Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem

Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.

Setkání ministrů financí se koná v Londýně do soboty. Není jasné, zda sobotní komuniké G7 bude obsahovat konkrétní míru zdanění. Skupina G7 zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii.

Bohaté země se už léta snaží zatím bez úspěchu dohodnout na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních firem. Ty často zakládají sídlo v zemi s nízkými či nulovými daněmi, i když větší část podnikatelských aktivit mají jinde.

Dohoda má podporu amerického prezidenta Joea Bidena a pokud se k ní jasně postaví i ostatní činitelé G7, může to usnadnit jednání zástupců více než 140 zemí v Paříži. O jednotném postoji ke zdanění globálně působících firem jedná také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Daňová sazba je pouze jedním z problémů, které zástupci G7 probírají. Celosvětová jednání, která probíhají pod záštitou OECD, se zabývají také složitější otázkou: jak rozdělit mezi státy právo na zdanění největších nadnárodních společností.

Scholz jednání označil za úspěšné. Dohoda je podle něj nezbytná pro ochranu ekonomiky. Je přesvědčen, že ujednání změní svět.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Záznam ČNB: Zvýšení sazeb přispělo i k finanční stabilitě
  Na měnovém jednání Bankovní rady ČNB ve čtvrtek 1. února několikrát členové rady uvedli, že zvýšení úrokových sazeb je žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Rada na jednání minulý týden zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.
• Záznam jednání ČNB: Bilance rizik prognózy je mírně protiinflační
  Většina členů bankovní rady České národní banky vyhodnotila bilanci rizik její prognózy jako mírně protiinflační. Shodovala se v tom, že tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Vyplývá to ze záznamu jednání rady z 1. srpna, který dnes ČNB zveřejnila.
• Záznam jednání ČNB: Není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku
  Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků
  Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5.května, který dnes zveřejnila centrální banka. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.
• Z Bílého domu odchází Trumpův hlavní ekonomický poradce Cohn
  Hlavní ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Gary Cohn rezignoval na svou funkci. Přesný datum jeho odchodu z Bílého domu zatím není jasný, podle úřadu prezidenta USA ale zůstane ještě několik týdnů. Cohn v prohlášení označil možnost sloužit své zemi za čest, Trump mu za jeho službu poděkoval. Podle agentury Reuters rezignace souvisí s Cohnovým odporem k prezidentovu plánu na zavedení cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
• Zbraně, které mohou pomoci Číně vyhrát obchodní válku s USA
  Spojené státy na počátku července vypálily další střelu ve své obchodní válce s Čínou, když odhalily nový seznam cel. Ty se dotýkají čínského zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 200 miliard USD (4,4 biliony Kč). Čína zatím odpovídá na americká cla způsobem dolar za dolar - obě země v červnu zavedly cla na zboží za 34 miliard USD - pokud ale budou USA pokračovat, bude muset Čína použít jiné, účinnější zbraně, píše server televize CNBC.
• Zbylé země TPP se dohodly pokračovat k dohodě bez USA
  Jedenáctka zbylých zemí Transpacifického partnerství (TPP) se dohodla, že bude směřovat ke konečné dohodě o vzájemném volném obchodu bez Spojených států. Šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer na včerejším jednání s ministry asijských a tichomořských zemí potvrdil, že Washington se k TPP nevrátí a že dává přednost dvoustranným obchodním dohodám se zeměmi regionu.
• Zbývá 24 hodin do výsledku zasedání Americké centrální banky
  Dnes začalo dvoudenní zasedání Americké centrální banky.
• Z Dow Jonesova indexu vypadne Exxon Mobil a Pfizer
  Z prestižního amerického Dow Jonesova akciového indexu vypadne ropný koncern Exxon Mobil, farmaceutická společnost Pfizer a zbrojovka Raytheon Technologies. K 31. srpnu je nahradí technologická společnost Salesforce.com, farmaceutická firma Amgen a průmyslový konglomerát Honeywell International. Společnost, která Dow Jonesův index řídí, o tom informovala v pondělí. Změny spustil záměr firmy Apple rozdělit ke stejnému dni své akcie v poměru jedna ku čtyřem.
• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.
• Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.
• Zelenskyj nabádal k urychlení rozhodnutí o pomoci Ukrajině, žádal tanky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky. Polský prezident Andrzej Duda na fóru varoval, že Rusko se chystá na Ukrajině spustit novou ofenzivu.
• Zelenskyj podle Reuters požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.
• Zelenskyj: Trvající ruský útok ukazuje, že sankce Západu proti Moskvě nestačí
  Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí, uvedla ukrajinská média.
• Zelenskyj uvalil další sankce proti Rusům i proti gruzínským aerolinkám
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl sankce proti 189 Rusům, dvěma Bělorusům a jednomu Gruzínci a také proti téměř 300 podnikům spojených s Ruskem a s válkou proti Ukrajině. S odvoláním na prezidentovy výnosy to včera uvedl server listu Ukrajinska pravda. Na sankčním seznamu figuruje i Tamaz Gaiašvili, což je zakladatel společnosti Georgian Airways, na kterou Zelenskyj rovněž uvalil sankce, protože začala opět létat do Ruska.
• Zelenskyj varoval Evropany, aby se připravili na chmurnou zimu
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského, podle kterého chce Moskva zničit normální život Evropanů.
• Zelenskyj vítá novou finanční pomoc EU, jde podle něj o důvěryhodnost Evropy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval členským zemím Evropské unie za schválení dalšího balíku finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Unijním lídrům na summitu, který rozhodnutí přijal, vzkázal, že v sázce byla důvěryhodnost Evropy. V projevu také připomenul nesplněný cíl EU v dodávkách dělostřelecké munice a vyzval unii k vystupňování investic do vojenské podpory.