Tuzemské banky získávají v reakci na smíšená makroekonomická data

Čtěte více

• Tuzemská inflace v listopadu zrychlila na 16,2 %, více než se čekalo
  Česká inflace v listopadu zrychlila v meziročním vyjádření z 15,1 % na 16,2 %. To bylo více než čekal tržní konsensus (15,8 %) i naše prognóza (15,5 %). Nadále platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu, nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 %. ČNB, která ve své prognóze s působením úsporného tarifu nepočítala, předpovídala 18,8 %.
• Tuzemská inflace v prosinci zaostala za očekáváními
  Česká inflace v meziročním vyjádření zpomalila z listopadových 16,2 % na 15,8 % v prosinci. To bylo plně v souladu s naší na trhu nejnižší prognózou. Konsensus analytiků pro prosinec počítal se stagnací meziroční inflace na 16,2 %, a to při pásmu odhadů od 15,8 % do 16,7 %. Podobně jako ve zbytku Evropy, tak i v tuzemsku prosincová inflace významně zaostala za očekáváními. Tlaky na růst cen postupně slábnou, ať už z titulu nižších cen energetických komodit či klesající poptávky. Česká národní banka ve své prognóze ze začátku listopadu očekávala meziroční inflaci ve výši 19,1 %.
• Tuzemská inflace v zajetí střednědobých rizik
  Dnes ráno bude zveřejněn výsledek inflace za červen – odhadujeme její mírné meziroční zvolnění z 2,6 % na 2,4 %, což je v souladu s analytickým koncensem. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny pravděpodobně zvýšily o 0,2 %, povzbuzené pokračujícím zdražováním v sektoru pohostinství a hoteliérství, zatímco ceny potravin nejspíše stagnovaly a pohonné hmoty zlevňovaly.
• Tuzemská míra nezaměstnanosti na vzestupu
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v červenci zvýšil v souladu s očekáváním z 3,6 % na 3,7 %. Po sezónním očištění podíl nezaměstnaných osob stagnoval na úrovni 3,9 %. Počet nezaměstnaných vzrostl na úřadech práce o 10 tisíc na 283 tisíc, zatímco počet neobsazených pracovních pozic se snížil o 1,5 tisíce na 262 tisíc. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných byl způsoben tradičním sezónním výkyvem. Na jedné straně se projevil každoroční příliv absolventů středních a vysokých škol do evidence úřadu práce. Na druhé sehrála roli slabší letní poptávka po pracovní síle například z důvodu celozávodních dovolených.
• Tuzemská nezaměstnanost mírně poklesla
  Česká nezaměstnanost v měsíci říjnu klesla o jednu desetinu procentního bodu a aktuálně tak činí 3,7 %. Naplnil se tak náš předpoklad, podle kterého nárůstu počtu nezaměstnaných v provozech postižených ekonomickými restrikcemi brání vládní podpůrné programy, a naopak mnohé fungující podniky dohánějí předchozí výpadky produkce, k čemuž potřebují nové pracovníky. To vyplývalo již z průběžných indikátorů výrobní aktivity, které signalizovaly rostoucí poptávku v některých odvětvích.
• Tuzemská nezaměstnanost nadále stabilizována
  Česká nezaměstnanost v měsíci listopadu v souladu s očekáváním přidala jednu desetinu procentního bodu a ukotvila se na 3,8 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se oproti říjnu zvýšil o 3 473 na 255 837. Celkový počet uchazečů o zaměstnání činil 274 526 a byl tak o 2 841 vyšší než na konci minulého měsíce. V porovnání s loňským listopadem pracovní úřady zaznamenaly o 77 237 uchazečů více.
• Tuzemská nezaměstnanost v červenci stagnovala
  Česká registrovaná míra nezaměstnanosti zopakovala předchozí výsledek a v červenci tak dosáhla 3,7 %. Počet evidovaných uchazečů se meziměsíčně snížil o zhruba dva tisíce, když dosáhl 272 178, naopak počet volných pracovních míst narostl o téměř tři tisíce a činil 358 152, čímž dosáhl historického tuzemského rekordu. Ve srovnání s červencem loňského roku pak aktuálně hledá práci o 7,5 tisíce lidí méně, vybírají si ovšem z o 24 tisíc větší nabídky pozic. Stejně jako v červnu, i nyní připadá na jedno volné pracovní místo průměrně 0,8 uchazeče.
• Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace
  Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb.
• Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték
  Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.
• Tuzemské banky prudce snižují úročení vkladů. Se snižováním úroků na hypotékách tolik nespěchají
  Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.
• Tuzemské firmy vstoupily do nového roku optimisticky
  Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se v lednu zvýšila důvěra v české ekonomice, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru. Pozitivní hodnocení vyplývá především z očekávaného zvýšení poptávky v průmyslu, ve stavebnictví i ve službách. Průmyslové podniky očekávají vyšší výrobu, export i zaměstnanost v následujících třech měsících a za na největší brzdu růstu pro ně zůstává nedostatek materiálu či komponent.
• Tuzemské HDP mezikvartálně pokleslo o 0,4 %, PX index se opět obchodoval bez větších změn
  Evropské akciové indexy dnes pokračovaly v růstu. Britský index FTSE100 (UK100) pozitivně zareagoval na zveřejnění výrobního PMI indexu z Velké Británie a uzavřel se ziskem 1,29 %. Německý blue chip benchmark DAX (DE30) získal 0,64 % a seanci ukončil na 13 338 bodech. Index pražské burzy PX (CZKCASH) se dnes obchodoval, podobně jako včera do strany, a získal 0,07 %.
• Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé
  Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru...
• Tuzemské lázně mohou počítat s ještě větším náporem než doposud, Brusel totiž české vládě „posvětil“ čtyřnásobné navýšení poukázkové pomoci lázeňství
  V řadě tuzemských lázní nyní bude ještě větší nával než doposud. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž dnes informovalo, že z Bruselu získalo „posvěcení“ – neboli takzvanou notifikaci – pro svůj program státem hrazených poukázek na lázeňský pobyt. Tento program se jmenuje „COVID – Lázně“.
• Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá
  České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.
• Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
  Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
• Tuzemské mzdy zrychlily
  Mzdová dynamika v Česku na konci roku 2022 dle očekávání zrychlila, když se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % (vs. 6,2 % v Q3 2022) na 43 412 Kč. Po zohlednění dvouciferné inflace však reálné mzdy propadly o 6,7 %, přičemž ke svižnému poklesu životní úrovně dochází na straně tuzemských zaměstnanců již pět čtvrtletí v řadě. Dynamika mezd v tržních odvětvích byla ke konci roku o něco rychlejší než ve veřejném sektoru. Nejrychleji rostly mzdy u výrobců energií, kde se zvýšily meziročně o 14,6 %, zatímco v páteřních sektorech tuzemské ekonomiky – průmyslu, stavebnictví a dopravě – rostly meziročně o více než 9 %.
• Tuzemské PMI dosáhlo nového rekordu
  Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu měřená indexem PMI dosáhla v červnu nevyšší úrovně od počátku sledování v roce 2001, když vzrostla z 61,8 b. na 62,7 b. To bylo mírně nad tržním konsensem, který počítal s 62,1 b. Nárůst důvěry podpořil jak zvyšující se objem produkce, tak i růst počtu nových zakázek, který byl nejrychlejší od konce roku 2017. V obou případech pozitivně působilo především významné rozvolnění protiepidemických opatření, které vedlo ke zvýšení poptávky jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průzkum mezi českými průmyslníky však na druhou stranu potvrdil pokračující problémy s nedostatkem některých výrobních vstupů, jenž vedly k nejrychlejšímu růstu rozpracovanosti od ledna 2011. Nedostatečná nabídka výrobních komponent spolu s významným růstem cen základních komodit vedla k výraznému zvýšení výrobních nákladů. To vytváří i tlak na růst konečných cen pro zákazníky, který v červnu dosáhl nejvyššího tempa od roku 2003. Zpřesněný odhad německého a celoevropského PMI ze zpracovatelského průmyslu přinesl mírné zlepšení. Německý PMI za červen byl revidován z 64,9 b. na 65,1 b., PMI za celou eurozónu pak z 63,1 b. na 63,4 b.
• Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Tuzemské stavebnictví vykázalo solidní únorový výsledek. Zejména zásluhou inženýrského stavitelství a poměrné teplé zimy se objem stavební produkce meziročně zvýšil o 5,3 procenta. Přicházející recese však nepochybně poznamená i stavební výrobu, byť méně než produkci průmyslovou.
• Tuzemský index PMI se opět zlepšil
  Přestože český index PMI zůstal i v květnu pod padesátibodovou hranicí a stále tak signalizoval pokles ve zpracovatelském průmyslu, došlo již čtvrtý měsíc v řadě k jeho zvýšení. Po očištění od sezónních vlivů stoupl z dubnových 44,7 bodů na 46,1 v květnu. To byl nejlepší výsledek od srpna 2022. Stále sice docházelo ke snižování objemu výroby i nových zakázek, avšak výrazně pomalejším tempem. I v květnu firmy pokračovaly v redukci zásob a propouštění zaměstnanců, k čemuž dochází již od října 2022. Pokračovalo i mírné zvyšování cen vstupů, na což firmy reagovaly nepatrným zvýšením prodejních cen.