Zbraně, které mohou pomoci Číně vyhrát obchodní válku s USA

Spojené státy na počátku července vypálily další střelu ve své obchodní válce s Čínou, když odhalily nový seznam cel. Ty se dotýkají čínského zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahuje 200 miliard USD (4,4 biliony Kč). Čína zatím odpovídá na americká cla způsobem dolar za dolar - obě země v červnu zavedly cla na zboží za 34 miliard USD - pokud ale budou USA pokračovat, bude muset Čína použít jiné, účinnější zbraně, píše server televize CNBC.

Teoreticky mohou USA zavést cla na zboží v hodnotě až 505 miliard USD, což byla loni celková dolarová hodnota ročního dovozu zboží z Číny do USA. Americký prezident Donald Trump již uvedl, že je ochoten zavést cla na veškeré zboží, pokud to bude potřeba. Hodnota dovozu amerického zboží do Číny však loni činila pouze 130 miliard USD, takže Peking nemůže na poslední hrozby odpovědět stejně.

To ovšem neznamená, že Čína nemůže podniknout odvetný úder. Ve skutečnosti, když dojde na necelní opatření, může ublížit Americe mnohem více, než Amerika Číně, upozorňuje analytička firmy Invesco Kristina Hooperová. "Čína má mnohem větší arzenál zbraní než USA. Cla jsou jen špičkou ledovce, pokud jde o to, co Čína má," uvádí.

Jak tedy může Čína odpovědět, až nebude moci dále zavádět cla způsobem oko za oko? CNBC upozorňuje na čtyři způsoby, kterými může vrátit úder.

Prvním je, že přestane nakupovat americké státní dluhopisy. Čína je jedním z největších držitelů amerických státních dluhopisů. Loni podle údajů centrální banky USA vlastnila dluhopisy za jeden bilion USD. Stejně jako většina investorů chce mít uložené peníze v něčem bezpečném a americké dluhopisy jsou stále solidní investicí. Pokud se však čínská vláda rozhněvá, může začít prodávat dluhopisy, které má v držení, nebo přestat nakupovat nové dluhopisy. A to by mělo výrazný dopad na americkou ekonomiku.

Pokud Čína zaplaví trh americkými dluhopisy, mohly by stoupnout jejich výnosy. To je problematické, protože by to znamenalo, že majitelé dluhopisů po celém světě, včetně americké vlády a průměrného občana, uvidí pokles ceny svých dluhopisů. Vyšší výnos také znamená, že bude pro americkou vládu dražší půjčovat si prostřednictvím nového dluhu a zvýší se zřejmě i náklady na půjčky firmám.

Existuje však mnoho důvodů, proč by to Čína neměla dělat. Hodnota cenných papírů v jejím držení by klesla a není zde dobrá, bezpečná alternativa pro její dolary. Pokud by ale skutečně chtěla ublížit Americe, tímto by se jí to podařilo, protože by to snížilo americké vládě příjmy v době, kdy se potýká s obrovským rozpočtovým deficitem.

Pokud by Čína opravdu chtěla Trumpa zasáhnout a prakticky znehodnotit zavedená cla, mohla by udělat druhou věc, a to znehodnotit jüan. To by prakticky mohl být nejlepší nástroj, který má v boji s USA. "Měna je nejúčinnější pákou k vyrovnání dopadu cel," uvádí investiční manažer firmy Unigestion Salman Baig. Pokud by jüan klesl o zhruba osm procent, což učinil od poloviny března, americkým dovozcům by stouply náklady na čínské zboží jen o dvě procenta. Proč? Protože pokud klesnou náklady na nákup čínského zboží, pak cla přidaná k ceně způsobí, že cena této položky bude na stejné úrovni jako nyní. Firmy tak nepocítí velký rozdíl, dodal Baig.

Třetí možností je, že by Čína mohla ztížit život americkým společnostem. Čínská vláda má na své občany velký vliv. Pokud by chtěla, aby její občané přestali cestovat do USA nebo kupovat americké zboží, může to udělat, upozornil ředitel investiční skupiny Brandes Investment Partners Gerardo Zamorano. Není to tak dlouho, kdy to zažily Jižní Korea či Hongkong. Poté, co se dostaly do sporu s čínskou vládou, přestali Číňané kupovat jihokorejská auta a cestovat do Hongkongu, aniž by jim to někdo zakázal. To by se mohlo stát "symbolům USA", jako jsou McDonald's nebo Burger King, upozornil Zamorano.

Vláda by také mohla firmám ztížit převod peněz z Číny, protože transakce musí být schválené. Pro Američany by také mohlo být obtížnější získat víza nebo by se mohly zvýšit nároky regulátorů na americké firmy. Vláda může zdanit určité podnikání, zahájit antimonopolní vyšetřování nebo zavést předpisy na ochranu životního prostředí.

Poslední možností je izolace USA, i když to bude chtít delší dobu. Čína by mohla upevnit obchodní partnerství s dalšími zeměmi po celém světě a izolovat USA. V současnosti si již Čína namlouvá Evropu a obchodní jednání už měla s Čínou také Kanada.

Pokud by se Čína chtěla opravdu zviditelnit, mohla by se připojit k dohodě o volném obchodu s dalšími 11 zeměmi s názvem Transpacifické partnerství (TPP), od které USA odstoupily poté, co se Trump ujal funkce. "Představte si, že by se Čína rozhodla vstoupit. To by byla velká globální dohoda," prohlásil Baig.

Byla by to sice dlouhodobá hra, protože obchodní dohody se nestávají přes noc, Baig se ale domnívá, že by to z hlediska Číny mohlo být nejefektivnější. Protože USA vedou obchodní válku také s Kanadou, Evropou a dalšími, země po celém světě by mohly být více nakloněné vytvoření nové obchodní aliance a mohly by mít větší chuť odvrátit se od Spojených států.

Zdroj: Reuters, ČTK,  CNBC, Invesco, Unigestion, Brandes Investment Partners

Čtěte více

• Záznam ČNB: Udržování závazku neodpovídalo ekonomickým podmínkám
  Na jednání bankovní rady ČNB už minulý týden převažoval názor, že za současné situace neodpovídá udržování kurzového závazku makroekonomickým podmínkám. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Podle záznamu rada právě velkou část diskuse věnovala optimálnímu načasování konce kurzového závazku. Ten nakonec zrušila tento týden ve čtvrtek na svém mimořádném měnověpolitickém jednání.
• Záznam ČNB: Úrokové sazby chtěli zvýšit Hampl, Benda a Mora
  Na jednání Bankovní rady České národní banky ve středu 27. září hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb viceguvernér banky Mojmír Hampl a členové bankovní rady Vojtěch Benda a Marek Mora. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Rada nakonec sazby nezvýšila, protože pro jejich ponechání beze změny hlasovali zbylí čtyři členové rady. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
• Záznam ČNB: Vyšší sazby přispějí k tlumení rizik na trhu hypoték
  Zvyšování úrokových sazeb přispěje k tlumení rizik spojených s růstem hypotečních úvěrů, na něž již ČNB reagovala některými svými nástroji. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 29. června, který dnes centrální banka zveřejnila. V této souvislosti zazněl návrh, aby při měnově-politických úvahách a jejich komunikaci byl více zohledňován vývoj na realitním trhu.
• Záznam ČNB: Vývoj ekonomiky směřuje nyní k potřebě zvýšit sazby
  Ekonomický vývoj se podle většiny členů bankovní rady ČNB aktuálně obrací spíše k potřebě méně uvolněné měnové politiky, tedy k růstu úrokových sazeb ve střednědobém horizontu. Zároveň podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka první prognóza, nad kterou bude moci rada vést zásadnější debatu o budoucím směřování měnové politiky, bude na začátku května. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 17. prosince. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Ještě před květnovou prognózou zveřejní ČNB novou prognózu na počátku února.
• Záznam ČNB: Za růstem cen je snaha kompenzovat výpadek příjmů
  Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů. Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam ČNB: Zvýšení sazeb přispělo i k finanční stabilitě
  Na měnovém jednání Bankovní rady ČNB ve čtvrtek 1. února několikrát členové rady uvedli, že zvýšení úrokových sazeb je žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Rada na jednání minulý týden zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.
• Záznam jednání ČNB: Bilance rizik prognózy je mírně protiinflační
  Většina členů bankovní rady České národní banky vyhodnotila bilanci rizik její prognózy jako mírně protiinflační. Shodovala se v tom, že tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů ČR. Vyplývá to ze záznamu jednání rady z 1. srpna, který dnes ČNB zveřejnila.
• Záznam jednání ČNB: Není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku
  Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
• Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků
  Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5.května, který dnes zveřejnila centrální banka. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.
• Z Bílého domu odchází Trumpův hlavní ekonomický poradce Cohn
  Hlavní ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Gary Cohn rezignoval na svou funkci. Přesný datum jeho odchodu z Bílého domu zatím není jasný, podle úřadu prezidenta USA ale zůstane ještě několik týdnů. Cohn v prohlášení označil možnost sloužit své zemi za čest, Trump mu za jeho službu poděkoval. Podle agentury Reuters rezignace souvisí s Cohnovým odporem k prezidentovu plánu na zavedení cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
• Zbylé země TPP se dohodly pokračovat k dohodě bez USA
  Jedenáctka zbylých zemí Transpacifického partnerství (TPP) se dohodla, že bude směřovat ke konečné dohodě o vzájemném volném obchodu bez Spojených států. Šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer na včerejším jednání s ministry asijských a tichomořských zemí potvrdil, že Washington se k TPP nevrátí a že dává přednost dvoustranným obchodním dohodám se zeměmi regionu.
• Zbývá 24 hodin do výsledku zasedání Americké centrální banky
  Dnes začalo dvoudenní zasedání Americké centrální banky.
• Zdeněk Zaňka a Trhy.cz (Quastic) jsou prý napojeni na firmu, která připravila lidi o peníze
  Portál Seznam Zprávy dnes vydal článek, který popisuje případ investiční firmy Diversity Capital, která připravila tisíce lidí o peníze. O této firmě jsme již na našem portálu psali v minulosti. Celkově lidé v Diversity Capital přišli o více než jednu miliardu korun. Firma byla napojena na neprůhlednou skupinu IC Group a její pád vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Zajímavé je, že jedna z cest k této firmě vedla přes kurzy o podvodech, které organizoval investor Zdeněk Zaňka, jím spoluřízená firma The Royal Education EU a její platforma Trhy.cz a Quastic. Tyto kurzy prý měly učit nezkušené investory, jak rozpoznat podvodné fondy a Ponziho schémata, ale nakonec je odkázaly na firmu, která je připravila o peníze.
• Z Dow Jonesova indexu vypadne Exxon Mobil a Pfizer
  Z prestižního amerického Dow Jonesova akciového indexu vypadne ropný koncern Exxon Mobil, farmaceutická společnost Pfizer a zbrojovka Raytheon Technologies. K 31. srpnu je nahradí technologická společnost Salesforce.com, farmaceutická firma Amgen a průmyslový konglomerát Honeywell International. Společnost, která Dow Jonesův index řídí, o tom informovala v pondělí. Změny spustil záměr firmy Apple rozdělit ke stejnému dni své akcie v poměru jedna ku čtyřem.
• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem
  Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.
• Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.