Záporné sazby nutí hledat úložiště hotovosti

Představa skladování pytlů s bankovkami v silně zabezpečených trezorech může vypadat jako výjev ze starého filmu, ale s klesajícími úrokovými sazbami napříč Evropou se tento scénář jeví jako lákavý pro stále více bank a pojišťoven. Evropské dálnice se zatím neucpávají kvůli přívalu obrněných vozů s penězi mířících na přísně tajné destinace, ale pokud se s dalším poklesem sazeb ukáže schraňování hotovosti pro banky jako finančně schůdné, bude tím narušena schopnost centrálních bank využívat záporné sazby jako katalyzátoru růstu, napsal list The Financial Times.

Poté, co Evropská centrální banka (ECB) v březnu naposledy stlačila sazby, platí soukromé banky za většinu peněz uchovávaných v 19 národních bankách eurozóny ekvivalent 0,4 procenta ročně. Cílem opatření, které od propadu sazeb pod nulu v roce 2014 přišlo banky na přibližně 2,64 miliardy eur, je motivovat finanční domy neuchovávat prostředky, ale půjčovat je podnikům a tím podnítit ekonomický růst. Bankéři ECB prohlašují, že v případě zhoršení ekonomických podmínek může přijít další snížení sazeb; soukromé banky a pojišťovny tak už hledají způsoby, jak se poplatkům vyhnout.

Jedním z nich je jednoduše převést elektronické peníze uložené v centrálních bankách na hotovost. Německá pojišťovnická skupina Munich Re má za sebou úspěšné pokusy se skladováním desítek milionů eur v hotovosti za "únosnou cenu". Několik dalších německých bank, včetně Commerzbank, druhého největšího poskytovatele půjček v zemi, o podobném kroku uvažuje. Když se ale jeden švýcarský penzijní fond pokusil o velký výběr ze své banky s cílem uložit peníze do trezoru, banka podle místních médií odmítla vyhovět.

Ekonomické důsledky masového uplatnění této metody by byly značné. Pokud banky neplatí poplatky centrálním bankám, neovlivní je další snižování oficiálních úrokových sazeb. Motivace k půjčování podnikům by tedy odpadla. Naštěstí pro národní banky se s hromaděním hotovosti pojí také hromada nákladů.

Částečně jde o skladování a transport, byť to nejsou největší problémy. Výběr velké sumy najednou by udržel náklady na přepravu při zemi, zatímco vysoká hodnota největších bankovek eura či švýcarského franku zaručuje dobrou skladnost těchto částek.

I po ukončení vydávání 500eurových bankovek v roce 2018, kdy budou banky muset použít bankovky 200eurové, bude podle bankéřů místa v trezorech dostatek.

Zato bankovní lupiči, zemětřesení a další nepředvídatelné pohromy problémem jsou. Lépe řečeno je problém najít pojišťovatele ochotného takové riziko převzít za rozumnou cenu.

"Nikdo neskladuje peníze dlouhodobě. Momentálně peníze dorazí a rychle zase směřují do bankomatů," říká německý bankéř, který zkoumal náklady za přestup k hotovosti. Odhaduje, že pojištění by stálo 0,5 až jedno procento uchovávané částky. To by bylo více než poplatek ECB, ale srovnatelné se švýcarskými -0,75 procenty, jednou z nejnižších sazeb na světě.

Dále je otázkou, zda by se soukromým bankám podařilo ve velkém schraňovat hotovost bez tichého souhlasu národních bank. Prvním krokem při přechodu k bankovkám by totiž bylo kontaktovat národní banku, u které má daná banka peníze uložené.

Každá z národních bank eurozóny musí převod elektronických peněz na hotovost odsouhlasit. Jestliže by se několik bank rozhodlo hromadit hotovost, objem bankovek v oběhu by se propadl. V tuto chvíli jsou v oběhu eurobankovky v hodnotě 1,087 bilionu eur. Banky mají uloženu srovnatelnou částku: 988,1 miliardy, kterou by mohly od centrální banky požadovat.

Národní banky disponují zásobami bankovek a ECB je připravena svižně odpovědět na případný prudký nárůst poptávky. Komentář mluvčího ECB: "Můžete se spolehnout, že ECB a systém eura zajistí všemi možnými prostředky klidné fungování hotovosti jakožto prostředku směny a uchovatele hodnoty."

Německý bankéř nepokládá výraznější rozšíření metody hromadění peněz za pravděpodobné. Spíše jde o indikátor nespokojenosti bank s dopady záporných sazeb. "Bylo by to rozumné pro dvě nebo tři banky... aby se ukázalo, že hladina úrokových sazeb je nízká," říká. "Myslím si, že Švýcarská národní banka nemůže znovu snížit sazby, aniž by tím vyvolala snahu hromadit hotovost... Nikdo si hromadění hotovosti nepřeje. Banky by to stálo hodně a jasně by se tím ukázalo, že centrální banky nemohou v tuto chvíli snižovat úrokové sazby. Všechny strany se tomu chtějí vyhnout."

Zdroj: Reuters, ČTK, The Financial Times

Čtěte více

• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje odhodlání dál zvyšovat úroky
  Zápis z lednového zasedání měnového výboru americké centrální banky (Fed) signalizuje jasné odhodlání jejich představitelů pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Činitelé Fedu byli podle včera zveřejněného zápisu ve srovnání s předchozím prosincovým zasedáním optimističtější ohledně vyhlídek ekonomiky a měli větší důvěru v růst inflace.
• Zápis ze zasedání Fedu potvrzuje záměr dále zvýšit úroky
  Většina představitelů centrální banky USA (Fed) se domnívá, že pokud se nezmění výhled americké ekonomiky, budou úrokové sazby oprávněně zvýšeny už "brzy". Znepokojení pak vzbuzuje stávající ochranářská politika administrativy Donalda Trumpa. Vyplývá to ze zápisu z květnového zasedání svého měnového výboru, kdy ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozpětí 1,50 až 1,75 procenta.
• Zápis ze zasedání Fedu: Rozpory ohledně inflace
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory v názorech na další vývoj inflace a jeho možné dopady na tempo budoucího zvyšování úrokových sazeb. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z červnového zasedání Fedu.
• Zápis ze zasedání Fedu signalizuje možné zpomalení tempa zvyšování úroků
  Výrazná většina představitelů americké centrální banky (Fed) se na listopadovém zasedání shodla, že v brzké době bude pravděpodobně vhodné zpomalit tempo zvyšování úrokových sazeb. Vyplývá to ze zápisu ze zasedání, který včera banka zveřejnila.
• Zápis z Fedu: Rozpory kolem inflace a úroků
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují rozpory v názorech na další vývoj inflace a zvyšování úrokových sazeb. Část představitelů se domnívá, že mzdové tlaky spojené s nízkou nezaměstnaností by mohly vést k rychlému oživení růstu cen a že je ještě letos potřeba dál zvýšit úroky. Jiná skupina však zastává názor, že vzhledem k současné nízké inflaci není třeba se zvyšováním úroků spěchat. Vyplývá to ze zápisu ze zářijového zasedání Fedu.
• Zápis z jednání BoE poslal GBP/USD níže
  Měnový pár GBP/USD poklesl poté, co zápis z posledního jednání BoE - Bank of England...
• Zápis z jednání komise MPC poslal GBP níž
  GBPUSD reagoval poměrně prudkým oslabením přibližně o 100 pipů.
• Zápis z posledního jednání Fedu
  Fed zvažoval další pumpování dolarů do ekonomiky, plánoval i nákupy dluhopisů.
• Zápis z posledního zasedání Fedu
  V USA byl včera zveřejněn zápis z posledního zasedání americké centrální banky.
• Za poklesem Německa stál propad exportu
  Za poklesem německé ekonomiky stál v závěru loňského roku hlavně propad exportu. Uvedl to tamní...
• Záporné sazby odradí shortaře EUR/CHF
  Švýcarská národní banka (SNB) se včera rozhodla ostřeji bránit svoji intervenční hranici 1,2000 franku za...
• Záporné úroky ECB banky ke zvýšení úvěrů nepřimějí
  Pokud by se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla snížit svou depozitní sazbu z nynější nuly do...
• Záporné úroky ECB - krok do neznáma
  Snížení depozitní sazby Evropské centrální banky (ECB) do záporné hodnoty by bylo krokem do neznáma a nemuselo...
• Za rok válčení se z Ruska stáhlo devět procent světových firem, tvrdí Kyjev
  Jen devět procent z téměř 1500 světových firem opustilo ruský trh během války Ruska proti Ukrajině, která trvá už téměř rok, tvrdí poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Současně vybídl Západ, jehož trh má pro nadnárodní společnosti větší význam než Rusko, aby tvrdě zareagoval.
• Za řeckou tvrdohlavost prý může Brusel
  Evropská komise dala podle několika členských států Řecku falešnou naději, že nové úvěry obdrží výměnou...
• Zářijová inflace byla nad odhady ČNB
  Zářijová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to dnes náměstek ředitele měnové sekce ČNB Petr Král. V září spotřebitelské ceny meziročně stouply o 0,5 procenta. Inflace se nadále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem centrální banky.
• Zářijová inflace byla nad prognózou ČNB
  Zářijová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než v letní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku, v menší míře také regulované ceny. Naopak pohonné hmoty zlevnily výrazněji, než ČNB předpokládala. Ve zbytku roku očekává centrální banka inflaci na dohled svého dvouprocentního cíle, uvedl dnes v komentáři k údajům o inflaci ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Zářijová inflace byla o 0,4 bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,2 procenta.
• Zářijová inflace byla o 2,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Zářijová inflace byla o 2,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na odchylce zářijové meziroční inflace od prognózy stejně jako v předchozích měsících podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září stoupla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta.
• Zářijová inflace byla pod prognózou ČNB, levnější byly hlavně potraviny
  Zářijová meziroční inflace 6,9 procenta byla o 0,3 procentního bodu nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) ve své srpnové prognóze. Menší než očekávaný meziroční růst cen byl zejména u potravin, nižší byla i jádrová inflace. Naopak ceny pohonných hmot v meziročním srovnání klesly méně, než ČNB předpokládala. Centrální banka očekává, že počátkem příštího roku inflace klesne ke dvěma procentům, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.