Míra nezaměstnanosti stagnuje

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.
• Míra nezaměstnanosti roste, volných pracovních je v Česku nejméně od dubna 2018. Počet volných pracovních míst na poměry posledních let nezvykle zaostává za počtem uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku vzrostla v prosinci 2023 na úroveň 3,7 procenta, v souladu s předpoklady. Byla tedy totožná s tou o rok dříve, v prosinci 2022. V porovnání s listopadem 2023 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, a to z úrovně 3,5 procenta. Podobný nárůst se však opakuje každoročně, a to kvůli příchodu zimní sezóny a souvisejícímu ukončování sezonních pracovních úvazků a prací v exteriéru, například v lesnictví, zemědělství, stavebnictví či povrchové těžbě. V listopadu 2023 navíc v Česku spadlo nejvíce srážek za všechny listopady od roku 1961, jak plyne z dat ČSÚ, což dopad ukončování prací v exteriéru do trhu práce ještě o něco zvýraznilo.
• Míra nezaměstnanosti rostla v dubnu hlavně v příhraničí, kvůli pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v dubnu stoupla na 3,4 procenta. Úřad práce tak dnes potvrdil dřívější informaci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká, a to i vzhledem k dnešním nepříznivým číslům za průmysl a zejména zahraniční obchod. Tato čísla se sice týkají ještě měsíce března, ale je z nich zřejmé, že dubnový propad průmyslové výroby a zahraničního obchodu bude pravděpodobně ještě citelnější.
• Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
• Míra nezaměstnanosti se držela na úrovni 2,1 procenta
  „Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra nezaměstnanosti se ještě drží na 3,8 %
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstala v září beze změny na 3,8 %. To je v souladu s naším i tržním očekáváním. Loni v září dosahovala 2,7 %. Řady nezaměstnaných poklesly o 2 063 osob na celkových 277 015, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 257 355. V porovnání s loňským zářím je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 75 108 osob. Hodnoty jsou srovnatelné s vývojem v letních měsících, kdy počet nezaměstnaných přesahoval 279 tisíc.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v březnu snížila na 3,7 % oproti 3,9 % únoru. Trhy očekávaly snížení na 3,8 %.
• Míra nezaměstnanosti se snížila
  Míra nezaměstnanosti se v červenci snížila na 3,5 % oproti 3,6 % v červnu. Trhy očekávaly stagnaci na červnové úrovni.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti stagnuje na 4 %, napětí na trhu práce zlehka zvolňuje
  Celková míra registrované nezaměstnanosti v únoru stagnovala na 4,0 %. Dále tak již nedochází k nárůstu nezaměstnanosti z titulu ukončení sezónních prací, ty však na druhou stranu zatím ani nebyly ve větší míře zahájeny. Celkově zůstává tuzemský trh práce relativně napjatý, v posledních měsících ale přece jen dochází k postupnému zvolnění. To ilustruje fakt, že již třetí měsíc v řadě převyšuje počet nezaměstnaných na úřadech práce počet otevřených pracovních pozic. Jejich podíl dosáhl v únoru hodnoty 0,9, což je nejméně za posledních šest let.
• Míra nezaměstnanosti stoupla
  Míra nezaměstnanosti v červenci stoupla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly 4,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v Austrálii na 12letých maximech, AUD 1% v mínusu; analýza AUD/USD, EUR/AUD
  Australský dolar (AUD) dostal v noci silnou ránu v podobě negativních zpráv z trhu práce. Míra nezaměstnanosti v ...
• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR v březnu ještě na opatření spojená s šířením koronaviru prakticky nereagovala. Vykázala tak úroveň tří procent, což je výrazně lepší výsledek, než s jakým trh počítal (ve střední hodnotě analytických odhadů trh dle Bloombergu počítal s úrovní 3,6 procenta). Mezi analytiky se dokonce objevovaly odhady, že by míra nezaměstnanosti mohla už právě za březen překonat pětiprocentní úroveň.
• Míra nezaměstnanosti v Česku meziročně roste. Volných pracovních míst za poslední dva roky ubylo skoro 100 tisíc
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v březnu podle údajů úřadů práce činila 3,9 procenta, což je v souladu s očekáváním. Klesla tak z únorové úrovně rovných čtyř procent, což ale primárně souvisí se sezónním vlivem konce zimy, kdy se otevírají možnosti práce v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství či povrchové těžbě. V porovnání s loňským březnem však byla i tak letošní míra nezaměstnanosti vyšší, neboť loni ve třetím měsíci roku činila 3,7 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku přesáhla 4 %
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v prosinci v souladu s očekáváním zvýšil ze 3,9 % na 4,1 %. V prosinci 2023 činil podíl nezaměstnaných 3,7 %. Nezaměstnanost měla po většinu minulého roku tendenci lehce narůstat a nad hranici 4 % vystoupala poprvé od začátku roku 2021. Napříč Českem přetrvávají významné regionální rozdíly, které se v posledních letech příliš nemění.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dnes snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti.