Mzdy připravily koruně pozitivní vstup do nového týdne

Čtěte více

• Mzdový růst zrychluje, kupní síla průměrné mzdy je ale nejnižší za téměř šest let
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 % po růstu o 6,6 % zaznamenaném v loňském čtvrtém čtvrtletí. Zrychlila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 2,9 % q/q (po sezónním očištění) po 2,0 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a nově také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy dotlačí centrální banku k dalšímu zvýšení sazeb
  Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vyskočila v nominálním vyjádření o výrazných 7,6 %. Odráží to mimořádně dobrou kondici domácí ekonomiky i nedostatek pracovní síly na trhu práce. Průměrná mzda dosáhla 29 346 korun. Poptávka po méně kvalifikované pracovní síle tlačí nahoru i mzdy hůře placených zaměstnanců, pomáhá i navýšení minimální mzdy. To je patrné na vývoji mediánové mzdy, která ve druhém čtvrtletí stoupla o dokonce o 8,2 %. Svůj podíl na růstu mezd v ekonomice má i veřejný sektor.
• Mzdy lehce zpomalují = dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Při pohledu do průmyslu sice nadále vidíme přetrvávající rozdíly ve mzdové dynamice mezi prosperujícím automotivem (+11,6 %) a energeticky náročnými sektory jako výroba nekovových minerálních výrobků (+4,6 %).
• Mzdy lehce zpomalují dynamiku - dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví tak tentokrát nevyslala úplně správný signál, protože oba klíčové segmenty české ekonomiky zaznamenaly zvolnění mzdové dynamiky - v průmyslu jen kosmeticky z 9,8 % na 9,2 %, zatímco ve stavebnictví výrazněji z 9,0 % na 6,8 %. Útlum stavební výroby a lehké ochlazení na “stavebním trhu práce” tak možná začíná být vidět i ve volnější dynamice mezd.
• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka devět procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent, inflaci ale ani tak nepřekonaly
  Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
• Mzdy nadále pod tíhou inflace
  Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB.
• Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí
  Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.
• Mzdy podle očekávání zrychlují svoji dynamiku
  Nominální mzdy podle očekávání ke konci roku 2022 zrychlily svoji dynamiku a průměrně meziročně rostly o 7,9 % - průměrná mzda tak na konci uplynulého roku dosáhla 43 412 Kč. I tak však mzdy v průměru dál výrazně zaostávaly za inflací a reálná mzda byla meziročně nižší o 6,7 %. Právě padající reálné mzdy jsou hlavní příčinou probíhající spotřebitelské recese - spotřeba domácností padala na konci roku 2022 již pátý kvartál v řadě a dostala se reálně skoro 8 % pod před-pandemické úrovně roku 2019.
• Mzdy překvapily rychlejším růstem
  Mzdy v prvním kvartále skončily výrazně nad naším očekáváním. Rostly meziročně o 7 % (o 4,8 % reálně), náš odhad byl přitom na 6,1 % a odhad ČNB na 6,4 %. Meziroční reálný růst mezd vidíme v Česku po více než dvou letech kontinuálního propadu. Rychleji rostly mzdy v byznysu, kde byla tentokrát jejich dynamika relativně rovnoměrná. V klíčovém průmyslu rostly mzdy o 8 %.
• Mzdy reálně klesají, nezaměstnanost roste pomalu
  Průměrná mzda se mezičtvrtletně snížila o 3,1 %, ale meziročně se stále udržela ve slabém růstu. Kvůli vyšší inflaci nicméně průměrná reálná mzda klesala. V nejbližším období zůstane růst průměrné mzdy utlumen. Hlavním tahounem růstu průměrných výdělků bude veřejný sektor. Data o HDP a mzdách jsou mírně lepší než v prognóze ČNB a ta ponechá nastavení měnové politiky v blízkém období beze změny.
• Mzdy rostly méně než inflace. České domácnosti si výrazně pohoršily
  Podle dnes zveřejněných dat vzrostla ve 4. čtvrtletí 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda na 43 412 Kč. To představuje meziroční růst o 7,9 % což je ovšem ve výsledku málo. Ceny během 4. kvartálu totiž rostly tak výrazně, že si lidé reálně pohoršili o 6,7 %.
• Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Mzdy rostou rychleji, než čekala centrální banka
  Mzdy ve druhém kvartále vzrostly o 4,4 %, což je méně, než jsme očekávali my (6 %), ale více než předpokládala centrální banka (2,7 %). Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu (-20,7 %) kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce.
• Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí, zaměstnanci veřejné správy mají mzdy nižší dokonce o zhruba 10 % než loni! Potvrzuje se, že v Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně
  Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly.
• Mzdy se po letech začaly propadat. Růst mezd v Česku totiž poprvé po skoro sedmi letech nepokryje inflaci
  Meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR ve letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci, což znamená, že v reálném vyjádření průměrná mzda klesla, a to o 2,5 procenta. Jedná se o její nejvýraznější pokles také právě od posledního čtvrtletí roku 2013, kdy propad činil 3,1 procenta.
• Mzdy v Česku reálně rekordně padají, přesto za uplynulých 30 let narostly o 141 procent. Proč Česko přesto ekonomicky nedohání Německo a jako to změnit?
  Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
• Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují
  Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
• Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
  Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
• Mzdy v Česku se loni rekordně propadly, pětkrát více než v dosud nejhorším roce historie ČR. V letošním roce to nebude o mnoho lepší
  Reálné mzdy v Česku se loni propadly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Jedná se o pětkrát hlubší propad než ten z dosud v daném ohledu nejhoršího roku. Až do loňska se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta.