Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje

Čtěte více

• Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Holub. Znamená to, že zkrocení inflace se vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody
  Česká ekonomika se už částečně ocitla ve mzdově-inflační spirále, soudí Tomáš Holub, největší z takzvaných jestřábů bankovní rady ČNB. Holub to uvedl ve své dnes zveřejněné prezentaci.
• Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
  Česká republika v posledních 25 letech prodala ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.
• Česko se v rámci EU výrazně podílí na pokračujícím vývozu aut do Ruska, zjistila agentura Bloomberg. Dochází tak k obcházení protiruských sankcí
  Evropské země v sílící míře kritizují Čínu za její vývoz do Ruska, měly by si však zamést před vlastním prahem, konstatuje agentura Bloomberg. Podle jejího zjištění totiž například export automobilů z EU do Ruska, jak říká, „zůstává takřka na předválečných úrovních“.
• Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
  Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
• Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
  Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.
• Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump dnes potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 % HDP
  Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického; i to Trump zřejmě testuje.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
  Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.
• Česko udržuje prémiový trh práce i přes růst nezaměstnanosti
  Míra nezaměstnanosti v červenci přesně v souladu s naší i tržní predikcí vzrostla z červnových 3,6 % na 3,8 %. Za nárůstem stojí převážně sezónní faktory, červencový výsledek proto nenasvědčuje, že by růst nezaměstnanosti měl pokračovat i v dalších měsících. Po očištění o sezónnost navíc Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.
• Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii
  Českou ekonomiku čeká zítra velký den. Statistický úřad totiž zveřejní její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, která bude velmi pravděpodobně historicky suverénně rekordní. Nelze vyloučit růst atakující hranici 10 procent. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózuje růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládají růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby
  Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.
• Česko uvolňuje ekonomické restrikce
  Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.