Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně

Čtěte více

• France odvolává velvyslance z USA. Vztahy Paříže a Washingtonu jsou na bodu mrazu kvůli francouzské neschopnosti dodat včas ponorky za stovky miliard, je to ostuda celé EU
  Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se prudce zhoršují, dost možná na nejslabší úroveň novodobé historie. Ještě nikdy – ani během Války v Iráku, s níž měla Paříž problémy – se totiž nestalo, aby odvolala svého velvyslance z Washingtonu. Nyní odvolává nejen jej, ale také velvyslance v Austrálii. Spojenci jí prý „vrazili kudlu do zad“.
• Francie a Německo kritizovaly Ankaru za průzkum ve Středomoří
  Ministři zahraničí Francie a Německa dnes opět kritizovali Turecko za jeho postup při průzkumu ložisek ropy ve sporné oblasti Středozemního moře. Po pařížské schůzce šéfů diplomacií zemí takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska, řekl německý ministr Heiko Maas, že počínání Ankary je "víc než jen nepříjemnost". Jeho francouzský kolega Jean-Yves Le Drian pohrozil uvalením unijních sankcí.
• Francie a Německo přicházejí s ekonomickou reformou EU
  S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.
• Francie čelí politické krizi: Vláda na pokraji kolapsu
  Francie čelí závažné politické krizi, kdy vláda premiéra Michela Barniera balancuje na pokraji kolapsu kvůli sporům o státní rozpočet a rostoucí opozici ze strany levicových i krajně pravicových stran.
• Francie čelí problémům s dluhem, zatímco EU udržuje stabilní úroveň zadlužení
  Francie se potýká s vážnými fiskálními problémy, přičemž její veřejný dluh dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 úrovně 112,2 % HDP. Tato vysoká úroveň zadlužení vedla k politické nestabilitě, která vyústila v nedávné svržení vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře.
• Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let
  Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.
• Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie podle Macrona znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů
  Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
• Francie podle Makrona postaví nejméně šest jaderných reaktorů
  Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
• Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur
  Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.
• Francie představuje úsporný plán - dle Sarkozyho "hop nebo trop", dle Fillona "udeřila hodina pravdy"
  Francouzská vláda chce novým balíkem rozpočtových opatření v příštích dvou letec...
• Francie? Své nejlepší dny má již za sebou
  Růst francouzského HDP dosáhl v roce 2017 meziroční úrovně 2 %, což představuje nejlepší výsledek od roku 2011. V roce 2018 by energie růstu měla vydržet a předpověď se podle většiny mezinárodních organizací (Bank of France, MMF a Evropská komise) ustálila mezi 1,8 a 1,9 %. Objevují se však první náznaky, že růst možná dosáhl svého maxima a v následujících letech zpomalí. Vypadá to, že Francie má své nejlepší období za sebou.
• Francie znárodní svůj „ČEZ“, podnik EdF. Dojde i proto nakonec na znárodnění českého ČEZ?
  Francouzská premiérka Elisabeth Borneová dnes na půdě francouzského parlamentu oznámila, že její vláda hodlá znárodnit elektrárenskou společnost EdF. Ta představuje francouzskou obdobu českého ČEZ. Francouzský stát má v podniku 84procentní podíl. Česká republika drží v ČEZ podíl 70procentní. V obou případech lze tedy hovořit o polostátním energetickém podniku.
• Francie zničí euro
  Při vyhlášení předčasných parlamentních voleb ve Francii Emmanuel Macron doufal, že lidé se oklepou a po porážce jeho Obnovy ve volbách do Evropského parlamentu jí projeví důvěru. Ve skutečnosti bylo všechno jinak. Vládní strana ztrácí podle průzkumů nejen na pravici vedenou Marine Le Penovou, ale i na socialisty. Program druhé jmenované strany, který spatřil světlo světa, znamenal další ránu pro pár EUR/USD.
• Francii hrozí dluhová krize, varuje tamní ministr financí. Francii současně hrozí další zhoršení ratingu
  Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
• Francii kvůli strachu z vítězství Le Penové rychle rostou úroky na dluhu. ECB chce zavést opatření, která zabrání, aby se takové situace vymkly kontrole
  Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí vylekaní investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
• Francouzská ekonomika motorem eurozóny
  Francouzská ekonomika bude letos díky silnému toku úvěrů a fiskálním stimulům daleko odolnější než zbytek eurozóny. Země však nedokázala plně využít prostředí s nízkými úrokovými sazbami, aby se dostala do oblasti luxusnějších trhů a služeb. Zároveň přetrvávají obavy, že v odvětvích, která jsou v mezinárodním kontextu nejzranitelnější, se připravují plány na propouštění.