Ranní okénko - Po pozitivním překvapení u PMI nás čeká Ifo a tuzemský konjunkturální průzkum

Čtěte více

• Ranní okénko - Pokles inflace v eurozóně se zastavil
  První zářijový den nabídne plno zajímavých ekonomických údajů. Během dnešního dopoledne bude publikován výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v eurozóně, Německu i České republice. Prvotní odhady týkající se eurozóny a Německa naznačují mírné navýšení hodnoty, což by se mělo podepsat i na tuzemském výsledku. My očekáváme, že ve zpracovatelském průmyslu došlo k nárůstu z červencových 41,4 na 41,8.
• Ranní okénko - Pokles inflace v Německu by měl být následován poklesem i v celé eurozóně
  Dnešní den bude zajímavý především díky úvodnímu odhadu červnové inflace v eurozóně. Meziměsíční dynamika by podle trhu měla stejně jako v předchozím měsíci dosáhnout výše 0,2 %. Naše i tržní prognóza předpokládá, že v meziročním vyjádření by po květnovém nárůstu na 2,6 % mělo dojít k poklesu na 2,5 %. Rovněž jádrová inflace by se měla snížit o 0,1 p.b., a to z 2,9 % na 2,8 %. Eurostat ve stejný čas vydá údaj o výši nezaměstnanosti. Ta by měla v květnu podobně jako v dubnu činit 6,4 % a zůstala by tak na historickém minimu.
• Ranní okénko - Pokles nálady v německém průmyslu jako varování pro Česko
  Závěr týdne bude opět patřit především předstihovým ukazatelům, kdy již za několik málo minut dorazí výsledek českého konjukturálního průzkumu. Ten by mohl naznačit zlepšující se náladu u spotřebitelů, mj. díky poklesu inflace, byť nižší lednový výsledek ještě s největší pravděpodobností nebude plně reflektován. Sběr dat pro účely průzkumu totiž probíhá v první polovině měsíce. Postupné zlepšování nálady povede k pokračujícímu růstu maloobchodních tržeb, což by mělo být jedním z hlavních motorů prozatím jen pomalu přicházejícího ekonomického oživení. Hůře může naopak dopadnout průzkum u podnikatelů, kdy poslední dva měsíce přinesly opatrný nárůst, některé další přicházející předstihové ukazatele ale potvrzují pokračující skepsi i v začátku letošního roku.
• Ranní okénko - Pokles Německa v loňském roce potvrzen, v USA překvapila nižší jádrová inflace
  Nejdůležitější informaci dnešního dne z celosvětového měřítka se dozvíme ze Spojených států amerických, kde budou publikovány výsledky maloobchodního sektoru za prosinec. Trh očekává pokračující nárůst tržeb prodejců v meziměsíčním srovnání, ačkoli tempo by mohlo mírně zpomalit z 0,7 % na 0,6 %.
• Ranní okénko - Pokles reálných mezd brzdí vývoj v maloobchodě
  Série tuzemských dat pokračuje dnešním výsledkem maloobchodních tržeb. I přesto, že tržby s největší pravděpodobností setrvají v meziročním poklesu, výsledek by mohl přinést náznak zlepšení v podobě meziměsíčního růstu. V dlouhodobějším výhledu ale brzdí spotřebu domácností pokračující negativní vývoj reálných mezd, které blíže ke kladným číslům zamíří až v druhé polovině letošního roku. Z Německa již před pár minutami dorazil výsledek dubnové průmyslové produkce, která meziměsíčně rostla o něco pomaleji, než se očekávalo. U již včera zveřejněných továrních objednávek se naopak namísto očekávaného meziměsíčního růstu dostavil další pokles, byť méně razantní než v březnu.
• Ranní okénko - Pokles sazeb nemovitostnímu trhu v USA zatím příliš nepomáhá
  Dnešek již před pár minutami otevřel index cen výrobců v Německu, který by však měl být téměř jediným významnějším údajem tohoto dne. V souladu s očekáváními došlo během října jen k mírnému zdražení, když ceny výrobců stouply o 0,2 % m/m (vs -0,5 % v září). Pohledem meziročních dat výrobci stále registrují deflaci, když ceny zůstávají o 1,1 % nižší než před rokem (vs -1,4 % r/r v září), míra poklesu se však v letošním roce již trendově snižuje.
• Ranní okénko - Pokles spotřeby dostal německou ekonomiku na -0,3 %
  Důležitá data dorazila během včerejška i dnes ráno. Německý Ifo index nečekaně poklesl ve všech sledovaných složkách včetně složky očekávaného vývoje, která dosáhla na 88,6 (odhad 91,6) z 91,7 bodů. Stalo se tak navzdory zlepšení situace v dodavatelských řetězcích. Nicméně ekonomika čelí jiným překážkám, například narůstajícím úrokovým sazbám, které dolehly i na nedávno zveřejněný ZEW index. V ekonomice probíhá nerovný vývoj, kdy je v útlumu průmyslový sektor, kterému chybí impulzy se strany poptávky.
• Ranní okénko - Polská centrální banka dnes možná dorovná ČNB
  Dnes je ekonomický kalendář prakticky prázdný, a trhy tak budou vyhodnocovat výsledky amerických voleb. Zatímco většina předvolebních průzkumů předpovídala „červenou“ vlnu, a tedy výrazné vítězství republikánů, předběžné výsledky hovoří jinak. Vyrovnaný je boj o Senát (očekáváno), ale i o Sněmovnu. Model od NBC aktuálně předpovídá, že republikáni získají ve Sněmovně 218 ze 415 křesel, tedy nejmenší možnou většinu. Výsledek se tak vzhledem k těsnému průběhu ještě může v průběhu dne otočit na druhou stranu.
• Ranní okénko - Polsko a Česko s 10% inflací, americké ceny výrobců v poklesu
  Z pohledu českých ekonomických dat je dnes klid, a tak pohledy trhu míří více do zahraničí. Po téměř 10% české inflaci je v našem regionu na řadě dnes Polsko, kde bychom se mohli dočkat velmi podobného čísla, a tudíž dalšího zrychlení vůči prosinci. Z eurozóny se v průběhu dopoledne dočkáme upřesnění ohledně růstu HDP za poslední čtvrtletí roku 2021 a z Německa pak šetření mezi aktéry na finančním trhu v podobě ZEW indexu. Za pozornost bude stát i vývoj cen amerických výrobců, kde by podruhé za sebou mohla meziroční dynamika zpomalit.
• Ranní okénko - Polsko po 11 zvýšení v řadě rozhodlo o stabilitě sazeb
  Za pár minut dorazí informace z českého maloobchodu, který si za srpen připíše další meziroční pokles. Díky silnějším prodejům aut, i vyplácení jednorázového příspěvku na dítě by ale výsledek měl vypadat lépe než v červenci. Obdobná statistika pak o 2 hodiny později vyjde v eurozóně, kde analytici sází na meziroční i meziměsíční pokles. Větší šanci rozproudit evropské trhy budou mít spíše zveřejňované zápisky ze zářijového zasedání ECB.
• Ranní okénko - Poptávka v Americe sílí
  Středeční den bude na důležitější data skoupý. Dorazí výsledky zjišťující náladu mezi spotřebiteli v Německu měřenou institucí Gfk. Dle tohoto průzkumu by se spotřebitelská důvěra v červenci oproti červnu měla zvýšit, ale stále je na velmi nízkých hodnotách, dokonce pesimističtější než v covidové době (v letech 2020 a 2021). V USA vyjde statistika žádostí o hypotéku za minulý týden ve srovnání s týdnem předchozím, což nám podá další dílčí informaci o nemovitostním trhu v Americe.
• Ranní okénko - Poptávka v Německu slábne
  Kromě údaje o vývoji státního rozpočtu dnes dorazí PMI pro český výrobní sektor. Očekáváme v souladu s konsensem trhu, že dojde k jeho snížení z 54,4 na 54,1 bodu. PMI pro odvětví výroby bude zveřejněn také v USA, jen od jiné instituce (ISM). Očekává se pokles z 55,4 na 54,5. V eurozóně vyjde dubnová míra nezaměstnanosti, která se měla udržet na 6,8 %, což je nejméně za poslední desítky let.
• Ranní okénko - Porostou sazby v USA nad neutrální úroveň?
  Dnešek bude díky státnímu svátku v řadě evropských zemí poměrně klidný a důležitější data dorazí jen z USA. Upřesnění a podrobnějšího rozkladu se dočká výsledek HDP za první kvartál, chybět nebudou ani tradiční data ohledně týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ty již ovšem nejsou tak sledované jako například po vypuknutí pandemie a dopad na trhy bude jen tlumený. Menší pozornost na sebe dnes strhne i ruská centrální banka, která bude rozhodovat o dalším nastavení sazeb.
• Ranní okénko - Poruší dnes ECB slib, nebo doručí 50bb hike?
  Ještě před týdnem nebylo nejmenších pochyb o tom, že ECB na dnešním zasedání zvýší sazby o 50bb. Ostatně prezidentka Lagarde to vzhledem k inflačním tlakům označila na poslední tiskové konferenci za „velmi, velmi pravděpodobné“, hned poté co ECB zvýšila sazby podruhé v řadě o 50bb. Jenže po pádu americké SVB se nejistota přelila i na evropský bankovní trh. Po tlakem se včera ocitla zejména švýcarská banka Credit Suisse, jejíž akcie odepsaly během dne čtvrtinu své hodnoty. Pokles ale zaznamenal celý evropský bankovní sektor.
• Ranní okénko - Poslanecká sněmovna dnes schvaluje státní rozpočet
  Poslanecká sněmovna dnes bude hlasovat o schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Novou vládou přepracovaný návrh představuje oproti původnímu návrhu úsporu ve výši 97 miliard Kč. Přepracovaný státní rozpočet je ambicióznější než "zlaté pravidlo" konsolidace, které radí seškrtat schodek veřejných rozpočtů z 1/3 skrz vyšší příjmy a ze 2/3 skrz nižší výdaje. Nicméně spíše, než detailní nastavení parametrů rozpočtu je důležité, že vysílá správný signál, tedy nastolení trendu udržitelného hospodaření. Na systémové změny je pak prostor v následujících letech.
• Ranní okénko - Poslední data ukazují na mírnější pokles české ekonomiky
  Ekonomická data očekávaná tento týden nám umožní vyčíslit ekonomické ztráty za minulý rok. Budou zveřejněny předběžné odhady HDP za čtvrtý kvartál jak pro ekonomiku českou, tak i eurozóny. Současně dorazí indexy nákupních manažerů, díky nimž budeme moc zaktualizovat stav ekonomik v právě probíhajícím čtvrtletí. Neméně důležité bude zasedání ČNB.
• Ranní okénko - Poslední hike Fedu a pokračující stabilita ČNB
  Dnes odpoledne rozhodne o nastavení úrokových sazeb ČNB, ve večerních hodinách pak Fed. Od ČNB se téměř výhradně očekává, že ponechá sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tím setrvá na 7 %. S ohledem na nedávné jestřábější výroky některých členů bankovní rady ČNB ale zazněly i názory upozorňující na možnost hiku o 25bb. Tento scénář nám ale přijde nepravděpodobný. Jádrová inflace, i když nadále zvýšená, je na ústupu a poptávka oslabená. Obavu ohledně vyšší persistence inflace ale mohou v bankovní radě vytvářet mzdy, respektive indikace o jejich svižnějším růstu, než prognóza ČNB očekávala. Další obavou, jež někteří členové bankovní rady zmínili, je deficit státní kasy. Kromě samotného rozhodnutí o sazbách bude tradičně následovat tisková konference a tentokrát centrální banka vydá aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta nastíní očekávánou trajektorii úrokových sazeb.
• Ranní okénko - Poslední podstatná data z USA před zasedáním Fedu
  Dnes se dozvíme poslední zajímavější údaje z americké ekonomiky před středečním zasedání Fedu. Nejprve dorazí srpnový výsledek maloobchodních tržeb. Trh očekává mírný meziměsíční pokles o 0,2 % po silném červencovém nárůstu o 1,0 %. Pokud bychom ale abstrahovali od volatilního sektoru dopravy, předpokládá se naopak nárůst o 0,2 %. Takové tempo by bylo nižší, než bývá obvyklé v tomto období. V případě silnějšího růstu by ovšem takový výsledek naznačoval pokračující odolnost domácí poptávky, což by hrálo ve prospěch opatrnějšího přístupu ze strany Fedu. Důležitým údajem bude také vývoj průmyslové výroby během srpna. Medián trhu říká, že by meziměsíčně měla produkce vzrůst o 0,2 %. Zvláště menší firmy jsou limitovány vysokými výpůjčními náklady, díky čemuž jsou investiční záměry na rozvoj své podnikatelské aktivity posouvány v čase, což má ovšem negativní dopad i na jejich současný byznys.
• Ranní okénko - Po spotřebitelské inflaci bude zajímat trhy inflace ve výrobě
  Zatímco minulý týden patřil spotřebitelské inflaci, v tomto týdnu budou trhy sledovat především vývoj cen ve výrobě. Ten vyjde ve středu u nás, o den dříve ve Spojených státech. V USA by vyšší než očekávaný vývoj mohl posunout o kus zpět optimistická očekávání ohledně postupu Fedu. Trh totiž po čtvrteční pomalejší inflaci začal takřka s jistotou naceňovat nižší 50bodový hike na prosincovém zasedání a spolu s ním i nižší finální úroveň.
• Ranní okénko - Postupně přibývají sázky na zvýšení amerických sazeb před koncem 2022
  Na finančním trhu obecně panuje shoda, že na konci dvoudenního zasedání Fedu dnes dojde k oznámení taperingu – tj. snížení tempa nákupu aktiv. Fed započal program nákupu aktiv na podporu koronavirem zasažené ekonomice. K jeho ukončení ho aktuálně tlačí inflace, která se vyšplhala výš, než se čekalo, i když Fed neopustil argumentaci o její dočasnosti. Měnová politika tento týden dominuje i v regionu střední Evropy. Ještě před ČNB o úrokových sazbách dnes rozhodne polská centrální banka NBP. Ta také čelí tlaku ze strany růstu spotřebitelských cen, které v říjnu dosáhly na meziročních 6,8 %, nejvíce za posledních 20 let.