Rozbřesk: Týden napoví o dopadu druhé vlny pandemie na ekonomiky. Ke slovu znovu brexit?

Čtěte více

• Rozbřesk: Turecká lira prudce oslabuje, ekonomika je na hraně další měnové krize
  Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018.
• Rozbřesk: Turecká lira zastavila pád. Alespoň prozatím
  Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.
• Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
  Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou. Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?
• Rozbřesk: Turecko a Maďarsko stále v jednom forexovém košíku, favoritem po debatě Biden?
  Nehledě na včerejší zisky se středoevropským měnám v měsíci září nedařilo. Proti euru ztratily v posledním měsíci okolo tří procent. Mezi viníky výprodeje regionálních měn hledejme nejen vágně definovaný “nárůst globální averze vůči riziku”, ale také specificky domácí, resp. regionální faktory jako jsou nezvládnutá druhá vlna pandemie (ČR a Maďarsko) či přelévající se finanční nákaza z jiných forexových emerging markets.
• Rozbřesk: Turecko: čas skoncovat s Erdoganomikou?
  Víkendové komunální volby v Turecku zasadily těžký direkt prezidentu Erdoganovi. Jeho vládnoucí strana AKP sice na celostátní úrovni získala nejvíce hlasů, navzdory vyostřené kampani však těsně ztratila klíčová města v čele s Ankarou a Istanbulem. Hlavní důvod prohry přitom není třeba dlouze hledat.
• Rozbřesk: Turecko se potápí a stahuje emerging markets
  Prezident Erdogan označil výprodeje liry o víkendu za spiknutí proti Turecku. “Není pro ně jediný ekonomický důvod”, řekl v reakci na volný pád liry na konci týdne, kdy během dvou dní lira ztratila přes 20 %. Ministr financí Albayrak jeho slova jenom potvrdil a označil propad liry za čistý “útok na Turecko”. Oba politici pak slíbili, že to nenechají jen tak být. Bohužel však nenabídli nic, co by mohlo pomoci. Prezident Erdogan zatím nadále odmítá vyšší úrokové sazby jako nástroj k “ožebračování” chudých. A to nehledě na to, že turecká inflace stoupá vzhůru a atakuje 16 % (15letá maxima). Inflace je přitom pravděpodobně daleko větší hrozba pro chudé Turky než vysoké sazby. Prezident Erdogan si však stále drží neortodoxní názor, že vysoké sazby mohou paradoxně přispět k dalšímu nárůstu inflace. Uvidíme, jak dlouho s takovou strategií vydrží. Zatím nově jen vybízí Turky, aby vytahovali z “pod matrací” dolary a eura, nakupovali za ně liry, a pomohli tak stabilizaci tureckého finančního systému.
• Rozbřesk: Turecko zůstává přes zisky liry zranitelné, Hampl volá po růstu sazeb v září
  Turecká lira se včera těšila na projev ministra financí Berata Albayraka, který na rozdíl od prezidenta Erdogana mluvil relativně pragmaticky a alespoň část investorů potěšil. A to především tím, že slíbil rozpočtové úspory a razantně odmítl zavedení kapitálových kontrol. To ale pravděpodobně nebude turecké liře stačit na dlouho.
• Rozbřesk: Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %. Nálada spotřebitelů se přitom i v září udržela poblíž historických minim, což neslibuje obrat negativního trendu ani ve zbytku tohoto roku.
• Rozbřesk: Tuzemský průmysl zachraňuje ekonomiku před propadem
  Asi nikoho nepřekvapilo, že důvěra podnikatelů i spotřebitelů v české ekonomice v lednu poklesla. Po prosincovém zlepšení, na kterém se podepsalo chvilkové otevření ekonomiky, do kterého mimochodem spadal i předchozí průzkum, se už v lednových číslech plně odrazil v pořadí již třetí lockdown začínající hned po Vánocích.
• Rozbřesk: Týden, který rozhodne o dalším osudu pandemie v Česku
  Pro Česko začíná další kritický pandemický týden. Čísla za úterý a středu ukážou, zda přijatá opatření alespoň trochu zabírají a šíření epidemie začíná zpomalovat. Pokud neuvidíme viditelnější zpomalení nových případů, má zdravotní systém velký problém a vládě pravděpodobně nezbyde nic jiného než přijmout tvrdší opatření.
• Rozbřesk: Týden o Fedu a německých volbách. Ukončí nebo prohloubí pokles akcií?
  Začíná velice zajímavý týden, kdy v centru pozornosti budou zejména německé volby, ale nejprve logicky zasedání amerického Fedu.
• Rozbřesk: Týden o HDP a Fedu. Nová prognóza ČNB naznačí rychlejší růst sazeb?
  Startuje poslední červencový týden, ve kterém bude pozornost finančních trhů směřovat na čerstvé odhady HDP za druhé čtvrtletí v hlavních ekonomikách a také zasedání amerického Fedu. Navzdory přísným karanténním opatření na počátku minulého čtvrtletí očekáváme, že páteční čísla HDP potvrdí návrat hospodářského růstu v české ekonomice i eurozóně.
• Rozbřesk: Týden plný HDP
  Jak to dopadlo s českými sazbami, ukázal už minulý týden, když se ČNB z opatrnosti rozhodla ponechat úroky beze změny a jejich další zvýšení odsunout dále do budoucnosti pod tlakem rizik a nejistot v zahraničí. Nová prognóza je méně optimistická, nikoliv však až tak dramaticky, aby naznačovala potenciální obrat měnové politiky o 180 stupňů. Už tento týden ukáže, nakolik je nový výhled, nad kterým se centrální bankéři rozhodují, realistický. Prvním testem projde ve středu, kdy bude zveřejněna lednová inflace. ČNB podobně jako trh nepředpokládá, že by se inflace hned v úvodu roku utrhla a odskočila od cíle. Následně v pátek přijde na řadu předběžný odhad českého HDP za čtvrtý kvartál loňského roku. Ani v tomto případě se očekávání centrálních bankéřů od trhu nijak výrazně neodchyluje, když se všeobecně očekává, že v posledním čtvrtletí ekonomika mírně zrychlila. Půjde nicméně jen o předběžný či bleskový odhad, který je sestavený z neúplných čísel a je navíc doprovázený jen velmi stručným komentářem statistického úřadu.
• Rozbřesk: Týden před jednáním ČNB zůstává koruna slabá. Forint dělá atraktivním proměna maďarské centrální banky
  Jak dlouho trvá proměna holubice v jestřába? Rozbor včerejšího rozhodnutí Maďarské centrální banky (MNB) ukazuje na to, že zhruba dva měsíce. MNB nejenže zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů, ale dala i trhům jasně najevo, že obdobný krok lze očekávat i na příštím měnově-politickém zasedání, tj. 24. srpna. Jak přitom vyplývá z včerejšího komentáře viceguvernéra MNB Viraga, teprve zářijová inflační prognóza může naznačit, zda si centrální banka bude moci dovolit cyklus utahování měnové politiky zpomalit, či dokonce na čas zastavit.
• Rozbřesk: Týden před německými volbami čekají trhy na Fed. O co se vlastně hraje v Německu?
  Do dne D u našeho největšího souseda zbývá ani ne týden - příští pondělí bude jasno o výsledku německých voleb. O vítězi (CDU/CSU) a druhém v pořadí (sociální demokracie) je prakticky rozhodnuto. Hraje se o bronz, o úspěch antisystémové AfD a ve finále zejména o podobu budoucí koalice. Angela Merkelová s vysokou pravděpodobností bude opět kancléřkou. Různé koalice ovšem mohou ve finále zaznamenat poměrně různé programové výsledky.
• Rozbřesk: Týden ukáže, zda je česká ekonomika v kondici nebo ve vleku
  Indexy nákupních manažerů už minulé pondělí znovu ukázaly zhoršující se náladu v tuzemských průmyslových firmách. Dnešní čísla z průmyslu, která přišla na řadu v devět hodit, dále napovídají, zda tato nálada či očekávání mají skutečnou oporu v reálných číslech z ekonomiky. Zda nejde jen o omezený problém části jednoho průmyslového oboru – výroby osobních automobilů – či fenomén slabé zahraniční poptávky zhoršuje perspektivu i dalších průmyslových exportně orientovaných oborů.
• Rozbřesk: Týden ukáže, zda zpomaluje česká ekonomika
  Sotva skončil jeden napínavý týden, už je tu další. Zatímco pro české trhy bylo hlavní událostí zasedání bankovní rady ČNB, a tedy zvýšení sazeb a jejich výhled na další rok, zahraničí si v pátek všímalo další nabídky slabých čísel z eurozóny v podobě klesajících indexů nákupních manažerů v průmyslu. Na začátku týdne bude hrát opět prim především dění v zahraničí. Hned v úvodu půjde o události v USA, které nejenomže zpřísňují sankce vůči Iránu, ale současně i volí zástupce do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Ve hře je získání většiny ve prospěch demokratů, která by prezidentovi zkomplikovala prosazování jeho politiky a navíc by mohla nastolit téma jeho odvolání, jež by mohlo značně zaměstnat prezidentovu administrativu na zbytek volebního období. V americkém kalendáři je také zasedání Fedu, respektive FOMC, nicméně tentokrát se od něj zvýšení úrokových sazeb nečeká. Přijde na řadu pravděpodobně až v prosinci.
• Rozbřesk: Týden ve znamení americké a české inflace. Aleš Michl očekává v lednu a únoru okolo 20 %
  Na konci minulého týdne dominovala finančním trhům americká makro čísla. Ta byla z našeho pohledu relativně smíšená – zatímco data z trhu práce zůstala i v prosinci překvapivě solidní (+223 tisíc nových pracovních pozic, nezaměstnanost poklesla na 3,5 %), konjunkturální průzkum ISM ve službách propadl nad očekávání prudce z listopadových 56,5 na 49,6, což je s výjimkou začátku pandemie nejnižší úroveň od roku 2010. A byl to právě slabý výsledek indexu ISM, který zalil trh optimismem a vedl k silné rally na akciích, propadu dluhopisových výnosů a také slabšímu dolaru.
• Rozbřesk: Týden ve znamení amerických dat, projevů a výsledkové sezóny
  Je za námi týden ve znamení českých dat, která ukázala, jak se po začátku tzv. rozvolňování začala ekonomika postupně vracet do normálu. Někde to bylo vidět docela zřetelně – třeba v maloobchodě, který se dokonce vrátil k růstu, jinde to bylo slabší – třeba ve zpracovatelském průmyslu. A někde se květen v podstatě zas tak moc nelišil od kritického dubna – příkladem budiž letecká doprava, ubytování nebo chcete-li vše, co souvisí s cestovním ruchem.
• Rozbřesk: Týden ve znamení blížících se prázdnin a ČNB
  Poslední týden před prázdninami se sejde ČNB. Pozornost bude upřená hlavně na debaty ohledně prvního růstu úrokových sazeb. Podle našeho názoru centrální banka zatím nebude nikam spěchat. Poslední prognóza sice počítala s první růstem sazeb již ve třetím kvartále. Zdá se však, že inflace bude v tomto a příštím roce o něco nižší a současně koruna zatím od konce intervencí viditelně posílila. A co je možná nejdůležitější, ECB jede zatím na plný plyn opačným směrem - v tuto chvíli se zdá, že kvůli nízké inflaci ústup z QE v eurozóně nezačne dříve než v roce 2018 a s prvním růstem sazeb budeme moci počítat až v polovině příštího roku. V tomto týdnu by to měl jen potvrdit první odhad červnové inflace - počítáme s poklesem na 1,3 %.