Čína představuje hnací sílu globálního oživení poptávky po ropě

Čtěte více

• Čína povolí plné zahraniční vlastnictví výroby osobních automobilů
  Čínské úřady zruší omezení zahraničních investic do výroby osobních automobilů. Od 1. ledna 2022 tak bude moci být výroba osobních aut plně v zahraničním vlastnictví. Vyplývá to z dnešní zprávy čínského ministerstva obchodu a Národní rozvojové a reformní komise, uvedl dnes zpravodajský server CNBC.
• Čína povoluje opratě: Poprvé od roku 2008 snižuje úrokové sazby, ulevuje bankám
  Čínská centrální banka učinila jasný krok k uvolnění měnové politiky a tím podpo...
• Čína povzbudila akciové investory, neplánuje oslabovat juan; analýza zlata
  Evropské burzy v pondělí rostou a korigují ztráty z předchozích dvou týdnů. Optimismus čerpají z Asie, kde japonský akciový index Nikkei...
• Čína po zasedání G20 uvolňuje povinné minimální rezervy, indexy PMI opět zklamaly, analýza AUD/USD
  Čínský index nákupních manažerů Caixin za výrobu spadl na 48,00 oproti očekávaným 48,4 bodům. Podnikatelské podmínky ve výrobním sektoru...
• Čína požaduje od bánk, aby znížili sadzby na vkladoch, s cieľom stimulovať ekonomiku!
  Menový pár USDCNH a kontrakt CHNComp reagovali nárastom v súvislosti s oznámením príkazu čínskych úradov znížiť úrokové sadzby z vkladov s cieľom stimulovať ekonomiku. Výnosy čínskych dlhových cenných papierov poklesli po uvedenom oznámení.
• Čína prichádza s programom na zníženie korporátneho dlhu. Je taký európsky – bezzubý
  Čína prichádza s prvým programom na riešenie extrémne vysokého korporátneho dlhu, ktorý je v pomere k HDP najväčším na svete (keď nepočítame malé finančné/daňové centrá ako Luxemburgsko, kde firmy sídlia len na papieri). Tento stav je dedičstvom masívnych stimulov, s ktorými prišla vláda po prepade zahraničného dopytu v roku 2009. Tie spočívali v masívnych pôžičkách štátom vlastnených bánk, ktoré išli predovšetkým štátom vlastneným firmám, ktoré za to stavali/vyrábali kadečo, len aby sa udržali pracovné miesta a vysoký rast HDP. Korporátny dlh k HDP sa následne vyšplhal z úrovní pod 100% HDP až k súčasným 150% a zatiaľ to nevyzerá, že by sa jeho rast mal zastaviť (graf od @zerohedge):
• Čína pripravuje odvetné clá, akcie rozširujú straty
  Negatívnu náladu na akciových trhoch umocnili správy z Číny o tom, že Čína pripravuje odvetné clá na import tovarov z USA. Pripravované clá počítajú s 25% colnou sadzbou na dovoz tovarov z USA. V prípade, ak nedôjde k úspešnému dosiahnutiu obchodnej dohody, USA pristúpi k zvýšeniu ciel a rovnako aj Čína. Stupňujúce sa napätie ohľadom obchodnej vojny poslalo trhy späť nadol. K týmto negatívnym správam sa pridal aj fakt, že Európska komisia znížila výhľad rastu eurozóny pre rok 2019 z 1,3% na 1,2% a v roku 2020 z 1,6% na 1,5%. EK uviedla, že v prípade eskalácie obchodnej vojny, bude tempo hospodárskeho rastu nižšie.
• Čína provokuje Trumpa. A vôbec nemá také slabé karty, ako by sa mohlo zdať
  Môj dnešný komentár pre hnonline.sk   Čínska mena sa v júni oslabila voči doláru o viac ako 3%. Bolo to najväčšie...
• Čína prudce zvyšuje ceny kritických komodit. Proč tomu tak je?
  Na londýnské burze došlo od začátku února k výraznému zdražení mědi. Měď se blíží k psychologické hranici 10 000 USD ​za tunu kvůli napjaté situaci na straně nabídky a hlavně kvůli silné poptávce z Číny. Podobná situace byla zaznamenána i u dalších klíčových komodit, jako je například ropa, železná ruda nebo kobalt. V důsledku toho dochází k neobvykle silnému nárůstu čínských zásob napříč komoditním spektrem.
• Čína představila odvetná cla
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování se ztrátami. Indexy S&P 500 a Dow Jones oslabují o 0,5 % a technologický Nasdaq klesá o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře vede energetickým společnostem (-1,1 %). Děje se tak v reakci na oznámení Číny o plánu uvalit ve dvou vlnách nová cla v rozmezí 5 až 15 % na americké zboží v celkové hodnotě 75 mld. USD. První s účinností od 1. září a druhá od 15. prosince. Jednou z dotčených komodit je americká ropa, na kterou připadá 10% clo. To je také důvod, proč jsou energetické společnosti po otevření trhů nejztrátovějším odvětvím.
• Čína předstihla Japonsko na pozici největšího světového vývozce aut
  Čína předstihla Japonsko na pozici největšího světového vývozce aut. V prvním čtvrtletí Čína vyvezla podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954.185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, píše zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska.
• Čína překvapila vyšší fixací USDCNY v době oslabování dolaru
  Oslabování dolaru v pátek uprostřed všeobecného výprodeje pokračovalo, jelikož silná data z Německa z...
• Čína překvapivě snížila krátkodobé úvěrové sazby
  „Čína tímto krokem nepřímo přiznává potíže s obnovou ekonomiky a mohlo by to být předzvěstí intenzivnější stimulace a snížení klíčových úrokových sazeb později v roce,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Čína přestala trhy strašit, ale nový problém je Sýrie. Trhy se drží, přestože nálada chladne
  Po projevu čínského prezidenta dostaly finanční trhy příležitost se dál zklidnit a přehodnotit směrem dolů riziko vyhrocení obchodní války. Věříme, že jednání nakonec dokáží zabránit roztočení spirály cel a omezení, ovšem stále je ještě hodně času na ostrá prohlášení zejména z americké strany.
• Čína přestala trhy strašit, ale nový problém je Sýrie. Trhy se drží, přestože nálada chladne
  Po projevu čínského prezidenta dostaly finanční trhy příležitost se dál zklidnit a přehodnotit směrem dolů riziko vyhrocení obchodní války. Věříme, že jednání nakonec dokáží zabránit roztočení spirály cel a omezení, ovšem stále je ještě hodně času na ostrá prohlášení zejména z americké strany.
• Čína přestává financovat ruský vývoz plynu či ropy. Nedůležitějším spojencem Putinova režimu je tak nyní Německo a jeho Energiewende
  Dvě čínské státní banky, Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a Bank of China, pozastavují dolarové financování ruského surovinového vývozu a částečně také financování tohoto vývozu v čínské měně. Zprávu přináší agentura Bloomberg. ICBC je vůbec největší bankou na světě podle objemu aktiv. Bank of China je pak čtvrtou největší globální bankou. Pozastavení financování vývozu ruských surovin znamená značné zhoršení exportních možností Ruska nejen na čínském trhu, který je pro něj klíčový. Prostřednictvím příjmů i z tohoto expertu přitom Rusko z velké části financuje třeba právě svoji probíhající invazi na Ukrajině.
• Čína přijala hozenou rukavici k obchodní válce, akcie však rostly
  Netrvalo to dlouho a Čína odpověděla na poslední vlnu cel, které uvalila Amerika na dovoz čínských produktů. Čína oznámila zavedení tarifů na import amerických výrobků v hodnotě 60 mld. USD a do platnosti vstoupí 24 září. Jedná se přitom o zboží od potravin až po textilie. Oznámilo to čínské ministerstvo financí v úterý odpoledne.
• Čína přítelem investora
  Čtvrteční obchodní seance se držela v zaběhlém režimu z minulých dní. Index SPX 500 se i včera pohyboval téměř celý den kolem zelené nuly, nicméně směr závěru byl opačný. Sektory, které se při včerejším obchodním dni pohybovaly v zeleném teritoriu, byly komunikace (ATVI +0,49 %, T +0,57 %) a health sektor (PFE +1,42 %, MRNA +1,50 %).
• Čína radikálně omezí export do KLDR, ta půjde do mínusu o 700 milionů dolarů
  Dost radikální rozhodnutí přichází ze země jako je Čína. Od října radikálně omezí vývoz některých ropných produktů do KLDR a navíc s okamžitou platností zakázala export zkapalněného zemního plynu do sousední země. Informovalo o tom čínské ministerstvo obchodu podle agentury Reuters. Peking na základě sankcí přijatých Radou bezpečnosti OSN zejména v souvislosti se severokorejskými jadernými a raketovými testy současně vyhlásil okamžitý zákaz dovozu textilu z KLDR.
• Čína reaguje na rozhodnutí Bílého domu pozastavením dovozů zemědělských produktů z USA
  Nový týden na trzích začal nervózně díky zprávám z Číny, kde tamní vláda podle deníku the South China Morning Post údajně zvažuje, zda má smysl pokračovat v dalším jednání se Spojenými státy poté, co americký prezident uvalil nová cla na zboží z Číny v objemu 300 mld. USD. Deník dále uvádí, že "Čína nemá žádnou touhu stát se předmětem vnitropolitického boje v USA, ale byla do tohoto boje zatažena". To zda budou jednání mezi Čínou a USA pokračovat tak nyní záleží jenom na dalším přístupu Spojených států a na tom, zda se rozhodnou Čínu i nadále vydírat.