Z Dow Jonesova indexu vypadne Exxon Mobil a Pfizer

Z prestižního amerického Dow Jonesova akciového indexu vypadne ropný koncern Exxon Mobil, farmaceutická společnost Pfizer a zbrojovka Raytheon Technologies. K 31. srpnu je nahradí technologická společnost Salesforce.com, farmaceutická firma Amgen a průmyslový konglomerát Honeywell International. Společnost, která Dow Jonesův index řídí, o tom informovala v pondělí. Změny spustil záměr firmy Apple rozdělit ke stejnému dni své akcie v poměru jedna ku čtyřem.

Snížení ceny jedné akcie Applu sníží i jeho váhu v indexu, která se vypočítává podle ceny akcií všech 30 společností, které index zahrnuje. Kleslo by tak mimo jiné i zastoupení technologického sektoru v indexu, a proto se Dow Jones rozroste o Salesforce.com, který podniká v cloudových službách.

Výbor, jenž o složení indexu rozhoduje, uvedl, že díky nově přidaným firmám bude index lépe odrážet americkou ekonomiku. Výběr podniků nemá přesná pravidla, výbor se při něm řídí pověstí firem, jejich předchozím výkonem, vztahy s investory a postavením v sektoru, v němž podnikají.

Exxon Mobil je nejstarším členem Dow Jonesova indexu. Jeho součást tvoří nepřetržitě od roku 1928, tehdy jím byl jako společnost Standard Oil Co. Po jeho odchodu zůstane jediným zástupcem energetických firem v indexu Chevron.

Po ohlášených změnách získá největší váhu v Dow Jonesově indexu farmaceutická společnost Unitedhealth Group, za ní bude následovat maloobchodní řetězec Home Depot a Amgen. Apple se z prvního místa propadne na sedmnácté, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Záznam ČNB: Vývoj ekonomiky směřuje nyní k potřebě zvýšit sazby
  Ekonomický vývoj se podle většiny členů bankovní rady ČNB aktuálně obrací spíše k potřebě méně uvolněné měnové politiky, tedy k růstu úrokových sazeb ve střednědobém horizontu. Zároveň podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka první prognóza, nad kterou bude moci rada vést zásadnější debatu o budoucím směřování měnové politiky, bude na začátku května. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 17. prosince. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Ještě před květnovou prognózou zveřejní ČNB novou prognózu na počátku února.
• Záznam ČNB: Za růstem cen je snaha kompenzovat výpadek příjmů
  Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam ČNB: Zvýšení sazeb přispělo i k finanční stabilitě
  Na měnovém jednání Bankovní rady ČNB ve čtvrtek 1. února několikrát členové rady uvedli, že zvýšení úrokových sazeb je žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Rada na jednání minulý týden zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.
• Záznam jednání ČNB: Bilance rizik prognózy je mírně protiinflační
  Většina členů bankovní rady České národní banky vyhodnotila bilanci rizik její prognózy jako mírně protiinflační. Shodovala se v tom, že tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Vyplývá to ze záznamu jednání rady z 1. srpna, který dnes ČNB zveřejnila.
• Záznam jednání ČNB: Není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku
  Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků
  Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5.května, který dnes zveřejnila centrální banka. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.
• Z Bílého domu odchází Trumpův hlavní ekonomický poradce Cohn
  Hlavní ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Gary Cohn rezignoval na svou funkci. Přesný datum jeho odchodu z Bílého domu zatím není jasný, podle úřadu prezidenta USA ale zůstane ještě několik týdnů. Cohn v prohlášení označil možnost sloužit své zemi za čest, Trump mu za jeho službu poděkoval. Podle agentury Reuters rezignace souvisí s Cohnovým odporem k prezidentovu plánu na zavedení cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
• Zbraně, které mohou pomoci Číně vyhrát obchodní válku s USA
  Spojené státy na počátku července vypálily další střelu ve své obchodní válce s Čínou, když odhalily nový seznam cel. Ty se dotýkají čínského zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 200 miliard USD (4,4 biliony Kč). Čína zatím odpovídá na americká cla způsobem dolar za dolar - obě země v červnu zavedly cla na zboží za 34 miliard USD - pokud ale budou USA pokračovat, bude muset Čína použít jiné, účinnější zbraně, píše server televize CNBC.
• Zbylé země TPP se dohodly pokračovat k dohodě bez USA
  Jedenáctka zbylých zemí Transpacifického partnerství (TPP) se dohodla, že bude směřovat ke konečné dohodě o vzájemném volném obchodu bez Spojených států. Šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer na včerejším jednání s ministry asijských a tichomořských zemí potvrdil, že Washington se k TPP nevrátí a že dává přednost dvoustranným obchodním dohodám se zeměmi regionu.
• Zbývá 24 hodin do výsledku zasedání Americké centrální banky
  Dnes začalo dvoudenní zasedání Americké centrální banky.
• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem
  Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.
• Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.
• Zelenskyj nabádal k urychlení rozhodnutí o pomoci Ukrajině, žádal tanky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky. Polský prezident Andrzej Duda na fóru varoval, že Rusko se chystá na Ukrajině spustit novou ofenzivu.
• Zelenskyj podle Reuters požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.
• Zelenskyj: Trvající ruský útok ukazuje, že sankce Západu proti Moskvě nestačí
  Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí, uvedla ukrajinská média.
• Zelenskyj uvalil další sankce proti Rusům i proti gruzínským aerolinkám
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl sankce proti 189 Rusům, dvěma Bělorusům a jednomu Gruzínci a také proti téměř 300 podnikům spojených s Ruskem a s válkou proti Ukrajině. S odvoláním na prezidentovy výnosy to včera uvedl server listu Ukrajinska pravda. Na sankčním seznamu figuruje i Tamaz Gaiašvili, což je zakladatel společnosti Georgian Airways, na kterou Zelenskyj rovněž uvalil sankce, protože začala opět létat do Ruska.