Francie čelí politické krizi: Vláda na pokraji kolapsu

Čtěte více

• Formace trojúhelníku na zlatě 30. března 2023
  Zlato se obchoduje kolem ceny 1 968 USD. Cena v posledních dvou týdnech ve skutečnosti nikam nepokročila a pohybuje se do strany, protože vytvořila formaci trojúhelníku, jak vidíme v grafu 4H. Trend zůstává býčí, protože cena je stále uvnitř vzestupného modrého kanálu. Krátkodobý support trojúhelníku se nachází na ceně 1 954 USD. Průraz pod tuto úroveň by mohl cenu posunout ke spodní hranici kanálu poblíž 1 870 USD. Rezistenci formace trojúhelníku nalezneme na ceně 1 987 USD. Průraz této rezistence otevře cestu k novým maximům na ceně 2 065 USD.
• Forwardové kurzy koruny opět posilují
  Dnešek by měl být na trzích klidný, kalendář makroekonomických údajů je poloprázdný. Kurz eura vůči dolaru může reagovat na večerní vystoupení zástupců Fedu. Koruna zůstává přikovaná k úrovni kurzového závazku. Forwardové kurzy ale výrazně posílily po včerejším vyjádření prezidenta Zemana, který naznačil brzké opuštění kurzového závazku.
• Fotbal je balet pro široké masy
  Od posledního fotbalového mistrovství světa dominoval mezi týmy španělský fotbal. Jenže teď už tzv. tiki-taka styl hra...
• Fotbalové Euro přineslo trojciferný nárůst tržeb v restauracích, rekordmanem se stal Dortmund
  Bezmála trojnásobný meziroční nárůst tržeb v pohostinství přineslo mistrovství Evropy ve fotbale německým pořadatelským městům. Vůbec největší meziroční nárůst tržeb, a to o 283 procent, zaznamenal Dortmund v den utkání Francie s Polskem. Do první desítky nejlepších se dostal i zápas české reprezentace proti Portugalsku. Vyplývá to z nejnovější studie Mastercard SpendingPulse, která sleduje veškeré platby za nákupy v kamenných i internetových obchodech.
• Fotbalové kluby si utáhnou opasky
  „V důsledku pandemie koronaviru se fotbal musí potýkat s výrazným propadem příjmů z prodejů vstupenek a vysílacích práv. Rovněž mnozí sponzoři začínají šetřit na marketingu, což může negativně ovlivnit financování fotbalových klubů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Fotbalový šampionát v Kataru bude bez alkoholu, poprvé v historii. FIFA, sponzoři, fanoušci a vlastně celý Západ tak dostávají od Kataru nečekaně hned několik „políčků naráz
  Letošní mistrovství světa ve fotbale bude poprvé v historii bez alkoholu. Katarští činovníci tak poměrně nečekaně rozhodli dnes ráno. Na stadionech se tudíž během měsíc trvajícího šampionátu budou prodávat výhradně nealkoholické nápoje. Zprávu dnes přinesl list New York Times, který cituje nejmenovaného vrcholného pořadatele mistrovství. Oficiální stanovisko teprve katarské úřady zveřejní.
• F.PLATINUM rollover
  Dnes, na konci obchodního dne, nastane změna doby dodání podkladového futures kontraktu u instrumentů...
• France odvolává velvyslance z USA. Vztahy Paříže a Washingtonu jsou na bodu mrazu kvůli francouzské neschopnosti dodat včas ponorky za stovky miliard, je to ostuda celé EU
  Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se prudce zhoršují, dost možná na nejslabší úroveň novodobé historie. Ještě nikdy – ani během Války v Iráku, s níž měla Paříž problémy – se totiž nestalo, aby odvolala svého velvyslance z Washingtonu. Nyní odvolává nejen jej, ale také velvyslance v Austrálii. Spojenci jí prý „vrazili kudlu do zad“.
• Francie a Německo kritizovaly Ankaru za průzkum ve Středomoří
  Ministři zahraničí Francie a Německa dnes opět kritizovali Turecko za jeho postup při průzkumu ložisek ropy ve sporné oblasti Středozemního moře. Po pařížské schůzce šéfů diplomacií zemí takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska, řekl německý ministr Heiko Maas, že počínání Ankary je "víc než jen nepříjemnost". Jeho francouzský kolega Jean-Yves Le Drian pohrozil uvalením unijních sankcí.
• Francie a Německo přicházejí s ekonomickou reformou EU
  S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.
• Francie čelí problémům s dluhem, zatímco EU udržuje stabilní úroveň zadlužení
  Francie se potýká s vážnými fiskálními problémy, přičemž její veřejný dluh dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 úrovně 112,2 % HDP. Tato vysoká úroveň zadlužení vedla k politické nestabilitě, která vyústila v nedávné svržení vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře.
• Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let
  Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.
• Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně
  Francie, Německo a Švédsko společně vyzvaly novou Evropskou komisi, aby upřednostnila rozvoj bateriového průmyslu v EU. Tato iniciativa má za cíl posílit evropské schopnosti výroby baterií a snížit závislost na čínském dovozu, čímž podpoří zelenou transformaci a zvýší ekonomickou odolnost.
• Francie podle Macrona znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů
  Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
• Francie podle Makrona postaví nejméně šest jaderných reaktorů
  Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
• Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur
  Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.