Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese

Čtěte více

• Tuzemské banky prudce snižují úročení vkladů. Se snižováním úroků na hypotékách tolik nespěchají
  Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.
• Tuzemské banky získávají v reakci na smíšená makroekonomická data
  Akciové indexy uzavřely úvodní seanci nového týdne smíšeně. Zatímco německý blue chip index DAX (DE30) získal 0,55 % a uzavřel na 13 533 bodech, britský FTSE100 (UK100) ztratil 0,48 %. Index pražské burzy PX (CZKCASH) dnes získal 0,90 % a seanci zakončil na 0,90 %.
• Tuzemské firmy vstoupily do nového roku optimisticky
  Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se v lednu zvýšila důvěra v české ekonomice, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru. Pozitivní hodnocení vyplývá především z očekávaného zvýšení poptávky v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách. Průmyslové podniky očekávají vyšší výrobu, export i zaměstnanost v následujících třech měsících a za na největší brzdu růstu pro ně zůstává nedostatek materiálu či komponent.
• Tuzemské HDP mezikvartálně pokleslo o 0,4 %, PX index se opět obchodoval bez větších změn
  Evropské akciové indexy dnes pokračovaly v růstu. Britský index FTSE100 (UK100) pozitivně zareagoval na zveřejnění výrobního PMI indexu z Velké Británie a uzavřel se ziskem 1,29 %. Německý blue chip benchmark DAX (DE30) získal 0,64 % a seanci ukončil na 13 338 bodech. Index pražské burzy PX (CZKCASH) se dnes obchodoval, podobně jako včera do strany, a získal 0,07 %.
• Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé
  Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru...
• Tuzemské lázně mohou počítat s ještě větším náporem než doposud, Brusel totiž české vládě „posvětil“ čtyřnásobné navýšení poukázkové pomoci lázeňství
  V řadě tuzemských lázní nyní bude ještě větší nával než doposud. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dnes informovalo, že z Bruselu získalo „posvěcení“ – neboli takzvanou notifikaci – pro svůj program státem hrazených poukázek na lázeňský pobyt. Tento program se jmenuje „COVID – Lázně“.
• Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá
  České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.
• Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
  Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
• Tuzemské mzdy zrychlily
  Mzdová dynamika v Česku na konci roku 2022 dle očekávání zrychlila, když se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % (vs. 6,2 % v Q3 2022) na 43 412 Kč. Po zohlednění dvouciferné inflace však reálné mzdy propadly o 6,7 %, přičemž ke svižnému poklesu životní úrovně dochází na straně tuzemských zaměstnanců již pět čtvrtletí v řadě. Dynamika mezd v tržních odvětvích byla ke konci roku o něco rychlejší než ve veřejném sektoru. Nejrychleji rostly mzdy u výrobců energií, kde se zvýšily meziročně o 14,6 %, zatímco v páteřních sektorech tuzemské ekonomiky – průmyslu, stavebnictví a dopravě – rostly meziročně o více než 9 %.
• Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu
  Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.
• Tuzemský index PMI se opět zlepšil
  Přestože český index PMI zůstal i v květnu pod padesátibodovou hranicí a stále tak signalizoval pokles ve zpracovatelském průmyslu, došlo již čtvrtý měsíc v řadě k jeho zvýšení. Po očištění od sezónních vlivů stoupl z dubnových 44,7 bodů na 46,1 v květnu. To byl nejlepší výsledek od srpna 2022. Stále sice docházelo ke snižování objemu výroby i nových zakázek, avšak výrazně pomalejším tempem. I v květnu firmy pokračovaly v redukci zásob a propouštění zaměstnanců, k čemuž dochází již od října 2022. Pokračovalo i mírné zvyšování cen vstupů, na což firmy reagovaly nepatrným zvýšením prodejních cen.
• Tuzemský průmysl čeká zřejmě nejčernější rok v dějinách novodobé ČR. Propadne letos až o dvacet procent
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v březnu zhoršily z měsíce na měsíc nejvýrazněji od krizového roku 2009. Na vině je pochopitelně pandemie nemoci Covid-19, která ochromuje českou i mezinárodní ekonomiku.
• Tuzemský průmysl i stavebictví za listopad vykazují pokles
  Průmyslová produkce za listopad klesla meziročně o 2,7 %, zatímco se očekávalo -1,5 %. Meziměsíčně produkce v průmyslu poklesla o 1,4 %. Výrazný pokles byl zaznamenán v oblasti výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků. Tento pokles dle ČSÚ nevykompenzoval ani mírný nárůst ve výrobě motorových vozidel. Nové zakázky vzrostly meziročně o 0,2 %. Tahounem hodnoty nových zakázek byly zakázky ze zahraničí. Ty vzrostly meziročně o 0,8 %, zatímco hodnota domácích nových zakázek o 0,9 % poklesla.
• Tuzemský průmysl i stavebnictví loni zaznamenali pokles
  Průmysl v roce 2023 poklesl o 0,4 %. Průmyslová produkce v ČR v prosinci meziročně reálně klesla o 0,7 %. Meziměsíčně v prosinci reálně vzrostla o 2,8 %.
• Tuzemský průmysl roste, zatímco stavebnictví klesá
  Tuzemská průmyslová produkce za letošní říjen poměrně významně vzrostla díky nižší srovnávací základně ve výrobě automobilů. To nastalo v důsledku loňského výpadku dodávek dílů. K růstu průmyslové produkce přispěla výrazně i výroba dalších dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel. ejvyšší záporné příspěvky k celkovému vývoji průmyslové produkce zaznamenala odvětví výroba strojů a zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů.
• Tuzemský průmysl šlape na brzdu
  Český průmysl zakončil první polovinu roku v nepřesvědčivé kondici. Index nákupních manažerů PMI poklesl z květnových 46,1 na 45,3 bodů, což znamená, že průmyslová recese trvá v Česku již déle než dva roky. Za špatnou podnikatelskou náladou stojí již několik kvartálů utlumená poptávka, ať již na domácích nebo klíčových zahraničních trzích v čele s Německem. Nemůže být proto velkým překvapením, že v červnu dále poklesla výroba ve zpracovatelském sektoru.
• Tuzemský průmysl v problémech i na startu roku 2024
  Nálada v českém průmyslu byla po celý minulý rok na bodu mrazu a nic se na tom nezměnilo ani na začátku roku 2024. Index nákupních manažerů PMI v lednu sice mírně vzrostl ze 41,8 na 43 bodů, stále však zůstává hluboko v pásmu recese (<50). Na rozdíl od vývoje v sousedním Německu tak aktivita v tuzemském zpracovatelském sektoru nadále čeká na viditelný odraz ode dna.
• Tuzemský průmysl v září mírně meziměsíčně klesl
  Průmyslová produkce v ČR klesla v září meziměsíčně o 0,2 % po předchozích 0,8 %. V meziročním vyjádření její růst zpomalil z 10,3 % na 8,3 %, zatímco se čekalo 7,2 % (NSA). Směrem vzhůru meziroční dynamiku nadále tlačí nízká srovnávací základna loňského roku. Za pozitivní překvapení se dnešní výsledek dá považovat i s ohledem na minulý týden zveřejněný předběžný odhad HDP, podle kterého tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v srpnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu sice překonal tržní očekávání a mírně vzrostl na 42,9 bodů, nadále však indikuje poměrně znatelný pokles aktivity. Srpnový výsledek v Česku kopíruje vývoj v Německu, kde rovněž došlo ke stabilizaci PMI indexu, ale výrazně pod hranicí 50 oddělující pásmo expanze a recese.
• Tuzemský průmysl zůstává v útlumu
  Po prudkém květnovém poklesu o více než dvě procenta překvapila průmyslová výroba v červnu lehce pozitivně. V meziměsíčním srovnání vzrostla o 0,7 %, meziročně pak kvůli vyšší srovnávací základně prohloubila pokles z květnových 3,2 % na 3,4 %. Vývoj v tuzemském průmyslu tak zůstává silně rozkolísaný, přičemž většina sektorů nadále čelí útlumu z titulu slabé zahraniční poptávky.