Jak si povedou akcie, krypto aktiva a zlato, když se situace mezi Ruskem a USA vyostří? 

V dnešní analýze si rozebereme několik válečných období na trzích jako je akciový index Dow Jones a zlato. Jedná se totiž o důležitý precedens, když by se konflikt mezi USA a Ruskem případně v budoucnu vyostřil. Leč z historického vývoje lze samozřejmě vycházet při jakémkoliv válečném konfliktu mezi světovými mocnosti. Nebo klidně v průběhu jakýchkoliv geopolitických otřesů. 

Proto si na cenových grafech ukážeme kurzový průběh z druhé světové války, války v Koreji a války ve Vietnamu. Povíme si i důležité makroekonomické okolnosti. Neboť i na tom samozřejmě záleží. Mimo jiné si v tomto případě klidně můžete dát rovnítko mezi bitcoinem a akciovým trhem. Akcie a bitcoin jsou totiž minimálně stejně riziková aktiva, takže při případném konfliktu by se tyto trhy chovaly stejně. 

Akciový index Dow Jones a válečná období

Začneme nejstarším americkým indexem Dow Jones a druhou světovou válkou. Tehdejší základní úrokové sazby schválené Federální rezervní bankou činily zhruba 2 – 2,5 %. Inflace se tehdy pohybovala spíše na nižších úrovní. Zde si dovolím uvést vzpomínku jedné burzovní legendy – André Kostolany. V jedné své publikaci (Kostolanyho burzovní seminář) vzpomíná právě na období 1937-1938, kdy bylo zřejmé, že v Evropě hrozí velký válečný konflikt s Německem. 

Index Dow Jones a druhá světová válka

Právě řinčení zbraní ukončilo býčí trh, který trval od poloviny roku 1932. Kostolany tvrdí, že burzovní trhy byly z možnosti velké války vážně nervózní, což brzy vyústilo v paniku. Dow Jones po své tržní minimum ztratil asi 50 %. Zdánlivě paradoxní na tom je, že Dow Jones vytvořil tržní dno právě v době, kdy Německo obsadilo zbytek okleštěné Československé republiky. 

Kostolany to vysvětluje tím, že investoři dostali signál, že se brzy schyluje k válce – Německu už nikdo sliby o míru nevěřil. A válka znamená zvýšenou zbrojní výrobu, průmysl a samozřejmě velký růst inflace. Jednalo se proto o jasný signál, kterému investoři snadno rozuměli a motivovalo je k zajištění se proti očekávané inflaci. Kurz indexu během půl roku vzrostl o více jak 60 %. 

Tehdy se sice Spojené státy ještě do války nehrnuly, ale ekonomicky to na ně mělo vliv. Inflace tehdy začala rapidně stoupat, což vygradovalo na konci roku 1941 – útok Japonska na Pearl Harbor. Index Dow Jones tedy vytvořil nové tržní dno, ale to z roku 1938 překonalo jenom těsně. Od té chvíle byly Spojené státy plně ve válce a index Dow Jones započal býčí trend, který trval až do první poloviny roku 1946. Pak nastal středně velký pád a až do začátku 50. let období stagnace – druhá polovina 40. let je významná dramatickým poklesem inflace a počátku růstu úrokových sazeb.

Index Dow Jones a válka v Koreji

Na začátku 50. let započal dnes legendární akciový boom, který víceméně trval bez větších přestávek až do 60. let. Dokonce ani válka v Koreji tento boom nepřerušila. Došlo pouze k nějakému úvodnímu poklesu, ale to trvalo pouhých pár týdnů. Z grafu je ale vidno, že kurzový růst indexu byl poslední rok války v Koreji spíše brzdou. Jakmile v roce 1953 válka v Koreji skončila, expanze kurzu agresivně akcelerovala a tohle tempo vydrželo několik let. Inflace též rostla, ale ne tolik jako během druhé světové války. Úrokové sazby šly přirozeně též nahoru. 

Index Dow Jones a válka ve Vietnamu

Zhruba v polovině 60. let vstoupily Spojené státy do války ve Vietnamu a setrvaly v tomto konfliktu až do roku 1973. Vstup do války měl pro americký akciový trh velmi negativní důsledky. Navíc v roce 1973 začala tzv. ropná krize, která způsobila propad kurzu Dow Jones zhruba 47 %. Až do poloviny roku 1982 trhy stagnovaly a často se hluboce propadaly. 

Válka ve Vietnamu a později ropná krize způsobila, že se Spojené státy dostaly do hrozivéinflačníspirály. Inflace byla rekordní, takže i základní úrokové sazby byly rekordní – obdobístagflace. Stagflace je pro reálnou ekonomiku a akciové trhy vůbec nejméně přívětivým makroekonomickým stavem. Proto byl kurzový vývoj akciového trhu během a po válce ve Vietnamu dost odlišný od předchozích dvou válečných období. Situace se zlepšila ve chvíli, kdy se inflace pomalu dostávala pod kontrolu a Federální rezervní banka mohla následně úrokové sazby snižovat. 

Trh zlata 

Zlato je specifické tím, že podstatnou část 20. století bylo navázáno na jednotlivé státní měny. Po druhé světové válce se pouze situace změnila v tom, že zlato bylo navázáno na americký dolar a na americký dolar byly zase navázány ostatní státní měny (Brettonwoodský systém). Čili kromě krize z počátku 30. let minulého století nemůžeme v grafu sledovat nějaké větší výkyvy. 

Spotový trh zlata

To se ale změnilo ještě během války ve Vietnamu. V roce 1971 bylo od Brettonwoodského systému upuštěno. Čili americký dolar už nebyl vázán na zlato. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysoceinflačníobdobí, pro investory to byl očividný signál pro zajištění se právě ve žlutém kovu. 

Hodnota unce zlata od roku 1970 až do roku 1980 vzrostla o rekordních 2 300 %. Je to tedy mnohem větší kapitálové zhodnocení, než známe z akciových indexů. Zlato každopádně od začátku 80. let až po přelom milénia stagnovalo. Za tu dobu ztratilo asi 60 % ze své all time high úrovně. 

Co očekávat a jak se připravit na potenciální konflikt?

V případě, že se Spojené státy někdy v dohledné době dostanou do válečného konfliktu, je určitě racionální předpokládat, že prvotní reakce burzovního trhu bude velmi negativní. Pravděpodobně mnohem více negativní, než tomu bylo v březnu 2020. A určitě by to nebylo s nějakým dlouhým zpožděním, v takové situaci mají investoři ihned strach a začnou stahovat z trhu s akciemi a krypto aktivy likviditu (peníze) – především budou poptávat hotovost. Pamatujte, že v krizových obdobích platí, že „cash is the king“. Proto třeba jeden můj vcelku známý profesor z fakulty (Rejnuš) vždy na přednáškách říkával, že je dobré mít doma hotovost minimálně na půl roku. Čili nikoliv na bankovním účtu, ale doma v šuplíku.

Trh zlata během panických výprodejů

Mnozí by si určitě tipli, že zlato v takovém prostředí půjde ihned nahoru. Je třeba si ale uvědomit, že na trhu se zlatem je spousta spekulantů, kteří své pozice drží skrze pákové instrumenty. Čili mají své pozice na dluh. Když nastane jakákoliv panika na finančním trhu, shodí to i zlato. Držitelé těchto pákových pozic jsou totiž ve velkém riziku a proto jsou nuceni z trhu odejít. I když to třeba nemá racionální opodstatnění. 

Jak sami můžete vidět v přiloženém grafu, když začala panika v důsledku pandemie, kurz unce zlata oslabila během několika dní asi o 15 %. To je dost na tak velký trh. Ale za krátkou dobu se trh stejně rychle vzpamatuje a jde si pro své nové historické maximum. Co z toho plyne? Jakmile se trh vyčistí od přepákovaných pozic, situace se na trhu se zlatem rychle otočí. Panika, strach z budoucnosti a hrozba rostoucí inflace je ten největší pohon pro expanzi kurzu žlutého kovu. 

Závěrem

Dnešní analýza nám ukázala vždy trochu odlišný kurzový vývoj na akciovém trhu během jednotlivých válečných konfliktů, kterých se Spojené státy účastnily. Odlišný vývoj je právě způsoben jiným makroekonomickým vývojem a davovou psychologii. Oba zmíněné faktory nejsou totiž vůbec statické, ale v čase se mohou i hodně dynamicky vyvíjet. 

Pokud by se proto Spojené státy dostaly do válečného konfliktu s velkým soupeřem (nemusí to být nutně Rusko), kurzový průběh se bude hodně odvíjet od inflace, úrokových sazeb a státního dluhu. Když by ke konfliktu došlo, znamená to ještě větší akceleraci inflace – už nyní je v USA 7,5 %. 

Federální rezervní banka by v takovém případě určitě začala šlapat na brzdu, ale vzhledem k velkému zadlužení státu, nemůže úrokové sazby případně zvednou tak, jak by bylo nutné. Proto můžeme odhadovat, že prvně by samozřejmě došlo na akciích a bitcoinu k velkým propadům kvůli panice. Zlato by to potkalo v úvodu také, ale brzy by se z toho mělo vzpamatovat.

 Jakmile panika odezní, rostoucí inflace je výbornou motivací pro investici ne jenom do zlata, ale i do akcií a bitcoinu. Je ale dobré upozornit, že ta panika může trvat relativně dlouhou dobu. Záleží samozřejmě na mnoha proměnných, které nelze úplně dopředu odhadnout. Do té doby by zlato a klidně i stříbro mělo fungovat jako efektivní zajištění.