera zveřejnil statistický úřad. Vyplývají z nich velká očekávání, pokud jde o vývoj poptávky v průmyslu i ve stavebnictví, ale také silná inflační očekávání. Právě vyhlídky na zvyšování cen jsou nejsilnější od roku 2003 (starší srovnatelná data nejsou k dispozici) jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Součástí lednového průzkumu bylo i hodnocení překážek, které v současné době nejvíce brání dalšímu růstu každého z odvětví. V průmyslu nepřekvapivě vede s výrazným náskokem nedostatek materiálu, respektive výrobních vstupů, ve stavebnictví zase chybějící pracovníci a ve službách slabá poptávka.
• Rozbřesk: Míří ropa vstříc 100 dolarům?
  Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
• Rozbřesk: Mix nových amerických dat z trhu práce nejspíše nikoho nenadchne
  Poslední týden před začátkem prázdnin byl ve znamení jestřábích centrálních bank, tedy minimálně té evropské a české. Poté, co poněkud nečekaně šéf ECB naznačil utahování měnových kohoutů v eurozóně, start zpřísňování měnové politiky potvrdila i ČNB, když potvrdila svoji prognózu počítající s růstem sazeb už ve třetím čtvrtletí navzdory nižší inflaci i silnější koruně. Nakonec nic nemusí být až tak horké, jak nyní vypadá, a přece jen obě centrální banky snad raději vyčkají na další várku čísel, které jejich současný jestřábí postoj potvrdit ve skutečnosti nemusí.
• Rozbřesk: MMF se opřel do Donalda Trumpa
  Mezinárodní měnový fond kritizuje Spojené státy za plánovanou rozpočtovou injekci. Podle šéfa rozpočtového oddělení MMF Vitora Gaspara není zapotřebí v tuto chvíli podporovat globální ekonomiku novými rozpočtovými impulsy. Doporučení budovat “rezervy na horší časy” se ostatně týká většiny vyspělého světa. Celkový globální dluh podle MMF v roce 2016 dosáhl nových historických maxim a přesáhl 164 bilionu dolarů - 225 % globálního HDP.
• Rozbřesk: MMF sráží očekávaný růst, jít dolů by ale měla i inflace
  Inflace a nejistota. To jsou úvodní slova nového výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Samotný výhled růstu je nejchmurnější od roku 2001, nebereme-li v úvahu finanční krizi a pandemii koronaviru. Pro světovou ekonomiku MMF očekává zpomalení růstu z 6,0 % v roce 2021 na 3,2 % v roce 2022 a pouze 2,7 % v roce 2023.
• Rozbřesk: MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce
  Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…
• Rozbřesk: MMF výrazně srazil odhad růstu pro rozvíjející se trhy, proč jejich měny posilují?
  Mezinárodní měnový fond opět snížil svůj výhled. Oproti začátku roku tak srazil sázky na globální růst již o 0,3 procentního bodu na 3,2 %. Příští rok by mohl podle MMF globální růst zrychlit na 3,5 %, to ovšem pouze za předpokladu, že se zmírní geopolitické napětí, nebudou dál eskalovat obchodní spory a nedojde na scénář “divokého brexitu”. Nepřekvapí tak, že MMF dál zdůrazňuje především negativní rizika a možnost dalšího snižování odhadů.
• Rozbřesk: MMF výrazně srazí odhad globálního růstu. Česko bude patřit k nejzasaženějším
  Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.
• Rozbřesk: MNB sazby tentokrát nemění, ale devizovými rezervami hradí drahé energie
  Maďarská centrální banka včera svoji politiku nikterak nezměnila, pokračuje však v neortodoxním pojetí, které má ve zbytku roku zahrnovat i manipulaci s devizovými rezervami. Připomeňme, že v polovině října MNB šokovala maďarské finanční trhy, když oznámila sérii nových kroků, jejichž cílem bylo především pomoci forintu k silnějším hodnotám. A tak kromě toho, že např. byla zavedena nová jednodenní (depo) sazba se startovací hodnotou na úrovni 18 %, tak MNB přislíbila, že ze svých rezerv pokryje devizové potřeby energetických firem ve zbytku tohoto roku. MNB tak fakticky hodlá pokrýt schodky na běžném účtu maďarské platební bilance, neboť ten je po očištění o energetické položky fakticky vyrovnaný (celkově je však ve schodku 4-5 % HDP). Odhadujeme, že MNB v rámci tohoto programu může přijít až o 3 miliardy devizových rezerv, což sice představuje méně než 10 % jejich objemu, ale vůbec to není zanedbatelná položka.
• Rozbřesk: Možná až příliš optimistická očekávání německého a českého průmyslu
  Německé soft ukazatele po pátečním relativně příznivém výsledku indexu nákupních manažerů v průmyslu zatím nepřestávají překvapovat. Docela dobře totiž dopadlo i včerejší Ifo, podle kterého firmy sice svoji současnou situaci hodnotí hůře, nicméně do budoucna hledí opět optimisticky. A zvlášť to platí pro průmysl, kde jsou očekávání firem nejvyšší za posledních třináct měsíců.
• Rozbřesk: Může Fed ještě ublížit americkému dolaru?
  Tento týden v horkém křesle vystřídá evropskou ECB americký Fed. Obě dvě největší centrální banky mají po sérii horších čísel chuť povolit při utahování měnové politiky. U ECB to není velká změna, protože utahování v pravém slova smyslu ještě ani nezačalo. U Fedu je to jinak. Americká centrální banka signalizuje v tomto roce stále dvojité zvýšení sazeb (se kterým zatím počítáme i my), ale trh jí nevěří. Na zasedání v tomto týdnu ke změně sazeb nedojde, klíčová bude tisková konference guvernéra Powella a vodítka pro zbytek roku. Půjde nejen o to, kdy a jak rychle sazby zase mohou mířit vzhůru, ale i o tempo současného utahování měnové politiky skrze odprodeje aktiv z bilance Fedu. Tržní očekávání nám už v tuto chvíli přijdou značně holubičí a dolar tedy pravděpodobně těžko od Fedu schytá další ránu.
• Rozbřesk: Mzdy a HDP napoví, co stojí za zaostáváním Česka
  Tímto týdnem vstupují na scénu ostře sledované statistiky jak z Evropy, tak ze Spojených států. Čekají nás čísla, která mají potenciál ovlivnit zářijové zasedání Fedu i ECB a mohou na trhy po nějaké době opět přinést vyšší volatilitu. A pozadu nezůstane ani Česko.
• Rozbřesk: Mzdy brzdí, nezaměstnanost narůstá a guvernér ČNB očekává stabilizaci koruny
  Včera zveřejněné mzdy v podstatě uzavřely sadu dat za první kvartál a docela jasně naznačily, že doba jejich rychlého zvyšování už skončila. Nejpomalejší růst průměrné mzdy za poslední tři roky nebo té reálné dokonce za posledních šest let ukazuje, že se poměry na dříve stále více napjatém trhu práce začínají v důsledku koronakrize měnit.
• Rozbřesk: Mzdy nepotvrdily optimismus ČNB, OPEC chce prudce omezit produkci a čeká na souhlas Ruska
  Zatímco finanční trhy se nyní zabývají spíše oceňováním důsledků šířícího se koronaviru a odhadují, kam až v rámci preventivní paniky zajde Fed a ECB, ČNB se dnes nepodařilo naplnit svou optimistickou prognózu, na jejímž základě v únoru překvapivě zvýšila své úrokové sazby.
• Rozbřesk: Mzdy rostou dvouciferně, mezi odvětvími však existují velké rozdíly…
  České mzdy v druhém kvartále výrazně zrychlily svoji dynamiku na 11,3 % (meziročně), což jenom zapadá do obrázku rychle oživující spotřeby domácností jako hlavního tahouna probíhajícího oživení. Za dvouciferným meziročním růstem však zásadním způsobem stojí nízká srovnávací základna z minulého roku – v druhém kvartále 2020 vrcholila pandemie a mzdy v některých odvětvích prudce poklesly.
• Rozbřesk: Mzdy tlačí firmy do investic
  Po dalším zpřesnění jsme se dozvěděli, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku nasadila docela svižné tempo a ve srovnání s prvním kvartálem roku vzrostla 0,7 %. Meziroční tempo sice už tak oslnivě nevypadá (2,4 % vs. 4,1 %), avšak podepsal se na něm především vysoký srovnávací základ z loňského roku. Z pohledu již dříve zveřejněných čísel, kterým se věnuje nesrovnatelně větší pozornost, sice nejde o žádnou dramatickou změnu, avšak včera zveřejněná čísla umožňují mnohem podrobnější vhled do dění v českém hospodářství, respektive v jednotlivých sektorech. Třeba jak utrácejí, spoří, investují apod. Podívejme se proto na některé ze zajímavých momentů letošního roku.
• Rozbřesk: Mzdy výrazně zrychlují, každé odvětví však píše svůj vlastní příběh
  Dnešní výsledek mezd pomáhá dokreslit obrázek české ekonomiky v první polovině roku 2021. Nominální mzdy šly dál vzhůru a meziročně díky nízké srovnávací základně výrazně zrychlila dynamika mezd (8,2 % meziročně ve druhém čtvrtletí, odhadem trhu bylo 5,7 %). Pod pokličkou se však budou skrývat i nadále velmi různé příběhy lidí v různých odvětvích.
• Rozbřesk: Na americkém trhu práce přituhuje a OPEC+ překvapivě kývl na více ropy
  Obavy z varianty omikron jsou stále jedním z hlavních hybatelů tržního dění. Rychlost šíření v Jihoafrické republice ukazuje na výrazně vyšší reprodukční číslo a menší ochranu protilátek po prodělané nemoci. Na silnější závěry, zejména ohledně účinnosti vakcíny, je však stále brzy.