Slabá ekonomika a nižší ceny energií přispívají k poklesu inflace

Oživení spotřebitelské poptávky v srpnu mírně zakolísalo, když maloobchodní tržby bez aut podle nás klesly o 0,2 % m/m. Oživení tak zůstává poměrně chatrné. Odhadujeme, že průmyslová produkce zůstala i v srpnu slabá a meziměsíčně klesla o 0,2 % m/m vlivem pokračujících celozávodních dovolených a odstávek spojených s nedostatkem výrobních komponent, které zasáhly automobilový průmysl. Inflace podle našeho odhadu v září klesla na 7,2 % ze srpnových 8,5 %. Meziměsíčně nižší byly pravděpodobně regulované ceny, kde se projevil výraznější pokles cen energií pro domácnosti, stejně tak i ceny potravin, které odrážely sezonní efekt nové zemědělské úrody. Meziměsíční dynamika jádrové inflace se zásluhou přetrvávající slabé poptávky nadále pohybovala poblíž cíle centrální banky, zatímco pohonné hmoty opět výrazně zdražily.

Chatrné oživení spotřebitelské poptávky

Maloobchodní tržby bez prodejů aut meziměsíčně rostly od května do července, byť v úhrnu pouze o 1 % a v červenci již téměř stagnovaly (+0,1 % m/m). Tržby ve službách v červenci dokonce klesly o 0,3 % m/m a zůstávají tak v mírně klesajícím trendu. Navzdory obnovení mezičtvrtletního růstu reálných mezd ve druhém letošním čtvrtletí (+0,8 % q/q, SA) zůstává oživení spotřebitelské poptávky slabé. Nejistotu ohledně vývoje maloobchodních tržeb ovšem významně prohlubuje značné množství historických revizí v posledních měsících. Po nepatrném červencovém růstu čekáme, že oživení spotřebitelské poptávky v srpnu mírně zakolísalo, když tržby bez prodejů aut podle nás mírně klesly (o 0,2 % m/m). Spotřebitelská důvěra se po červencovém zlepšení v srpnu zhoršila, což pokračovalo i v září. S výjimkou července sentiment domácností od května klesá a nyní zhruba dosahuje lokálních minim zaznamenaných během pandemie. Meziměsíční pokles příjmů státního rozpočtu z DPH a karetních transakcí očištěných o inflaci v srpnu rovněž naznačuje slabost spotřebitelských výdajů. Zatímco inkaso DPH očištěné o inflaci kleslo výrazně o 5,4 % m/m po červencovém růstu o 0,7 %, tak karetní transakce se snížily v obou měsících. Nicméně v kontrastu s ponurou spotřebitelskou důvěrou v srpnu nadále pokračovalo mírné oživení poptávky domácností po úvěrech, zejména na hypotečním trhu. To by naopak mělo značit zlepšování vyhlídek domácností a jejich solidní finanční situaci. Vzhledem ke značnému objemu nahromaděných úspor a obnovení růstu reálných příjmů domácností od Q2 by podle nás mělo ve zbytku roku dojít k houževnatějšímu oživení spotřebitelské poptávky.

Současný vývoj tržeb v maloobchodu a službách však zatím příliš optimismu nevzbuzuje. Přestože jejich nízká úroveň, zejména v případě maloobchodních prodejů, nabízí poměrně značný prostor k oživení. Reálný objem maloobchodních tržeb v období od května do července zhruba odpovídal úrovni z poloviny roku 2018. Registrace nových aut v srpnu naproti tomu ukazují na další solidní růst jejich prodejů, zřejmě v souvislosti s pokračujícím plněním dříve uzavřených objednávek. Očekáváme, že se celkové maloobchodní tržby v srpnu zvýšily o 0,3 % m/m. V meziročním vyjádření by ale podle našeho odhadu měly být nižší o 0,1 % (NSA, WDA), respektive o 2,6 % v případě tržeb bez prodeje aut.

Průmyslová produkce zůstala v srpnu slabá vlivem odstávek výroby

Po ostrém poklesu průmyslu v červenci o 2,6 % m/m, za kterým stálo výrazné snížení zpracovatelské výroby o 3,8 %, čekáme, že jeho slabý výkon pokračoval. Podle našeho odhadu průmyslová produkce v srpnu meziměsíčně mírně klesla o 0,2 % v důsledku pokračujících celozávodních dovolených a odstávek producentů aut vlivem obnovení problémů v dodavatelských řetězcích souvisejících s živelnými pohromami. Výroba aut v červenci dle dat ČSÚ zůstala robustní a meziměsíčně dokonce nepatrně vzrostla, zatímco v ostatních zpracovatelských odvětvích produkce výrazně klesla. Data Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) však ukazují na sezónně očištěný meziměsíční pokles výroby aut jak v červenci, tak i srpnu o 6,5 %, resp. 7,2 %. Konjunkturální průzkum a PMI indikovaly zlepšení nálady v průmyslu v červenci. To však nemělo dlouhého trvání vzhledem ke značnému zhoršení v září. To již zřejmě plně zachytilo negativní sentiment průmyslníků v souvislosti se zmíněnými odstávkami, které v září pokračovaly a byly ještě rozšířeny.

Finalizace rozpracované výroby v posledních měsících stále poskytovala zejména automobilovému sektoru značnou podporu. Výše zmíněné problémy v subdodávkách se ovšem zřejmě negativně odrazí v nižší výrobě v srpnu a září. To zároveň zvyšuje nejistotu ohledně vývoje v průmyslu v letních měsících, která bývá standardně vyšší kvůli sezonnímu vlivu celozávodních dovolených. Poptávka po průmyslovém zboží zůstává sice slabá, nicméně pokles nových objednávek se již víceméně stabilizoval, respektive zmírnil, zatímco objednávky v motoristickém segmentu v posledních měsících dokonce rostly. Ve výsledku je pravděpodobné, že průmyslová výroba oproti předchozím čtvrtletím již nenabídne takovou podporu pro růst tuzemské ekonomiky. Čekáme, že produkce zpracovatelského průmyslu v srpnu meziměsíčně klesla o 0,6 %. Celková průmyslová výroba byla podle našeho odhadu meziročně nižší o 2,8 % (WDA, NSA).

V inflaci by se měla projevit první vlna většího poklesu cen energií

Meziroční inflace se podle našeho odhadu v září snížila na 7,2 % ze srpnových 8,5 %. Stejný odhad má i centrální banka. To by odpovídalo meziměsíčnímu poklesu spotřebitelských cen v průměru o 0,4 %. K tomu podle nás přispěly nižší regulované ceny a levnější potraviny. V regulovaných cenách by se měla projevit první vlna většího snižování cen energií pro domácnosti. Velká část dodavatelů energií pro letošní podzim ohlásila výrazné snížení cen v desítkách procent. S časovým odstupem by tak mělo dojít k promítnutí poklesu cen energií na velkoobchodních trzích. Odhadujeme, že se regulované ceny v září snížily meziměsíčně o 1 %. Tento odhad je však spojen s velkou mírou nejistoty, když podobně jako v loňském roce není jasné, jak budou změny cen energií zohledněny ve statistikách ČSÚ. U potravin očekáváme další zlevnění, a to stejně jako v srpnu o 0,4 % m/m. To by ale podobně jako v předchozích dvou měsících odpovídalo pouze sezonnímu vlivu uvedení nové zemědělské úrody na trh, které je běžně spjato s poklesem cen potravin. Pohonné hmoty naopak v září nadále zdražovaly, a to podle našeho odhadu o 2,8 % m/m. Důvodem byl pokračující růst cen surové ropy a další oslabení eura a české koruny. Poptávka spotřebitelů po zboží a službách zůstává zatím utlumená. Jádrová inflace tak v meziměsíčním anualizovaném vyjádření po sezonním očištění podle nás setrvala poblíž dvou procent. V meziročním vyjádření pak očekáváme její pokles ze srpnových 6,0 % na 5,2 % v září. V průběhu posledního čtvrtletí letošního roku a na začátku roku příštího lze očekávat další snižování spotřebitelských cen energií. V říjnu ale vlivem čistě statistického efektu, který bude souviset s nižší srovnávací základnou danou zavedením úsporného energetického tarifu loni na podzim, celková meziroční inflace pravděpodobně zrychlí k 8-9 % a do konce roku neklesne pod 7 %.

Autor: Martin Gürtler, Kevin Tran Nguyen, Komerční banka