Okénko trhu 17.4.2018

Čtěte více

• Okénko trhu - ZEW indexy naznačily prudké ochlazení
  Březnový ZEW index ekonomického sentimentu se propadl o více než 58 bodů na hodnotu -49,5. Jedná se o nejstrmější meziměsíční pád v historii měření (tedy od roku 1991) a zároveň o nejhorší úroveň od roku 2011. Ačkoliv se výrazné zhoršení nálady dalo vzhledem k řádící virové epidemii očekávat, skutečnost byla nakonec výrazně chmurnější, než trhy očekávaly (-30,0). Index má navíc určitou vypovídací hodnotu i pro budoucí vývoj německé reálné ekonomiky, kterou tak podle těchto indicií pravděpodobně čeká v tomto roce hospodářská recese. Nejhorší nálada momentálně panuje v automobilovém sektoru, bankovnictví a výrobě oceli. Silný propad si připsaly i služby, což je vzhledem k jejich závislosti na pohybu lidí pochopitelné, a zároveň je to silně varovný signál, jelikož právě služby donedávna držely prapor německého růstu. Průzkum probíhal v období mezi 9. a 16. březnem a zachycuje tak i ne příliš úspěšné pokusy evropské i americké centrální banky o uklidnění trhů. Nezabraly zřejmě ani avizované plány německé vlády na fiskální podporu. Vzhledem ke stále se zostřujícím preventivním opatřením, jako jsou karantény a zákazy, je navíc pravděpodobné, že se sentiment minimálně v nejbližších dnech bude dále zhoršovat. Podobně neslavně jako v Německu dopadl ZEW index i v celé eurozóně. Zde zaznamenal pád o 60 bodů, který se zastavil též na hodnotě -49,5. V obou geografických celcích dopadla hrozivě i druhá složka indexu, tedy hodnocení současné situace, která ovšem nevykazuje dobrou schopnost predikce ekonomického vývoje.
• Okénko trhu - Z USA dorazily další dobré zprávy
  Meziroční růst cen českých průmyslových výrobců v prosinci zrychlil na 2,1 %, v meziměsíčním srovnání se ceny průmyslových výrobců v prosinci zvýšily o 0,1 %. V obou případech tak byl jejich růst o desetinu vyšší než očekávání trhu. Stejně jako v předchozích měsících k tomuto růstu přispívají zejména ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 8,8 %, značně se zvyšovaly i ceny v oblasti potravinářství (o 4,2 %). Vyšší ceny ropy na světových trzích pak vymazaly propad cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, který jsme pozorovali v předešlých měsících. V souhrnu za celý rok 2019 dosáhl průměrný růst cen průmyslových výrobců 2,6 %.
• Okénko trhu 10.4.2018
  Březnová inflace meziměsíčně poklesla o 0,1 %, což odpovídá našemu odhadu. Meziroční inflace poklesla na 1,7 %. Za pokles mohou nižší ceny dovolených a potravin. Naopak oblečení a obuv mírně zdražily. Inflace zpomaluje již pátý měsíc v řadě. Hlavním faktorem je obrat v trendu cen potravin a jejich mírné zlevňování. Záhadou je, proč se velice svižný růst mezd zatím nepromítá do zrychlování inflace. Odpověď může souviset s dluhovým zatížením českých domácností. I přes to očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,6 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB. V druhé polovině roku se tak podle naších odhadů stane ještě dvakrát, vždy s novou makroekonomickou prognózou centrální banky.
• Okénko trhu 10.5.2018
  V dubnu tuzemské spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 1,9 %. V obou případech je výsledek mírně nad očekáváním trhu. Poté, co inflace zpomalovala pět měsíců v řadě, se dočkala obratu a mírně zrychlila. Meziměsíčně vlivem sezónnosti podražilo hlavně oblečení a obuv. Pohonné hmoty zdražily meziměsíčně o více než procento vlivem vyšších cen ropy na světových trzích. V následujících měsících očekáváme, že se míra inflace v nejbližších měsících vrátí nad dvouprocentní úroveň. Pro rok 2018 odhadujeme průměrnou míru inflace 2,2 %. To podle našeho názoru povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb, než o kterém mluví současná prognóza ČNB.
• Okénko trhu 11.4.2018
  Spotřebitelské ceny v USA vzrostly v březnu meziročně o 2,4 % a meziměsíčně poklesly o 0,1 %. Jádrová inflace meziročně zrychlila na 2,1 %. Výsledek je téměř ve shodě s očekáváním trhu, který ale místo meziměsíčního poklesu očekával stagnaci cen. Jádrová inflace se tak přesně po roce vrátila nad dvouprocentní úroveň. V následujících měsících očekáváme zrychlení inflace až ke třem procentům v letních měsících, které by mělo podpořit rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Americký dolar prozatím nereaguje a pokračuje v mírném oslabování, které započalo na začátku tohoto týdne. V současné chvíli se obchoduje na úrovni EUR/CZK 1,238.
• Okénko trhu 12.4.2018
  Únorová průmyslová produkce v eurozóně dosáhla meziročního růstu 2,9 %. Nižší meziroční tempo růstu průmyslu již naznačilo celkem slabý únorový výsledek průmyslové produkce v Německu, ale i přes to tentokrát odhad trhu ležel výrazně nad realizovanou hodnotou. Meziměsíčně průmysl v eurozóně poklesl o 0,8 %. Meziměsíční pád celkového vyprodukovaného objemu postihl téměř všechny kategorie průmyslových produktů, krom energií, které vzrostly o 6,8 %. Meziměsíční pokles výroby byl zaznamenán zejména v Pobaltí, dále pak v Portugalsku, nebo na Maltě. Největšího (téměř 4%) nárůstu naopak dosáhla produkce v Nizozemsku. V meziročním srovnání hlavními tahouny meziročního růstu byly Litva, Polsko a Slovensko.
• Okénko trhu 13.4.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v únoru vykázal přebytek ve výši 31 mld. Kč. Únorový přebytek zahraniční obchodu celkem slušným výsledkem překonal odhady většiny trhu a díky tomu pozitivní bilance obchodu zboží a služeb meziměsíčně vylepšila platební bilanci o více než dvě mld. Kč. V meziročním srovnání se ale jedná o mírné zhoršení bilance běžného účtu o 2,5 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo k výrazně pozitivnější bilanci přímých investic. Česká republika tak investovala v zahraničí o 10 mld. více, než kolik zahraniční investoři utratili u nás, což je nejvyšší číslo od srpna 2017. Kumulovaný přebytek běžného účtu za rok 2018 podle našeho odhadu dosáhne 40 mld. Kč, tedy o 14 mld. méně než loni. Platební bilance České republiky letos čelí zpomalujícímu růstu exportu a posilující koruně.
• Okénko trhu 15.5.2018
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2018 o 0,5 % mezičtvrtletně, což je o 0,3 p.b. nižší tempo růstu oproti předchozímu čtvrtletí. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 4,5 % z předchozího tempa 5,5 %. Česká ekonomika tak započala svůj sestup v rámci hospodářského cyklu. Odhad poodhalil, že spotřeba domácností byla stále vysoká a zároveň tuzemské firmy značně investovaly. Oproti předchozímu čtvrtletí přišlo ze zahraničí méně objednávek, což je vidět na zhoršující se bilanci zahraničního obchodu. Podle naší prognózy bude v následujících čtvrtletích ekonomika i nadále zpomalovat, ale udrží se výrazně nad 3% hranicí. Pro letošní rok očekáváme průměrný růst HDP ve výši 3,5 %.
• Okénko trhu 16.4.2018
  Finanční trhy se zatím nezdají být výrazně znepokojeni nenadálým geopolitickým napětím, naopak na mnohých trzích se obchoduje jako by se nechumelilo. Brent v pátek vystoupal na téměř 73 dolarů, ale poté mírně oslabil na 71,77, když vyšlo najevo, že USA již nezvažuje další vojenskou akci v Sýrii. Rubl oslabil a jeho kurz vůči euru dosáhl skoro na EUR/RUB 78, ale během dneška posílil pod 77 rublů. Americké ministerstvo financí ještě dnes představí novou škálu protiruských sankcí, což by mohlo s rublem znovu výrazněji zahýbat. Záleží na intenzitě nových opatření.
• Okénko trhu 16.5.2018
  Polská centrální banka podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Dnes ve čtyři hodiny bude následovat tisková konference bankovní rady. Ta si pravděpodobně udrží svou holubičí rétoriku z posledních měsíců. Neočekáváme tak zvyšování sazeb v tomto roce a otázkou je i rok příští. Polská ekonomika vykazuje v posledních měsících velmi slušná data z ekonomiky a i přes to, že míra inflace v posledním měsíci překročila očekávání trhu, bankovní rada svázala svou měnovou politiku s kroky ECB. Polská ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 5,1 %, nejrychleji z našich sousedů. Na druhou stranu se nedaří polskému zlotému, který vůči euru zaznamenává po ruském rublu a turecké liře nejhorší ztráty. Po dubnovém a květnovém výprodeji se polská koruna přiblížila k hranici EUR/PLN 4,30. Dnes však mírně posílila a v současnosti se obchoduje na úrovni 4,29. Kombinace oslabení polského zlotého a růstu ceny ropy na světových trzích může způsobit polské ekonomice značné potíže vzhledem k tomu, že se jedná o největšího importéra energií v regionu. Pokud by si cena ropy udržela současný trend, míra inflace by se mohla dostat ke třem procentům už na začátku příštího roku. Takový výhled by v následujících měsících mohl rozmrazit současnou holubičí komunikaci bankovní rady.
• Okénko trhu 18.4.2018
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Meziročně ceny vzrostly o 0,1 %, což je výrazně nad mediánem trhu, který očekával 0,0 % m/m a -0,2 % r/r. Náš odhad byl o něco blíže realitě. Meziroční tempo růstu cen pět předchozích měsíců zpomalovalo a podle našeho předpokladu únorový pokles (-0,3 % r/r) byl minimem tohoto roku. V následujících měsících očekáváme, že růst cen průmyslových výrobců bude mírně zrychlovat díky nízké srovnávací základně z minulého roku a růstu cen materiálů, na které je tlačí velký objem objednávek v průmyslu. K tomu musíme připočíst zvyšující se mzdové náklady, které plynou z rapidně rostoucích mezd.
• Okénko trhu 19.3.2018
  Guvernér banky J. Rusnok včera znovu potvrdil, že další navyšování úrokových sazeb přijde až v druhé polovině roku, nebo spíše ke konci. Zároveň si ale ponechává určitý prostor na manévrování; k výraznějšímu zpřísňování měnové politiky může dojít, pokud spotřebitelské ceny porostou rychleji, než odhaduje současné prognóza.
• Okénko trhu 19.4.2018
  Japonský premiér Šinzó Abe ukončil svůj mítink s americkým prezidentem D. Trumpem na Floridě neúspěšně. Přestože na první pohled si oba lídři států rozuměli, obchodní jednání za zavřenými dveřmi nepřinesla žádné výsledky. Americký prezident odmítl udělit Japonsku výjimku na nová cla na dovoz hliníku a ocel a japonský premiér odmítl navrhnutá jednání o nové bilaterální smlouvě o volném obchodu. Šinzó Abe namísto toho silně apeloval na amerického prezidenta, aby znovu zvážil přistoupení k Transpacifickému partnerství, jinými slovy multilaterální obchodní smlouvě s jedenácti státy podél Tichého oceánu. To ale americký prezident znovu odmítl.
• Okénko trhu 20.3.2018
  Německý ZEW index v březnu překvapivě klesl o 12,7 b. na 5,1 b. a je nejníže od září 2016. Důvodem jsou zvýšené obavy investorů ohledně globální obchodní války a posilujícího eura, které za poslední rok posílilo o téměř 15 % vůči dolaru. Obavy se také podepisují na německém akciovém indexu DAX, který v březnu pravděpodobně zaznamená další meziměsíční pokles. Poslední čísla z průmyslu, zahraničního obchodu a továrních objednávek naznačují, že největší ekonomika eurozóny zpomaluje. ZEW index hodnocení současné situace také poklesl, ale pouze o 1,6 b. na 92,3 b. Podobně reagoval ZEW index očekávání pro celou eurozónu, který klesl o necelých 16 b. na 13,4 b.
• Okénko trhu 20.4.2018
  Cena ropy Brent roste výrazným tempem už několik týdnů v řadě. Ještě včera se dostala na 74,67 dolarů za barel a ropa tak byla nejdražší od listopadu 2014. Jenom od poloviny minulého roku si připsala téměř 65 %. Dnes však přišel skokový pokles na současných 73,12 způsobený kritikou D. Trumpa kartelu OPEC. Kritika přichází v době kdy OPEC zvažuje prodloužení produkčních limitů a tak i další utahování ropného trhu. Podle zástupců Saudské Arábie zde stále existuje prostor pro další růst ceny. Cena černého zlata v posledních týdnech rostla právě v důsledku nižší produkce členských zemí OPEC, ale i z důvodu rostoucího geopolitického rizika vyplývajícího z eskalace konfliktu na Blízkém východě. K tomu se přidává i hrozba obnovení amerických sankcí proti Íránu kvůli podpoře Syrského režimu B. Asada. Dražší cena ropy se samozřejmě v delším horizontu promítá do cen pohonných hmot, které se následně propisují do celkového růstu cenové hladiny v ekonomice. Vyšší inflace následně ovlivňuje nastavení měnové politiky a vývoj úrokových sazeb.
• Okénko trhu 21.3.2018
  Hlavní událostí dne je měnové jednání Fedu. RBI i trh shodně odhadují, že úrokové sazby budou zvýšeny o čtvrt procentního bodu na 1,75 %. Americká centrální banka tak pošesté od roku 2015 zvýší své sazby. Hlavní otázkou však je nová prognóza včetně projekce vývoje úrokových sazeb jednotlivých členů bankovní rady. Jedná se zároveň o první zasedání pod vedením nového šéfa J. Powella. Ten ve večerních hodinách vystoupí na tiskové konferenci a představí novou prognózu banky. Trh se bude soustředit na změnu stylu rétoriky ve vedení Fedu.
• Okénko trhu 22.3.2018
  Jednání měnověpolitické rady Fedu přineslo navýšení klíčové úrokové sazby do pásma 1,50 % - 1,75 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Podle Fedu růst americké ekonomiky v prvním čtvtletí oproti předchozímu hodnocení mírně oslabil, ale v dalších částech roku bude silně podpořen daňovou reformou. Podle projekcí členů rady se letos dočkáme celkem tří navýšení úrokových sazeb, takže prosincové odhady zůstaly beze změny. Nicméně v roce příštím by klíčová sazba měla narůst o 75 bazických bodů a v roce 2020 o 50, což je více, než předvídala poslední projekce z prosince. Znamenalo by to tak, že během dvou let klíčová sazba americké centrální banky dosáhne 3,25 % - 3,50 % a překoná tak dlouhodobě neutrální hodnotu 2,9 %. V krátkém horizontu si tak Fed ponechává více prostoru, ale ve střednědobém hledisku je o trochu více jestřábí. Zástupci Fedu očekávají růst spotřebitelské inflace v příštích několika měsících, ale měnověpolitická inflace podle PCE deflátoru by neměla přesáhnout 2 % do roku 2020. To se ale nezdá tolik pravděpodobné. Podle odhadu týmu RBI dosáhne PCE deflátor 2,5 % již toto léto a s tempem přehřívání americké ekonomiky se těžko hledají důvody, proč by inflace měla zase klesnout. Existuje tak možnost, že růst inflace v příštích pár měsících americkou centrální banku zaskočí a na červnovém mítinku členové měnověpolitické rady naznačí celkem čtyři navýšení sazeb za rok 2018 (krom včerejška tedy v červnu, září a prosinci), za čímž si stojí i tým RBI. Na výsledky jednání trh reagoval rozporuplně. Zatímco dluhopisy mírně zdražily a výnosy klesly o několik bazických bodů, dolar oslabil skoro o cent, ale pak ztrátu mírně napravil na EUR/USD 1,2313.
• Okénko trhu 23.3.2018
  Obchodní válka mezi Čínou a USA dále eskaluje. Poté, co americká administrativa zavedla dovozní cla na čínské zboží v hodnotě 50 mld. dolarů s příslibem dalších opatření, Čína zareagovala obdobným opatřením vztahujícím se na 3 mld. dolarů amerického importu. Bílý dům teprve dává dohromady seznam produktů, na které se opatření budou vztahovat. Mělo by se přitom jednat až o 1 300 produktových kategorií. Cílem zavedení těchto opatření by mělo být donutit Čínu změnit své praktiky v zahraničním obchodě a zároveň pomoci americkému průmyslu.
• Okénko trhu 23.4.2018
  Dnešku dominují výsledky indexu nákupních manažerů v hlavních ekonomikách Evropy a v USA. Německý PMI ve výrobě za měsíc duben mírně poklesl o desetinu na 58,1 bodů, což znamená další solidní meziměsíční zlepšení podmínek ve zpracovatelském průmyslu, ačkoliv je současná míra nejnižší za posledních devět měsíců. Vzhledem k předchozím rekordním úrovním indexu se ale nejedná o žádné drama. Odhad trhu dubnovou míru indexu podceňoval na 57,5 bodů. Přes další růst objemu výroby němečtí výrobci zmiňují zpomalování růstu nových objednávek. Výrobci naopak profitují z růstu cen vlastních produktů, i když s tím rostly i ceny vstupů. Příkladem může být strmý růst platů způsobený nedostatkem zaměstnanců. Důvěra německých výrobců ve zpracovatelském průmyslu mírně vzrostla ze svého osmnáctiměsíčního minima.
• Okénko trhu 24.4.2018
  Důvěra českých spotřebitelů se v dubnu mírně snížila o 0,3 b. na 10,0 b. v důsledku zvýšených obav ze zhoršení ekonomické situace. Meziročně je důvěra o 4,0 b. vyšší. Navzdory poklesu se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v historii měření. Na druhou stranu se zvýšila podnikatelská důvěra a to 1,7 b. na 17,2 b. a je nejvyšší od listopadu 2016. Ta vzrostla díky opětovnému zlepšení důvěry v průmyslu a službách. Hlavním tématem mezi průmyslníky je stále nedostatek zaměstnanců, což vnímá jako bariéru k dalšímu růstu téměř 35,4 % respondentů, nejvíce v historii měření. Nedostatek kvalifikované síly je už delší dobu hlavním problémem české ekonomiky a významným limitujícím faktorem v téměř všech sektorech. Pozitivním efektem však je, že dlouhodobá nezaměstnanost výrazně klesla a řada občanů tak dostala šanci dostat se zpět do pracovního procesu.