Tureckou centrální banku povede poprvé žena - Hafize Gaye Erkanová
Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji dnes jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby. Informovala o tom agentura Reuters.
Erkanová je bývalou spoluředitelkou amerického finančního ústavu First Republic Bank a vysokou manažerkou investiční banky Goldman Sachs. Vedení turecké centrální banky se ujímá po Erdoganově znovuzvolení prezidentem a necelý týden poté, co Erdogan signalizoval, že nová vláda bude fungovat jinak než ta předchozí.
Erdogan dosud politiku centrální banky výrazně ovlivňoval a trval na tom, že v době vysoké inflace je potřeba držet základní úrokové sazby nízko, i když tradiční ekonomická teorie v takové situaci doporučuje opak. Za poslední čtyři roky má centrální banka už pátého šéfa, což jen podtrhuje, jakým úkolům bude možná Erkanová teď muset čelit, když bude chtít zajistit trvalý obrat v měnové politice.
Třiačtyřicetiletá Erkanová nahradila dosavadního šéfa centrální banky, kterým byl Şahap Kavcioglu. Ten stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 procent a byla nejvyšší za 24 let. Od té doby ale klesá, v květnu se dostala těsně pod 40 procent.
Jmenování Erkanové v ústředním věstníku doprovázelo rozhodnutí jmenovat Kavcioglua šéfem úřadu pro regulaci bankovního sektoru BDDK. To u některých investorů vyvolává obavy, že stopy Erdoganova neortodoxního přístupu zůstanou zachovány. Hlavní otázkou pro Erkanovou bude, zda jí bude poskytnuta nezávislost k tomu, aby mohla prosazovat racionální měnovou politiku, domnívá se profesorka ekonomie na univerzitě Koç Selva Demiralpová, která dříve působila jako ekonomka v americké centrální bance (Fed).
"Aby získala důvěryhodnost a ukotvila očekávání trhu s minimální dávkou zvyšování sazeb, musí zajistit, aby příklon k politice nízkých úrokových sazeb... zůstal pohřben v minulosti a nepronásledoval ji," řekla Demiralpová.
Priority Erkanové ale nejsou zcela jasné, vzhledem k tomu, že ve své kariéře zahrnující Wall Street a správní rady amerických společností nemá žádné formální zkušenosti s měnovou politikou. Doktorát má z Princetonské univerzity v oboru finančního inženýrství. Podle svého profilu na profesní síti LinkedIn pracovala v letech 2014 až 2021 v bance First Republic. Ta se v letošním roce stala největší bankou v USA, která od roku 2008 zkrachovala. Regulační úřady ji zavřely a následně dohodly její prodej bance JPMorgan Chase & Co.
Analytici nyní očekávají, že turecká centrální banka zvýší základní úrokovou sazbu z nynějších 8,5 procenta až na 20 procent, případně ještě výše, v úvahu podle nich připadá i 25 procent. Centrální banka podle nich ke zvýšení úroků přistoupí už tento měsíc. Takový obrat by přišel v době, kdy mnozí analytici očekávají turbulence vzhledem k vyčerpaným devizovým rezervám, velmi vysoké inflaci a vysokým deficitům běžného účtu.
Čisté devizové rezervy centrální banky se v květnu poprvé od roku 2002 ocitly v záporné hodnotě, aktuálně dosahují minus 5,7 miliardy dolarů (více než 125 miliard Kč). Kurz liry mezitím dál klesá a tento týden se měna ocitla na dalším historickém minimu. Za dolar se tak platí více než 23 lir, zatímco ještě před pěti lety to bylo méně než pět lir.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Turecko pokukuje po skupině zemí BRICS, ministr zahraničí chválil rozmanitost
Turecko má zájem o silnější vazby na skupinu zemí BRICS, do které patří Rusko, Čína či Indie. Podle tureckého tisku to ukazuje účast ministra zahraničí Hakana Fidana na schůzce, kterou tato skupina pořádala v ruském Nižním Novgorodě. Na ní Fidan chválil například rozmanitost bloku, ke kterému se na začátku roku připojilo pět zemí z Afriky a Blízkého východu. -
Turecko probudilo ospalé vánoční trhy
Turecko stále vykazuje silný deficit na běžném účtu, jeho devizové rezervy jsou nízko a dále klesají. To jsou... -
Turecko prý nebude měnit měnovou politiku
Turecká centrální banka (CBRT - Central Bank of the Republic of Turkey) dnes uvedla, že by zachovala... -
Turecko prý podporuje nezávislost centrální banky
Turecko podporuje nezávislost centrální banky, která je důležitá pro ekonomiku. Prohlásil to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při představování nového vládního hospodářského modelu, který má pomoci uzdravit vážně poškozenou ekonomiku. V téměř hodinovém projevu uvedl, že vláda plně podporuje "nezávislou měnovou politiku", chce zlepšit důvěru v tureckou liru, efektivně bojovat proti inflaci a optimalizovat rozpočet. Poskytl však velmi málo detailů k tomu, jak toho chce docílit, což by pomohlo uklidnit investory a zastavit šířící se krizi měny. -
Turecko představilo balík reforem
Turecká vláda dnes představila dlouho očekávaný reformní balík, který má pomoci oživit ekonomiku sužovanou inflací a recesí. První krokem, který vláda učiní, je podpora bank. Ty potřebují zvýšit kapitál a zbavit se nedobytných pohledávek, které jim zůstaly po loňské měnové krizi. Balík zahrnuje také podporu vývoznímu sektoru a úpravu daní. Ministr financí Berat Albayrak dodal, že tyto změny a proces reforem budou v příštích čtyřech letech dále pokračovat. -
Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvádí Moskva
Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny. -
Turecko reguluje platformy, na nichž se obchoduje s kryptoměnami
Turecko přidalo platformy pro obchodování s kryptoměnami na seznam firem, na které se vztahují opatření proti praní peněz a financování terorismu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na včera zveřejněný prezidentský dekret. -
Turecko se snaží zastavit propad domácí měny
Turecká centrální banka dnes v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Turecká lira se v noci na dnešek vůči dolaru propadla na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala. -
Turecko si u WTO stěžuje na nová cla uvalená Washingtonem
Turecko podalo u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Spojené státy kvůli dalším clům na dovoz turecké oceli a hliníku. Oznámila to dnes WTO, která má za úkol dohlížet na rovný přístup na otevřeném trhu. -
Turecko třetí měsíc za sebou snížilo úroky, navzdory velmi vysoké inflaci
Turecká centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent. -
Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky
Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky na letošní i příští rok. Ministr financí Berat Albayrak předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se v tomto roce zvýší o 3,8 procenta a příští rok tempo dál zvolní až na 2,3 procenta. Dosud Ankara v obou letech počítala s růstem o 5,5 procenta. Zemi k tomuto kroku přiměl prudký propad liry, která letos ztratila zhruba 40 procent své hodnoty. -
Turecko vyšetřuje kryptoměnovou burzu, zadrželo desítky lidí
Turecká policie zadržela 62 lidí v rámci vyšetřování platformy pro obchodování s kryptoměnami Thodex, kterou tisíce Turků viní z podvodu. Informovala o tom dnes státní agentura Anadolu. Istanbulská prokuratura už ve čtvrtek oznámila, že platformu vyšetřuje kvůli stížnostem uživatelů, kteří se nemohou dostat ke svému majetku. Podle agentury AP se předpokládá, že kauza se týká zhruba 391.000 investorů a investic v objemu kolem dvou miliard dolarů (43 miliard Kč). -
Turecko zastaví nové státní investice, chce snížit výdaje
Turecko neplánuje žádné další státní investice, neboť se snaží omezit výdaje a zastavit pokles kurzu své měny. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AK). Kritizoval také centrální banku a dodal, že jeho tolerance k vyšším úrokovým sazbám má své meze. Jednotliví ministři podle něho zrevidují své plány, nové investice do nich nepatří. -
Turecko zavádí kvóty a cla na dovoz oceli
Turecko zavádí k 17. říjnu kvóty a cla na dovoz oceli, sdělila dnes ve své zprávě Světová obchodní organizace (WTO). Zboží nad stanovenou kvótu zpoplatní přirážkou 25 procent. Země krok vysvětluje přílišným nárůstem dovozu této komodity. -
Turecko zdvojnásobilo cla na některé americké zboží
Turecko zdvojnásobilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na oznámení zveřejněné v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dál posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které výrazně přispělo k rozpoutání měnové krize v Turecku. Turecká lira dnes nicméně pokračovala v zotavování z rekordního minima vůči dolaru, na které sestoupila v pondělí. -
Turecko zvýšilo kvůli vysoké inflaci základní úrokovou sazbu na 40 procent
Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 40 procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Turecko má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě. -
Tureckým prezidentem bude dál Erdogan, ve volbách obhájil mandát
Tureckým prezidentem byl dnes na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit. Erdogan už předtím poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let. Erdoganovi k volebnímu vítězství už poblahopřáli mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. -
Turecký opoziční kandidát vede kampaň i z kuchyně, poslední video nazval Cibule
Hlavní opoziční kandidát tureckých prezidentských voleb Kemal Kiliçdaroglu, který má podle průzkumů šanci porazit příští měsíc současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana, vede neobvyklou volební kampaň. Kromě veřejných mítinků oslovuje voliče na sociálních sítích videonahrávkami, které točí ve své kuchyni. Poslední z nich nazval Sogan (Cibule) a demonstroval na ní, jak špatnou ekonomickou politiku podle něj vedl dosavadní prezident a jeho volební soupeř Erdogan. Informují o tom turecké opoziční servery. -
Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO, ratifikaci dokončí Erdogan
Turecký parlament včera večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil. -
Turecký pokus o puč je pro finanční trhy špatná zpráva
Pokus o vojenský puč v Turecku je pro finanční trhy špatnou zprávou. Z krátkodobého hlediska vnáší do tureckého politického dění značnou nejistotu. Dlouhodobě pak bude mít nepříznivý dopad, ať už se pučistické síly podaří neutralizovat, či nikoli. Nepříznivý dopad na světovou ekonomiku by měl být omezený, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda.