Okénko trhu - Záblesk naděje pro německou ekonomiku?

Čtěte více

• Okénko trhu - útlum německého hospodářství se posouvá i do Q4
  Zkraje týdne to vypadalo, že Velká Británie by mohla už koncem měsíce opustit EU. Odchod k poslednímu říjnu se však neuskuteční, protože britští poslanci odmítli šibeniční termín tří dnů na prostudování všech ustanovení. Britský premiér B. Johnson proto nyní předpokládá ukončení legislativního procesu spojeného s brexitem do 8. listopadu a na 12. prosince navrhuje konání předčasných voleb. Vláda však podmiňuje více času na debatu o prováděcím zákoně schválením konání předčasných voleb. Hlasování o tomto návrhu je na programu sněmovny již v pondělí 28. října. Opozice oznámila, že se bude rozhodovat o podpoře vládního návrhu až pokud s odkladem brexitu bude souhlasit Evropská unie. Z dosavadních vyjádření unijních zástupců vyplývá, že by to neměl být problém. K vypsání předčasných voleb je však třeba dvou třetin poslanců, nakonec bude tedy záležet na opozičních labouristech, zda vládní návrh podpoří. Ačkoli bylo pro tentokrát nebezpečí tzv. tvrdého brexitu zažehnáno, nejistoty spojené s odchodem Británie z EU nás budou trápit nejspíše ještě příští rok.
• Okénko trhu - Už i Řecko prodalo dluhopis se záporným výnosem
  Prezident americké centrální banky J. Powell včera prohlásil, že Fed bude pokračovat v nákupu aktiv. Hodlá i nadále skupovat americké státní dluhopisy s krátkou splatností. Podle jeho slov se ovšem nejedná o další kolo kvantitativního uvolňování, kterým se Fed snažil pomoc americké ekonomice v dobách finanční krize. Objem nákupů je marginální a účelem je nyní především zlepšení fungování peněžního trhu a prevence problémů s krátkodobou likviditou. Zároveň Powell naznačil, že bude-li to tamní ekonomika vyžadovat, jsou připraveni ji podpořit dalším snížením sazeb.
• Okénko trhu - ve čtvrtek zasedá ECB, výrobní ceny v zahraničí klesají
  Do aktuálně platného termínu odchodu Velké Británie z EU zbývá deset dní, nicméně stále zůstává nejisté, jak se nakonec situace vyvine. V pátek se zdálo, že už zbývá pouze souhlas britského parlamentu, ke kterému mělo dojít hned následující den. V sobotu však jeden ze zákonodárců předložil dodatek, podle kterého se musí ustanovení brexitové dohody nejdříve převést do britského práva. Příslušné legislativní úpravy by měly být hotovy až v úterý. Rozhodování bylo tedy odloženo, nicméně premiér B. Johnson musel podle již přijatých zákonů požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad termínu odchodu Spojeného království z EU. Aby komplikací nebylo málo, je rozhodnutí o tom, zda se o dodatcích i dohodě bude hlasovat, v rukou předsedy sněmovny Bercowa, který v minulosti často nebyl vládním konzervativcům příliš nakloněn. Ve Štrasburku se mezitím sejde na plenárním zasedání Evropský parlament, který musí stejně jako britský zákonodárný sbor novou brexitovou dohodu schválit. I přes vzniklé komplikace počítá britská vláda stále s datem odchodu Spojeného království z EU k poslednímu říjnu. Trhy, zdá se, zatím vyčkávají, jak celá situace nakonec dopadne. Britská libra během dneška ještě dále mírně posílila a aktuálně se obchoduje na EUR/GBP 0,861, což je nejsilnější hodnota od letošního května.
• Okénko trhu - Viceguvernér ČNB M. Mora očekává stabilitu sazeb
  Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh státního rozpočtu na rok 2020. Současný návrh zahrnuje stejný schodek, se kterým se počítá také letos, tedy 40 mld. Kč. Právě výše schodku se nelíbí opozici. Mimo to rozpočtu vytýká, že jde málo peněz na státní investice. Ty by příští rok měly být ještě nižší, než za finanční krize v roce 2009 a to jak v procentuálním vyjádření k HDP, tak v absolutní hodnotě. Tehdy šlo na investice celkem 11 % státního rozpočtu (133 mld. Kč), zatímco příští rok by to mělo být pouze 8 % (122 mld. Kč). I přes nesouhlas opozice by však vláda pro současnou podobu rozpočtu měla získat většinovou podporu.
• Okénko trhu - Viceguvernér ČNB očekává stabilitu sazeb
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora se vyjádřil k výhledu nastavení tuzemské měnové politiky s ohledem na momentální dynamiku spotřebitelských cen. Inflaci nad hranicí tolerančního pásma ČNB ve dvou po sobě jdoucích měsících nepovažuje za vysloveně dramatickou. Pro nejbližší budoucnost připustil, že se poněkud zvýšila jeho náklonost zvednout ruku pro zvýšení českých sazeb, ovšem nikoliv bezpodmínečně. Podle svých slov vnímá náznaky zlepšování ekonomické situace v eurozóně, jejíž neutěšený stav dosud velel členům bankovní rady zachovat opatrnost. Zároveň ovšem připomněl, že současný silný kurz české koruny tlumí inflační tlaky a tím částečně eliminuje potřebu zvýšení sazeb. Za nejpravděpodobnější vývoj pro příští rok pak označil stabilitu základní sazby ČNB, či její jedno zvýšení.
• Okénko trhu - V Německu výrazně vzrostl ekonomický optimismus
  Index důvěry německých spotřebitelů, publikovaný společností GfK, přinesl příjemné překvapení. Jeho prosincová edice sice v souhrnu dopadla podobně jako v předchozím měsíci, když se celkový index zvýšil pouze o 0,1 bodu na hodnotu 9,7, ovšem výrazného zlepšení doznal výhled Němců do blízké budoucnosti. Jejich očekávání ohledně hospodářského vývoje vyskočilo z listopadových -13,8 bodů až na +1,7. Podobně skokový nárůst byl zaznamenán naposledy v roce 2010, tedy v době zotavování z finanční krize. Podle autorů průzkumu lze nárůst optimismu s největší pravděpodobností přičíst zlepšeným vyhlídkám na uklidnění konfliktů v oblasti mezinárodního obchodu, které momentálně dusí německou ekonomiku. Za poslední dva týdny se jedná o již několikátý záblesk naděje pro našeho klíčového západního souseda.
• Okénko trhu - V USA bude zveřejněn zápis z lednového zasedání Fedu
  Čína pokračuje s bojem proti koronaviru a přijímá další preventivní či podpůrná opatření. Mezi nimi je kupříkladu další kolo osvobození některých amerických dovozů od cel. Na seznamu je necelých 700 výrobků, u kterých americké firmy mohou zažádat o roční výjimku z cla. Mezi výjimkované zboží patří jak potraviny, tak léky či energie a ropa. Od začátku února navíc nabádá Peking firmy k emitování tzv. koronavirových dluhopisů. Celkem již asi 25 velkých čínských společností využilo možnost vydat tyto levnější dluhopisy s kuponem pohybujícím se od dvou do čtyř procent, dalších zhruba dvacet firem tuto možnost zvažuje. Peníze takto vybrané mají sloužit k podpoře výroby. Firmy se navíc zavazují, že minimálně 10 % z utržených peněz investují libovolným způsobem do boje se šířící se nákazou. Vláda navíc firmám cestu ke kapitálu ulehčí výrazným zkrácením procesu emise dluhopis, který nyní trvá jen v řádu několika dnů místo týdnů.
• Okénko trhu - výhledy 2020
  Růst ekonomiky: Růst české ekonomiky pozvolna zpomaluje pod svůj produkční potenciál a v roce 2020 zpomalí pod své dlouhodobé tempo růstu na námi odhadovaná 2 %. Důvodem je kombinace vysátého trhu práce tj. nedostatku lidí, a nejen kvalifikovaných, na českém trhu práce a přetrvávajících globálních rizik a nejistot (Trump, konečná verze brexitu…).
• Okénko trhu - Vyjednavači EU a Spojeného království nalezli shodu nad brexitem
  Vyjednavači Evropské unie a Spojeného království dnes nalezli shodu nad podobou brexitové dohody. Podle ní by mělo zboží na území Severního Irska nadále podléhat pravidlům EU a nevznikne tak pevninská hranice mezi Irskem a Severním Irskem, což bylo klíčové. V Severním Irsku ovšem bude platit celní režim Velké Británie, a budou se tak na něj vztahovat dohody o obchodních vztazích, které si s dalšími zeměmi vyjedná Londýn. Tím bude naplněna podmínka premiéra Johnsona, který sliboval kompletní převzetí kontroly nad obchodní politikou na celém britském území. Vzhledem k tomu, že Severní Irsko bude součástí evropského trhu, budou muset ovšem tamní úřady u každého zboží, které do něj bude přivezeno, určit, zda bude pokračovat dále do EU (a bude tedy procleno podle jejích pravidel) či zůstane ve Velké Británii (a podléhá tak britskému zdanění). Dohodu se podařilo nalézt i nad způsobem výběru daně z přidané hodnoty. Speciální režim, který má zavládnout v Severním Irsku, budou mít možnost tamní zvolení zástupci ukončit nejdříve čtyři roky poté, co vstoupí v platnost.
• Okénko trhu - Výsledek obchodních rozhovorů USA-Čína stále nejistý
  V meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v říjnu snížily o 0,3 %, jejich meziroční dynamika dále klesla na 0,9 %. K tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,5 %, zvyšovaly se i ceny producentů v oblasti potravinářství (o 3,3 %). Naopak výrazně klesají ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků a ceny chemických produktů. Ochabující poptávka v průmyslu snižuje tlaky na růst cen, což naznačují i průzkumy mezi nákupními manažery. Rovněž aktuální cena ropy na úrovni 60 USD/barel bude i v dalších měsících přispívat k nižším cenám v chemickém průmyslu. Podobně i klesající ceny producentů v eurozóně budou přes nižší dovozní ceny působit i na inflaci výrobních cen v tuzemsku. Na počátku roku 2020 by měl postupně odeznívat i rychlý růst cen elektřiny. Zejména vlivem vyšší inflace v první polovině roku by však měl průměrný růst cen výrobců letos dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %. Průměrný růst v příštím roce by pak měl být vlivem výše zmíněných faktorů podstatně nižší.
• Okénko trhu - zápis z prosincového jednání bankovní rady méně jestřábí
  Dnes byl zveřejněn zápis z prosincového měnového zasedání ČNB. Většina členů rady zhodnotila rizika prognózy vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb, přesto však, stejně jako v listopadu, hlasovali T. Holub a V. Benda pro jejich zvýšení. Ze zápisu vyplývá, že členové rady vnímají snížení rizik spojených se zahraničním ekonomickým vývojem, na druhé straně však pozorují výraznější vliv slabé zahraniční poptávky na domácí ekonomiku. Podle některých členů rady sice předstihové ukazatele z eurozóny naznačují obrat v hospodářském cyklu, nicméně přílišný optimismus není na místě, protože v datech z reálné ekonomiky tento vývoj zatím není patrný. Ohledně inflace, která vybočila z tolerančního koridoru, BR konstatovala, že tento vývoj byl dán kolísavými položkami (potraviny), zatímco jádrová složka zůstává mírně nad 2 %. Navíc inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Měnová politika by se podle bankéřů měla soustředit nikoli na aktuální růst cen, ale na inflaci na horizontu měnové politiky (tam by měla být podstatně nižší). V naší prognóze rovněž očekáváme, že inflace bude postupně zvolňovat a v roce 2021 se dostane až pod cíl ČNB. Proto předpokládáme, že v závěru letošního roku ČNB přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb.
• Okénko trhu - Zástupci koalice se shodli na nárůstu minimální mzdy
  Zástupci koaličních stran se dnes domluvili na nárůstu minimální mzdy o 1 250 Kč na 14 600 Kč a to s platností od ledna. Jedná se tak o jistý kompromis mezi požadavky odborářů, kteří si představovali navýšení o více než 1 600 Kč, a zaměstnavatelů, kteří vzhledem ke zpomalující ekonomice i snižujícímu objemu zakázek navrhovali nárůst jen o 700 Kč. Se zvýšením minimální mzdy souvisí také odpovídající nárůst tzv. zaručené mzdy, která pro některé odborné profese byla doposud v rozmezí 13 350 až 26 700 Kč, nově bude odstupňována v intervalu 14 600 až 29 200 Kč. Minimální mzda tak vzroste o téměř deset procent, zatímco průměrná mzda tento rok roste v průměru jen přibližně o 7,3 %. Návrh ještě musí schválit vláda, podle premiéra má dostatečnou podporu.
• Okénko trhu - ZEW index přinesl záblesk naděje
  Ceny průmyslových výrobců v březnu dále zpomalily svoji dynamiku, když se meziročně zvýšily jen o 0,4 %. Publikovaný růst cen byl mírně vyšší oproti tržním očekáváním. Oproti předešlému měsíci poklesly ceny ve výrobní sféře o 0,5 %. Na meziročním růstu cen se největší měrou podílelo odvětví elektřiny, plynu a páry, kde se ceny zvedly o 8,3 %. Růst cen stavebních prací v březnu mírně zvolnil na 4,0 % (z únorových 4,4 %). Dále se snížilo i tempo růstu cen stavebních materiálů, které v březnu přidaly jen 0,5 % a jejich dynamika tak oproti loňsku podstatně zvolnila. V následujících měsících by měla inflace cen průmyslových výrobců ještě více slábnout a pravděpodobně se dostane až do pásma deflace. To bude dáno pokračujícím průsakem nízkých cen ropy do návazných výrob. Současně bude útlum ekonomické aktivity nutit výrobce tlačit své marže co nejníž, aby uplatnili své zboží na trhu s nedostatečnou poptávkou.
• Okénko trhu - ZEW indexy naznačily prudké ochlazení
  Březnový ZEW index ekonomického sentimentu se propadl o více než 58 bodů na hodnotu -49,5. Jedná se o nejstrmější meziměsíční pád v historii měření (tedy od roku 1991) a zároveň o nejhorší úroveň od roku 2011. Ačkoliv se výrazné zhoršení nálady dalo vzhledem k řádící virové epidemii očekávat, skutečnost byla nakonec výrazně chmurnější, než trhy očekávaly (-30,0). Index má navíc určitou vypovídací hodnotu i pro budoucí vývoj německé reálné ekonomiky, kterou tak podle těchto indicií pravděpodobně čeká v tomto roce hospodářská recese. Nejhorší nálada momentálně panuje v automobilovém sektoru, bankovnictví a výrobě oceli. Silný propad si připsaly i služby, což je vzhledem k jejich závislosti na pohybu lidí pochopitelné, a zároveň je to silně varovný signál, jelikož právě služby donedávna držely prapor německého růstu. Průzkum probíhal v období mezi 9. a 16. březnem a zachycuje tak i ne příliš úspěšné pokusy evropské i americké centrální banky o uklidnění trhů. Nezabraly zřejmě ani avizované plány německé vlády na fiskální podporu. Vzhledem ke stále se zostřujícím preventivním opatřením, jako jsou karantény a zákazy, je navíc pravděpodobné, že se sentiment minimálně v nejbližších dnech bude dále zhoršovat. Podobně neslavně jako v Německu dopadl ZEW index i v celé eurozóně. Zde zaznamenal pád o 60 bodů, který se zastavil též na hodnotě -49,5. V obou geografických celcích dopadla hrozivě i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, která ovšem nevykazuje dobrou schopnost predikce ekonomického vývoje.
• Okénko trhu - Z USA dorazily další dobré zprávy
  Meziroční růst cen českých průmyslových výrobců v prosinci zrychlil na 2,1 %, v meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v prosinci zvýšily o 0,1 %. V obou případech tak byl jejich růst o desetinu vyšší než očekávání trhu. Stejně jako v předchozích měsících k tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 8,8 %, značně se zvyšovaly i ceny v oblasti potravinářství (o 4,2 %). Vyšší ceny ropy na světových trzích pak vymazaly propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, který jsme pozorovali v předešlých měsících. V souhrnu za celý rok 2019 dosáhl průměrný růst cen průmyslových výrobců 2,6 %.
• Okénko trhu 10.4.2018
  Březnová inflace meziměsíčně poklesla o 0,1 %, což odpovídá našemu odhadu. Meziroční inflace poklesla na 1,7 %. Za pokles mohou nižší ceny dovolených a potravin. Naopak oblečení a obuv mírně zdražily. Inflace zpomaluje již pátý měsíc v řadě. Hlavním faktorem je obrat v trendu cen potravin a jejich mírné zlevňování. Záhadou je, proč se velice svižný růst mezd zatím nepromítá do zrychlování inflace. Odpověď může souviset s dluhovým zatížením českých domácností. I přes to očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,6 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB. V druhé polovině roku se tak podle naších odhadů stane ještě dvakrát, vždy s novou makroekonomickou prognózou centrální banky.
• Okénko trhu 10.5.2018
  V dubnu tuzemské spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 1,9 %. V obou případech je výsledek mírně nad očekáváním trhu. Poté, co inflace zpomalovala pět měsíců v řadě, se dočkala obratu a mírně zrychlila. Meziměsíčně vlivem sezónnosti podražilo hlavně oblečení a obuv. Pohonné hmoty zdražily meziměsíčně o více než procento vlivem vyšších cen ropy na světových trzích. V následujících měsících očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,2 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB.
• Okénko trhu 11.4.2018
  Spotřebitelské ceny v USA vzrostly v březnu meziročně o 2,4 % a meziměsíčně poklesly o 0,1 %. Jádrová inflace meziročně zrychlila na 2,1 %. Výsledek je téměř ve shodě s očekáváním trhu, který ale místo meziměsíčního poklesu očekával stagnaci cen. Jádrová inflace se tak přesně po roce vrátila nad dvouprocentní úroveň. V následujících měsících očekáváme zrychlení inflace až ke třem procentům v letních měsících, které by mělo podpořit rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Americký dolar prozatím nereaguje a pokračuje v mírném oslabování, které započalo na začátku tohoto týdne. V současné chvíli se obchoduje na úrovni EUR/CZK 1,238.
• Okénko trhu 12.4.2018
  Únorová průmyslová produkce v eurozóně dosáhla meziročního růstu 2,9 %. Nižší meziroční tempo růstu průmyslu již naznačilo celkem slabý únorový výsledek průmyslové produkce v Německu, ale i přes to tentokrát odhad trhu ležel výrazně nad realizovanou hodnotou. Meziměsíčně průmysl v eurozóně poklesl o 0,8 %. Meziměsíční pád celkového vyprodukovaného objemu postihl téměř všechny kategorie průmyslových produktů, krom energií, které vzrostly o 6,8 %. Meziměsíční pokles výroby byl zaznamenán zejména v Pobaltí, dále pak v Portugalsku, nebo na Maltě. Největšího (téměř 4%) nárůstu naopak dosáhla produkce v Nizozemsku. V meziročním srovnání hlavními tahouny meziročního růstu byly Litva, Polsko a Slovensko.
• Okénko trhu 13.4.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v únoru vykázal přebytek ve výši 31 mld. Kč. Únorový přebytek zahraniční obchodu celkem slušným výsledkem překonal odhady většiny trhu a díky tomu pozitivní bilance obchodu zboží a služeb meziměsíčně vylepšila platební bilanci o více než dvě mld. Kč. V meziročním srovnání se ale jedná o mírné zhoršení bilance běžného účtu o 2,5 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo k výrazně pozitivnější bilanci přímých investic. Česká republika tak investovala v zahraničí o 10 mld. více, než kolik zahraniční investoři utratili u nás, což je nejvyšší číslo od srpna 2017. Kumulovaný přebytek běžného účtu za rok 2018 podle našeho odhadu dosáhne 40 mld. Kč, tedy o 14 mld. méně než loni. Platební bilance České republiky letos čelí zpomalujícímu růstu exportu a posilující koruně.