Okénko trhu - Evropské trhy zažily úspěšné ráno

Čtěte více

• Okénko trhu - Evropská komise představila záchranný program
  Evropská komise dnes představila svůj plán pro ekonomickou obnovu kontinentu zasaženého pandemií koronaviru, který je součástí rozpočtového výhledu pro období 2021-2027. Počítá v něm s nalitím dodatečných 750 mld. euro, z nichž dvě třetiny budou ve formě grantů, jedna třetina pak ve formě půjček. Významná část těchto prostředků by měla mířit do států jižního křídla, které byly silně zasaženy samotným virem a zároveň jsou silně ekonomicky závislé na službách, které byly omezeny restriktivními opatřeními. Zároveň jde o státy, které si kvůli značnému zadlužení nemohou snadno vypůjčit peníze na finančních trzích. Evropská unie tak podle tohoto plánu využije svou neotřesitelnou pozici důvěryhodného dlužníka, který má k financování podstatně snazší přístup. Pro následné splacení budou muset státy sedmadvacítky přistoupit ke změnám na příjmové straně, přičemž nejčastěji jsou zmiňovány vyšší příjmy z obchodování s emisními povolenkami, digitální daně, část příjmů ze zdanění firem v rámci jednotlivých členských zemí, či navýšení příspěvků z vybrané daně z přidané hodnoty. Prezentovaný návrh vychází vstříc tandemu Francie a Německa, které prosazovaly právě zvolený systém grantů, spíše než výpůjček, na rozdíl od Švédska, Nizozemí a dalších států. Celkový objem peněz, se kterými Unie počítá v rozpočtu pro roky 2021-27 se tímto navýšil na 1.85 bilionu eur. Při představování nového rozpočtu neopomněla předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová zdůraznit, že mezi hlavní priority bude patřit přechod k bezemisní ekonomice a digitalizace.
• Okénko trhu - Evropská komise připomínkovala rozpočty některých zemí eurozóny
  Podle Evropské komise hrozí, že navrhované rozpočty některých členských zemí eurozóny nebudou v souladu s pravidly EU, konkrétně s pravidly paktu stability a růstu. To se jmenovitě týká zejména Francie a Itálie, ale také Španělska, Portugalska, Belgie, Finska, Slovinska či Slovenska. První dva zmiňované nejsou žádným překvapením, s komisí se dostaly do křížku kvůli rozpočtům již dříve. Francie byla nucena k výraznějšímu schodku přistoupit z důvodu setrvalých nepokojů a protestů tzv. žlutých vest a podařilo se jí tehdy přesvědčit EK, že se jedná o jednorázové porušení pravidel EU. Naopak Itálie si ohledně rozpočtu s Bruselem prožila krušný rok. Několikrát byla nucena svůj rozpočet obhajovat či předělávat. EK nyní upozornila těchto celkem osm zemí, že buď jejich snaha redukovat stávající zadlužení země není dostatečná, nebo by se některé země mohly v příštím roce odchýlit od dlouhodobých rozpočtových cílů, což je případ např. Slovenska. Tyto země byly proto vyzvány, aby vzaly podněty od EK v potaz a pokusily se je do svých návrhů rozpočtů zapracovat. Letos se tak zřejmě nedočkáme žádného vyostřeného vyjednávání ohledně rozpočtu, jako jsme byli svědky minulý rok v případě Itálie.
• Okénko trhu - Evropská komise vydala novou ekonomickou prognózu
  Běžný účet platební bilance ČR dosáhl v prosinci schodku 14,4 mld. Kč, tedy znatelně hlubšího, než se očekávalo. Na tomto výsledku se významně podílel pokles salda zboží a služeb, když oproti předchozímu měsíci došlo ke snížení objemu vývozu o více než 75 mld. Kč, zatímco dovoz se snížil jen o zhruba 60 mld. Kč. V souladu s přechozími daty se tak dále potvrzuje slábnutí průmyslové aktivity. Tento jev pak odráží jak klesající poptávku po českém exportu, tak i snižující se tuzemskou investiční aktivitu, která s sebou zpravidla nese potřebu importu. Běžný účet nakonec v závěru roku ztratil dech tak prudce, že v souhrnu za celý rok 2019 skončil schodkem 3,4 mld. Kč. Záporného výsledku tak dosáhl poprvé od roku 2013.
• Okénko trhu - Evropská komise vydala svůj ekonomický výhled
  České maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v březnu meziročně poklesly o 8,9 %, tedy zhruba v souladu s tržním očekáváním. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku snížily o 15,5 %. Výsledky maloobchodních prodejů byly ovlivněny zavedením karanténních opatření, kvůli kterým byla řada prodejen převážně s nepotravinářským zbožím část měsíce zcela uzavřena nebo měla omezený provoz. Utrácení spotřebitelů se tak omezilo jen na nákup nezbytných věcí, zejména potravin. K nejvýraznějším poklesům tržeb tedy došlo u oděvů a obuvi a za výrobky pro sport kulturu a rekreaci. I dubnové tržby bez automobilového segmentu budou opět výrazně ovlivněny karanténními opatřeními, která se u řady obchodů protáhla na celý měsíc. Poté by se již situace měla začít postupně normalizovat, ovšem návrat na předkrizové úrovně bude dlouhodobý.
• Okénko trhu - Evropská komise zhoršila ekonomický výhled
  Podle předběžných údajů skončila v květnu bilance českého zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách mírným přebytkem 1,3 mld. Kč. Výsledek předčil tržní očekávání, která počítala se schodkem o více než 8 mld. Kč. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v květnu snížil na 29,8 % meziročně, zatímco na straně importů pokles dosáhl 24,9 %. S tím jak se během května postupně rozbíhala ekonomická aktivita a uvolňovala se omezení na hranicích, postupně se začala zvedat i obchodní výměna. Oproti dubnu se tak vývoz meziměsíčně zvýšil o 12 %. Trend návratu na předkrizové úrovně by měl pokračovat i v dalších měsících a zbytek roku by už měl být z hlediska objemu exportů i importů daleko příznivější.
• Okénko trhu - Evropská nezaměstnanost roste jen pomalu
  Ceny výrobců v eurozóně v květnu meziměsíčně poklesly o 0,6 %, což odpovídá -5,0 % meziročně. Trh se zápornou cenovou dynamikou počítal, ačkoliv sázel na o něco menší propad. I nadále se jedná do značné míry o důsledek nízkých cen energií, které jsou poháněny levnou ropou. V poslední době se ovšem tento trh částečně stabilizoval a v nadcházejících měsících tak bude tento efekt podle nás slábnout.
• Okénko trhu - Evropské ceny výrobců rekordně poklesly
  Německá míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu hodnoty 6,3 %, tedy o desetinu procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně se jedná o nárůst o 0,5 procentního bodu. Takto vysoká nezaměstnanost u našeho západního souseda naposledy panovala v listopadu roku 2015. Ještě letos v březnu, před příchodem pandemie, se pak držela na 5 %. Již v dubnu ovšem počet uchazečů na německých úřadech práce narostl o rekordních 372 tisíc a jejich řady se v květnu rozšířily o dalších 238 tisíc. Skutečný dopad koronaviru na německý trh práce ovšem nadále maskují vládní podpůrné programy. Podle odhadů institutu ifo využívá zaměstnání formou takzvaného kurzarbeitu přes 7 milionu Němců. Další vývoj tak bude záviset na tom, jaká část z těchto lidí nalezne uplatnění i poté, co tamní vláda přestane přispívat na jejich výplaty.
• Okénko trhu - Evropské indexy důvěry na zlepšení nepoukázaly
  Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.
• Okénko trhu - Evropské PMI na historickém dně
  Evropské indexy nákupních manažerů v dubnu vykázaly ještě výraznější propad, než se očekávalo. V Německu souhrnný indikátor sletěl z březnových 35,0 až na 17,1 bodu (pro srovnání, během krize z let 2008-09 klesl pouze na 36,3 bodu), přičemž výrazně větší propad nastal u služeb (pokles z 31,7 na 15,9) než u zpracovatelů (ze 45,4 na 34,4). Za celou eurozónu pak souhrnný index poklesl na 13,5 bodu, když služby zaznamenaly 11,7 bodu a zpracovatelé 33,6. Ve všech případech se jedná o nejnižší zaznamenané hodnoty buďto v historii měření, nebo alespoň od krize z let 2008-09. Zároveň jde o nejstrmější naměřené meziměsíční propady, které ve většině případů překonaly i ty nejpesimističtější tržní odhady. Mrazivá nálada se týká prakticky všech sledovaných aspektů od objemu výroby, přes nové zakázky až po zaměstnanost. Suverénně nejdramatičtější zaznamenané zhoršení podnikatelského prostředí naznačuje mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny na úrovni zhruba 7,5 %. Ještě o něco děsivější výsledky dorazily z Francie, kde souhrnný index vykázal jen 11,2 bodu. Důvod je ve všech případech samozřejmě nasnadě – kompletní hibernace ekonomiky vlivem preventivních opatření při boji proti virové pandemii.
• Okénko trhu - Evropské PMI zůstávají nízko
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Hodnoty indexu PMI se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů. Vysoká míra nejistot z různých zdrojů způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009. Takto nízká úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. K ekonomickému zpomalení sice došlo, pro Českou republiku to však znamená pokles na úroveň jejího potenciálu. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat.
• Okénko trhu - Evropský maloobchod překonal očekávání
  Po včerejším pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překovalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %. Kromě Německa se obchodům dařilo i například ve Španělsku, všech baltských státech či v Portugalsku. Mezi jednotlivými artikly pak vynikaly prodeje počítačů či knih.
• Okénko trhu - Evropský průmysl navázal na slabý trend
  Průmyslová výroba v eurozóně navázala na sérii neslavných výsledků, když v říjnu meziměsíčně odepsala 0,5 % a meziročně pak 2,2 %. V obou případech se jedná o zhoršení oproti září a o výsledek v souladu respektive mírně nad očekáváními trhu. Zároveň ovšem došlo k revizi zářijové statistiky směrem dolů, a to o 0,2 procentního bodu na -0,1 % m/m a o 0,1 na -1,8 % r/r. Po předchozím zklamání, které přinesla průmyslová výroba v Německu, se od dnešního výsledku ani žádné pozitivní překvapení neočekávalo. Potvrdilo se také, že evropskou ekonomiku zatěžuje především snížená poptávka po investičním zboží a to jak v rámci kontinentu, tak i pro export. Právě investiční statky přitom patří mezi hlavní vývozní artikly ve velké části eurozóny.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se v prosinci propadl hlouběji
  Ve včerejším projevu v americkém kongresu ujistil prezident americké centrální banky J. Powell, že Fed důkladně monitoruje riziko šířící se nákazy zejména ve vztahu k americké ekonomice. Podle něj je zřejmé, že koronavirus se negativně podepíše na stavu tamní ekonomiky, je však brzy předjímat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Otázkou pro tvůrce měnové politiky zůstává, zda se bude jednat o efekt trvalý, či naopak dočasný. Upozornil kongresmany, že v případě výraznějšího ekonomického zpomalení musí být připraveni ekonomiku podpořit fiskálními stimuly. Důvod je současné nižší nastavení sazeb, které podle něj v případě potřeby nenabízí dostatečný prostor k podpoře ekonomiky. Na závěr však opět zopakoval, že současné nastavení sazeb je podle názoru centrálních bankéřů adekvátní stavu tamní ekonomiky.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se zvedá jen pomalu
  Český běžný účet platební bilance vykázal v květnu přebytek na úrovni 4,2 mld. Kč, k čemuž přispělo kladné saldo zboží a služeb ve výši 19,6 mld. Kč. Na finančním účtu došlo k odlivu kapitálu v objemu 16,9 mld. Kč. Přímých zahraničních investic přiteklo 5,1 mld. Kč, zatímco portfoliových odteklo 44,2 mld. Kč.
• Okénko trhu - evropský průmysl v dubnu rekordně propadl
  Dnes zveřejněná data Eurostatu ukázala na rekordní propad průmyslové výroby v dubnu, když opatření proti šíření koronaviru zastavila z velké části ekonomickou aktivitu napříč celým kontinentem. Průmyslová výroba v 19 zemích evropské měnové unie meziměsíčně spadla o 17,1 %, což znamenalo meziroční sešup o 28,0 %. Obě tyto hodnoty představují nejhlubší poklesy od zahájení sběru dat v roce 1991. Výsledky byly jen mírně lepší, než kolik činila tržní očekávání. Největší újmu utrpěla produkce zboží pro dlouhodobou spotřebu, jehož výroba klesla meziměsíčně o 28,9 % a meziročně o 47,7 %. Podobně bídně si vedla i výroba investičních statků, jejíž poklesy byly jen nepatrně mírnější (meziměsíčně o 26,6 % a meziročně o 40,9 %). Z největších ekonomik eurozóny zaznamenaly Německo meziroční propad průmyslové výroby o 30,2 %, Francie o 34,9 %, Španělsko o 34,3 % a Itálie dokonce o 42,5 %. Žebříčku nejhorších výsledků pak vévodilo Lucembursko s poklesem o 43,9%. Naopak jedinou zemí z celé 27členné Evropské unie, která v dubnu zaznamenala meziroční nárůst výroby, a sice o 5,5%, bylo Irsko. Pokud vezmeme v úvahu, že koronavirová epidemie zasáhla ještě mnohem výrazněji sektor služeb, nevypadají vyhlídky evropského hospodářství pro druhé čtvrtletí příliš růžově. Dnešní data spolu s výsledky dalších předstihových ukazatelů naznačují, že by mezikvartální pokles HDP ve druhém čtvrtletí mohl dosáhnout dvouciferných hodnot. Přitom produkt eurozóny odepsal v letošním prvním čtvrtletí 3,6 %, q-o-q.
• Okénko trhu - Evropský záchranný balíček schválen
  Trhy přijaly zprávu o nalezení kompromisu s viditelnou úlevou. Česká koruna, podobně jako maďarský forint či polský zlotý, citelně posílila a dostala se i pod EUR/CZK 26,40, tedy nejníže od půlky března. Ještě výrazněji pak posílila k americkému dolaru, kde se přiblížila dokonce k hranici EUR/USD 23,00, čímž se vrátila i na před-pandemickou úroveň. Růst si připsaly evropské akcie a poklesly i výnosy na italských vládních dluhopisech.
• Okénko trhu - Fed ani ECB tento týden sazby nezmění
  Na tuzemský průmysl začíná doléhat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. Průmyslová produkce klesla v říjnu o 3 %, po očištění o kalendářní vlivy pak odepsala 0,4 %. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily zhruba o 5 %, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 % méně. Klesala zejména produkce strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků i výroba ve slévárenství. Německá ekonomika se již řadu měsíců potýká s nevalným výkonem, což se začíná postupně projevovat i v tuzemsku. Snižuje se zejména poptávka po výrobcích spojených s investiční aktivitou, která v Německu i u nás klesá.
• Okénko trhu - Fed by dnes ke změnám sazeb přistoupit neměl
  Dnešní datový kalendář více méně zeje prázdnotou, proto ve středu pozornosti bude zajisté měnověpolitické jednání americké centrální banky. Ta bude zasedat ve večerních hodinách našeho času. Tým RBI ani trh neočekávají změnu nastavení úrokových sazeb, jejichž horní hranice se nyní nachází na úrovni 1,75 %. V posledních týdnech data z americké ekonomiky a zejména z amerického trhu práce velmi pozitivně překvapovala. Zástupci Fedu již s předstihem v polovině minulého roku reagovali na očekáváné ochlazení tamní ekonomiky třemi sníženími sazeb. Podle aktuálních prognóz by americká ekonomika neměla čelit výraznějšímu zpomalení. Variantě stability sazeb napovídá také rétorika členů bankovní rady, kteří se vesměs shodují, že současné nastavení sazeb je v tuhle chvíli adekvátní stavu americké ekonomiky. Od podzimního zasedání prezident Fedu J. Powell při každé příležitosti opakuje, že centrální banka již dále upravovat sazby v dohledné době nebude. Vzhledem k aktuálně příznivým datům není důvod předpokládat, že by se jeho rétorika po dnešním zasedání měla změnit.
• Okénko trhu - Fed snížil úrokové sazby o 25 bodů
  Americká centrální banka Fed včera v souladu s tržním očekáváním rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 1,75-2,00 %. K tomuto kroku bankéři přistoupili navzdory nadále solidní kondici americké ekonomiky s historicky mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti hlavně z opatrnostních důvodů, jak vyplývalo z jejich předchozích prohlášení. Ne zcela přesvědčivě vyznělo rozložení hlasů, když pro snížení hlasovalo jen sedm členů výboru, zatímco dva preferovali zachování současné úrovně a jeden snížení výraznější. V hodnocení výhledu měnové politiky pro blízkou budoucnost se trhy nedočkaly příslibu dalšího uvolňování. Částečnou podporu by mohlo najít jedno další letošní snížení, ovšem ani to není zdaleka jisté. Šéf Fedu Jerome Powell ve své řeči deklaroval připravenost americké centrální banky zasáhnout v případě, že by ekonomika dále oslabila, například v důsledku zvýšení geopolitického napětí. Aktuální ekonomická prognóza ovšem oproti té červnové výraznějších změn nedoznala, Fed nyní očekává mírně rychlejší růst amerického HDP i spotřebitelských cen, zároveň ale i lehce vyšší nezaměstnanost.
• Okénko trhu - Fed ve středu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bb.
  Ceny průmyslových výrobců se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika zůstala na 2,1 %. K růstu nadále významně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry a v potravinářství. Za aktuálně mírnějším růstem cen výrobců stojí průsak nižších cen ropy na světových trzích do domácích cen. V následujících měsících očekáváme, že inflace tuzemských producentů bude zpomalována nižší dynamikou cen v eurozóně. Naopak slabší kurz koruny spolu s pokračujícím vyšším meziročním růstem cen elektřiny budou inflaci cen výrobců zvyšovat. Rovněž přechodně vyšší ceny ropy vlivem výpadku saudské rafinérie se projeví v domácích cenách. V souhrnu tak očekáváme, že průměrný růst cen výrobců by měl letos dosáhnout hodnoty okolo 3 %. Meziroční růst cen zemědělských výrobců v srpnu značně zvolnil na 4,1 %. To bylo dáno propadem dynamiky cen u rostlinné produkce na 2,8 %, přitom v červenci tyto ceny rostly ještě o 16,7 %. Přetrvávající vysoká poptávka po stavební produkci přispívá k vyššímu růstu cen stavebních prací v srpnu o 3,8 %.