Okénko trhu 11.4.2018

Čtěte více

• Okénko trhu - Vyjednavači EU a Spojeného království nalezli shodu nad brexitem
  Vyjednavači Evropské unie a Spojeného království dnes nalezli shodu nad podobou brexitové dohody. Podle ní by mělo zboží na území Severního Irska nadále podléhat pravidlům EU a nevznikne tak pevninská hranice mezi Irskem a Severním Irskem, což bylo klíčové. V Severním Irsku ovšem bude platit celní režim Velké Británie, a budou se tak na něj vztahovat dohody o obchodních vztazích, které si s dalšími zeměmi vyjedná Londýn. Tím bude naplněna podmínka premiéra Johnsona, který sliboval kompletní převzetí kontroly nad obchodní politikou na celém britském území. Vzhledem k tomu, že Severní Irsko bude součástí evropského trhu, budou muset ovšem tamní úřady u každého zboží, které do něj bude přivezeno, určit, zda bude pokračovat dále do EU (a bude tedy procleno podle jejích pravidel) či zůstane ve Velké Británii (a podléhá tak britskému zdanění). Dohodu se podařilo nalézt i nad způsobem výběru daně z přidané hodnoty. Speciální režim, který má zavládnout v Severním Irsku, budou mít možnost tamní zvolení zástupci ukončit nejdříve čtyři roky poté, co vstoupí v platnost.
• Okénko trhu - Výsledek obchodních rozhovorů USA-Čína stále nejistý
  V meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v říjnu snížily o 0,3 %, jejich meziroční dynamika dále klesla na 0,9 %. K tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,5 %, zvyšovaly se i ceny producentů v oblasti potravinářství (o 3,3 %). Naopak výrazně klesají ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků a ceny chemických produktů. Ochabující poptávka v průmyslu snižuje tlaky na růst cen, což naznačují i průzkumy mezi nákupními manažery. Rovněž aktuální cena ropy na úrovni 60 USD/barel bude i v dalších měsících přispívat k nižším cenám v chemickém průmyslu. Podobně i klesající ceny producentů v eurozóně budou přes nižší dovozní ceny působit i na inflaci výrobních cen v tuzemsku. Na počátku roku 2020 by měl postupně odeznívat i rychlý růst cen elektřiny. Zejména vlivem vyšší inflace v první polovině roku by však měl průměrný růst cen výrobců letos dosáhnout hodnoty mírně pod 3 %. Průměrný růst v příštím roce by pak měl být vlivem výše zmíněných faktorů podstatně nižší.
• Okénko trhu - Záblesk naděje pro německou ekonomiku?
  Další data dnes přinesla záblesk naděje pro německou ekonomiku. Poté, co v minulých týdnech zastavily svůj předchozí pád indexy nákupních manažerů, dopadl nad očekávání dobře i listopadový ZEW index. V jeho hodnocení výhledu do budoucnosti se dotazovaní investoři shodli na známce -2,1 bodu, což představuje nejen dramatické zlepšení oproti předchozímu měsíci, kdy index dosáhl hodnoty -22,8, ale i překonání tržních odhadů o více než 10 bodů. Podobný vývoj vykázala i celá eurozóna, kde index meziměsíčně vystřelil z -23,5 na -1,0 bod. Vysvětlení tohoto obratu je zřejmě nabíledni – po dlouhých měsících obav o další eskalaci obchodních válek se do německé ekonomiky opět vrací víra ve smírné řešení a oživení mezinárodního obchodu. Ačkoliv prezident USA Trump ve své rétorice příliš touhy po usmíření stále nesignalizuje, ze zákulisí se množí zprávy o tom, že by tentokrát s Číňany mohl najít alespoň dočasné řešení. Hovoří se nejen o nepokračování ve vzájemných útocích, ale i o možném zrušení předchozích dovozních cel. Zároveň na veřejnost pronikly zvěsti o americkém rozhodnutí prozatím nezvyšovat ani cla na evropské automobily či jejich součástky, což na náladu na starém kontinentu také působí příznivě. O tom, že by německá ekonomika potřebovala poněkud vzpružit, hovoří nejen data o růstu tamního HDP, která by již tento čtvrtek měla potvrdit stav technické recese, ale i druhá složka zmiňovaného ZEW indexu. Ta hodnotí současnou situaci a velké změny v aktuálním vydání nedoznala, když dosáhla -24,7 bodu oproti říjnovým -22,8.
• Okénko trhu - zápis z prosincového jednání bankovní rady méně jestřábí
  Dnes byl zveřejněn zápis z prosincového měnového zasedání ČNB. Většina členů rady zhodnotila rizika prognózy vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb, přesto však, stejně jako v listopadu, hlasovali T. Holub a V. Benda pro jejich zvýšení. Ze zápisu vyplývá, že členové rady vnímají snížení rizik spojených se zahraničním ekonomickým vývojem, na druhé straně však pozorují výraznější vliv slabé zahraniční poptávky na domácí ekonomiku. Podle některých členů rady sice předstihové ukazatele z eurozóny naznačují obrat v hospodářském cyklu, nicméně přílišný optimismus není na místě, protože v datech z reálné ekonomiky tento vývoj zatím není patrný. Ohledně inflace, která vybočila z tolerančního koridoru, BR konstatovala, že tento vývoj byl dán kolísavými položkami (potraviny), zatímco jádrová složka zůstává mírně nad 2 %. Navíc inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Měnová politika by se podle bankéřů měla soustředit nikoli na aktuální růst cen, ale na inflaci na horizontu měnové politiky (tam by měla být podstatně nižší). V naší prognóze rovněž očekáváme, že inflace bude postupně zvolňovat a v roce 2021 se dostane až pod cíl ČNB. Proto předpokládáme, že v závěru letošního roku ČNB přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb.
• Okénko trhu - Zástupci koalice se shodli na nárůstu minimální mzdy
  Zástupci koaličních stran se dnes domluvili na nárůstu minimální mzdy o 1 250 Kč na 14 600 Kč a to s platností od ledna. Jedná se tak o jistý kompromis mezi požadavky odborářů, kteří si představovali navýšení o více než 1 600 Kč, a zaměstnavatelů, kteří vzhledem ke zpomalující ekonomice i snižujícímu objemu zakázek navrhovali nárůst jen o 700 Kč. Se zvýšením minimální mzdy souvisí také odpovídající nárůst tzv. zaručené mzdy, která pro některé odborné profese byla doposud v rozmezí 13 350 až 26 700 Kč, nově bude odstupňována v intervalu 14 600 až 29 200 Kč. Minimální mzda tak vzroste o téměř deset procent, zatímco průměrná mzda tento rok roste v průměru jen přibližně o 7,3 %. Návrh ještě musí schválit vláda, podle premiéra má dostatečnou podporu.
• Okénko trhu - ZEW index přinesl záblesk naděje
  Ceny průmyslových výrobců v březnu dále zpomalily svoji dynamiku, když se meziročně zvýšily jen o 0,4 %. Publikovaný růst cen byl mírně vyšší oproti tržním očekáváním. Oproti předešlému měsíci poklesly ceny ve výrobní sféře o 0,5 %. Na meziročním růstu cen se největší měrou podílelo odvětví elektřiny, plynu a páry, kde se ceny zvedly o 8,3 %. Růst cen stavebních prací v březnu mírně zvolnil na 4,0 % (z únorových 4,4 %). Dále se snížilo i tempo růstu cen stavebních materiálů, které v březnu přidaly jen 0,5 % a jejich dynamika tak oproti loňsku podstatně zvolnila. V následujících měsících by měla inflace cen průmyslových výrobců ještě více slábnout a pravděpodobně se dostane až do pásma deflace. To bude dáno pokračujícím průsakem nízkých cen ropy do návazných výrob. Současně bude útlum ekonomické aktivity nutit výrobce tlačit své marže co nejníž, aby uplatnili své zboží na trhu s nedostatečnou poptávkou.
• Okénko trhu - ZEW indexy naznačily prudké ochlazení
  Březnový ZEW index ekonomického sentimentu se propadl o více než 58 bodů na hodnotu -49,5. Jedná se o nejstrmější meziměsíční pád v historii měření (tedy od roku 1991) a zároveň o nejhorší úroveň od roku 2011. Ačkoliv se výrazné zhoršení nálady dalo vzhledem k řádící virové epidemii očekávat, skutečnost byla nakonec výrazně chmurnější, než trhy očekávaly (-30,0). Index má navíc určitou vypovídací hodnotu i pro budoucí vývoj německé reálné ekonomiky, kterou tak podle těchto indicií pravděpodobně čeká v tomto roce hospodářská recese. Nejhorší nálada momentálně panuje v automobilovém sektoru, bankovnictví a výrobě oceli. Silný propad si připsaly i služby, což je vzhledem k jejich závislosti na pohybu lidí pochopitelné, a zároveň je to silně varovný signál, jelikož právě služby donedávna držely prapor německého růstu. Průzkum probíhal v období mezi 9. a 16. březnem a zachycuje tak i ne příliš úspěšné pokusy evropské i americké centrální banky o uklidnění trhů. Nezabraly zřejmě ani avizované plány německé vlády na fiskální podporu. Vzhledem ke stále se zostřujícím preventivním opatřením, jako jsou karantény a zákazy, je navíc pravděpodobné, že se sentiment minimálně v nejbližších dnech bude dále zhoršovat. Podobně neslavně jako v Německu dopadl ZEW index i v celé eurozóně. Zde zaznamenal pád o 60 bodů, který se zastavil též na hodnotě -49,5. V obou geografických celcích dopadla hrozivě i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, která ovšem nevykazuje dobrou schopnost predikce ekonomického vývoje.
• Okénko trhu - Z USA dorazily další dobré zprávy
  Meziroční růst cen českých průmyslových výrobců v prosinci zrychlil na 2,1 %, v meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v prosinci zvýšily o 0,1 %. V obou případech tak byl jejich růst o desetinu vyšší než očekávání trhu. Stejně jako v předchozích měsících k tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 8,8 %, značně se zvyšovaly i ceny v oblasti potravinářství (o 4,2 %). Vyšší ceny ropy na světových trzích pak vymazaly propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, který jsme pozorovali v předešlých měsících. V souhrnu za celý rok 2019 dosáhl průměrný růst cen průmyslových výrobců 2,6 %.
• Okénko trhu 10.4.2018
  Březnová inflace meziměsíčně poklesla o 0,1 %, což odpovídá našemu odhadu. Meziroční inflace poklesla na 1,7 %. Za pokles mohou nižší ceny dovolených a potravin. Naopak oblečení a obuv mírně zdražily. Inflace zpomaluje již pátý měsíc v řadě. Hlavním faktorem je obrat v trendu cen potravin a jejich mírné zlevňování. Záhadou je, proč se velice svižný růst mezd zatím nepromítá do zrychlování inflace. Odpověď může souviset s dluhovým zatížením českých domácností. I přes to očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,6 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB. V druhé polovině roku se tak podle naších odhadů stane ještě dvakrát, vždy s novou makroekonomickou prognózou centrální banky.
• Okénko trhu 10.5.2018
  V dubnu tuzemské spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 1,9 %. V obou případech je výsledek mírně nad očekáváním trhu. Poté, co inflace zpomalovala pět měsíců v řadě, se dočkala obratu a mírně zrychlila. Meziměsíčně vlivem sezónnosti podražilo hlavně oblečení a obuv. Pohonné hmoty zdražily meziměsíčně o více než procento vlivem vyšších cen ropy na světových trzích. V následujících měsících očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,2 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB.
• Okénko trhu 12.4.2018
  Únorová průmyslová produkce v eurozóně dosáhla meziročního růstu 2,9 %. Nižší meziroční tempo růstu průmyslu již naznačilo celkem slabý únorový výsledek průmyslové produkce v Německu, ale i přes to tentokrát odhad trhu ležel výrazně nad realizovanou hodnotou. Meziměsíčně průmysl v eurozóně poklesl o 0,8 %. Meziměsíční pád celkového vyprodukovaného objemu postihl téměř všechny kategorie průmyslových produktů, krom energií, které vzrostly o 6,8 %. Meziměsíční pokles výroby byl zaznamenán zejména v Pobaltí, dále pak v Portugalsku, nebo na Maltě. Největšího (téměř 4%) nárůstu naopak dosáhla produkce v Nizozemsku. V meziročním srovnání hlavními tahouny meziročního růstu byly Litva, Polsko a Slovensko.
• Okénko trhu 13.4.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v únoru vykázal přebytek ve výši 31 mld. Kč. Únorový přebytek zahraniční obchodu celkem slušným výsledkem překonal odhady většiny trhu a díky tomu pozitivní bilance obchodu zboží a služeb meziměsíčně vylepšila platební bilanci o více než dvě mld. Kč. V meziročním srovnání se ale jedná o mírné zhoršení bilance běžného účtu o 2,5 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo k výrazně pozitivnější bilanci přímých investic. Česká republika tak investovala v zahraničí o 10 mld. více, než kolik zahraniční investoři utratili u nás, což je nejvyšší číslo od srpna 2017. Kumulovaný přebytek běžného účtu za rok 2018 podle našeho odhadu dosáhne 40 mld. Kč, tedy o 14 mld. méně než loni. Platební bilance České republiky letos čelí zpomalujícímu růstu exportu a posilující koruně.
• Okénko trhu 15.5.2018
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2018 o 0,5 % mezičtvrtletně, což je o 0,3 p.b. nižší tempo růstu oproti předchozímu čtvrtletí. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 4,5 % z předchozího tempa 5,5 %. Česká ekonomika tak započala svůj sestup v rámci hospodářského cyklu. Odhad poodhalil, že spotřeba domácností byla stále vysoká a zároveň tuzemské firmy značně investovaly. Oproti předchozímu čtvrtletí přišlo ze zahraničí méně objednávek, což je vidět na zhoršující se bilanci zahraničního obchodu. Podle naší prognózy bude v následujících čtvrtletích ekonomika i nadále zpomalovat, ale udrží se výrazně nad 3% hranicí. Pro letošní rok očekáváme průměrný růst HDP ve výši 3,5 %.
• Okénko trhu 16.4.2018
  Finanční trhy se zatím nezdají být výrazně znepokojeni nenadálým geopolitickým napětím, naopak na mnohých trzích se obchoduje jako by se nechumelilo. Brent v pátek vystoupal na téměř 73 dolarů, ale poté mírně oslabil na 71,77, když vyšlo najevo, že USA již nezvažuje další vojenskou akci v Sýrii. Rubl oslabil a jeho kurz vůči euru dosáhl skoro na EUR/RUB 78, ale během dneška posílil pod 77 rublů. Americké ministerstvo financí ještě dnes představí novou škálu protiruských sankcí, což by mohlo s rublem znovu výrazněji zahýbat. Záleží na intenzitě nových opatření.
• Okénko trhu 16.5.2018
  Polská centrální banka podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Dnes ve čtyři hodiny bude následovat tisková konference bankovní rady. Ta si pravděpodobně udrží svou holubičí rétoriku z posledních měsíců. Neočekáváme tak zvyšování sazeb v tomto roce a otázkou je i rok příští. Polská ekonomika vykazuje v posledních měsících velmi slušná data z ekonomiky a i přes to, že míra inflace v posledním měsíci překročila očekávání trhu, bankovní rada svázala svou měnovou politiku s kroky ECB. Polská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 5,1 %, nejrychleji z našich sousedů. Na druhou stranu se nedaří polskému zlotému, který vůči euru zaznamenává po ruském rublu a turecké liře nejhorší ztráty. Po dubnovém a květnovém výprodeji se polská koruna přiblížila k hranici EUR/PLN 4,30. Dnes však mírně posílila a v současnosti se obchoduje na úrovni 4,29. Kombinace oslabení polského zlotého a růstu ceny ropy na světových trzích může způsobit polské ekonomice značné potíže vzhledem k tomu, že se jedná o největšího importéra energií v regionu. Pokud by si cena ropy udržela současný trend, míra inflace by se mohla dostat ke třem procentům už na začátku příštího roku. Takový výhled by v následujících měsících mohl rozmrazit současnou holubičí komunikaci bankovní rady.
• Okénko trhu 17.4.2018
  Německý ZEW index hodnocení ekonomické situace v dubnu klesl o 2,8 bodu na 87,9 bodů, což téměř souhlasí s předpokladem trhu. Horší zprávou je výsledek indexu očekávání do budoucna, který poklesl do negativního teritoria na -8,2 bodu. Jedná se o výrazně nižší výsledek, než očekával tým RBI (-5 b.) i trh (-1 b.). Důvěra německých investorů je na nejnižším bodě od roku 2012. Pokles důvěry přichází v době, kdy se Spojené státy pokouší změnit pravidla mezinárodního obchodu ve svůj prospěch. Přestože Evropská unie byla z obchodní roztržky celkem rychle vyčleněna, riziko zavedení cel ze strany USA a odvetných opatření ze strany EU očividně stále trápí německé exportéry. Slabší únorové výsledky maloobchodu a průmyslové produkce navíc naznačují, že období strmého růstu je u konce a německá ekonomika pomalu zahajuje sestup z vrcholu. Euro vůči dolaru dnes oslabilo na EUR/USD 1,2378.
• Okénko trhu 18.4.2018
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Meziročně ceny vzrostly o 0,1 %, což je výrazně nad mediánem trhu, který očekával 0,0 % m/m a -0,2 % r/r. Náš odhad byl o něco blíže realitě. Meziroční tempo růstu cen pět předchozích měsíců zpomalovalo a podle našeho předpokladu únorový pokles (-0,3 % r/r) byl minimem tohoto roku. V následujících měsících očekáváme, že růst cen průmyslových výrobců bude mírně zrychlovat díky nízké srovnávací základně z minulého roku a růstu cen materiálů, na které je tlačí velký objem objednávek v průmyslu. K tomu musíme připočíst zvyšující se mzdové náklady, které plynou z rapidně rostoucích mezd.
• Okénko trhu 19.3.2018
  Guvernér banky J. Rusnok včera znovu potvrdil, že další navyšování úrokových sazeb přijde až v druhé polovině roku, nebo spíše ke konci. Zároveň si ale ponechává určitý prostor na manévrování; k výraznějšímu zpřísňování měnové politiky může dojít, pokud spotřebitelské ceny porostou rychleji, než odhaduje současné prognóza.
• Okénko trhu 19.4.2018
  Japonský premiér Šinzó Abe ukončil svůj mítink s americkým prezidentem D. Trumpem na Floridě neúspěšně. Přestože na první pohled si oba lídři států rozuměli, obchodní jednání za zavřenými dveřmi nepřinesla žádné výsledky. Americký prezident odmítl udělit Japonsku výjimku na nová cla na dovoz hliníku a ocel a japonský premiér odmítl navrhnutá jednání o nové bilaterální smlouvě o volném obchodu. Šinzó Abe namísto toho silně apeloval na amerického prezidenta, aby znovu zvážil přistoupení k Transpacifickému partnerství, jinými slovy multilaterální obchodní smlouvě s jedenácti státy podél Tichého oceánu. To ale americký prezident znovu odmítl.
• Okénko trhu 20.3.2018
  Německý ZEW index v březnu překvapivě klesl o 12,7 b. na 5,1 b. a je nejníže od září 2016. Důvodem jsou zvýšené obavy investorů ohledně globální obchodní války a posilujícího eura, které za poslední rok posílilo o téměř 15 % vůči dolaru. Obavy se také podepisují na německém akciovém indexu DAX, který v březnu pravděpodobně zaznamená další meziměsíční pokles. Poslední čísla z průmyslu, zahraničního obchodu a továrních objednávek naznačují, že největší ekonomika eurozóny zpomaluje. ZEW index hodnocení současné situace také poklesl, ale pouze o 1,6 b. na 92,3 b. Podobně reagoval ZEW index očekávání pro celou eurozónu, který klesl o necelých 16 b. na 13,4 b.