Turecko třetí měsíc za sebou snížilo úroky, navzdory velmi vysoké inflaci

Turecká centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.

Turecká centrální banka měnovou politiku uvolňuje v době, kdy jiné centrální banky jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci. Turecko přitom nyní patří mezi země s nejvyšší inflací na světě. Centrální banku však do snižování úrokových sazeb tlačí autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan, který doufá, že tak povzbudí hospodářský růst.

Turecký statistický úřad začátkem října oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v září zrychlil na 83,45 procenta ze srpnových 80,2 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od poloviny roku 1998.

Erdogan se označuje za nepřítele vysokých úrokových sazeb a v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že nižší úrokové sazby časem povedou k poklesu inflace.

Snižování úrokových sazeb způsobilo výrazný propad kurzu turecké liry. Turečtí představitelé tvrdí, že chtějí prostřednictvím slabší měny podpořit export a domácí výrobu. Turecký ministr financí Nureddin Nebati minulý týden uvedl, že vláda je odhodlána uskutečnit ekonomickou transformaci, která z Turecka učiní výrobní centrum.

"Spočítali jsme si, že to půjde poněkud bolestivou cestou," řekl o vládní hospodářské vizi. "Tuto bolest zvýšila válka na Ukrajině," dodal.

Podle ekonomů je nicméně postup turecké vlády pro výrobce škodlivý, protože propad kurzu liry jim zvyšuje náklady na energie, suroviny či dopravu. Neortodoxní hospodářská politika od Turecka rovněž odrazuje západní investory, napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• Turecko podle Erdogana přikročí k dalšímu snížení úroků
  Turecká centrální banka přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila domácí ekonomiku. Prohlásil to včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Slíbil rovněž zpomalení růstu spotřebitelských cen.
• Turecko pokukuje po skupině zemí BRICS, ministr zahraničí chválil rozmanitost
  Turecko má zájem o silnější vazby na skupinu zemí BRICS, do které patří Rusko, Čína či Indie. Podle tureckého tisku to ukazuje účast ministra zahraničí Hakana Fidana na schůzce, kterou tato skupina pořádala v ruském Nižním Novgorodě. Na ní Fidan chválil například rozmanitost bloku, ke kterému se na začátku roku připojilo pět zemí z Afriky a Blízkého východu.
• Turecko probudilo ospalé vánoční trhy
  Turecko stále vykazuje silný deficit na běžném účtu, jeho devizové rezervy jsou nízko a dále klesají. To jsou...
• Turecko prý nebude měnit měnovou politiku
  Turecká centrální banka (CBRT - Central Bank of the Republic of Turkey) dnes uvedla, že by zachovala...
• Turecko prý podporuje nezávislost centrální banky
  Turecko podporuje nezávislost centrální banky, která je důležitá pro ekonomiku. Prohlásil to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při představování nového vládního hospodářského modelu, který má pomoci uzdravit vážně poškozenou ekonomiku. V téměř hodinovém projevu uvedl, že vláda plně podporuje "nezávislou měnovou politiku", chce zlepšit důvěru v tureckou liru, efektivně bojovat proti inflaci a optimalizovat rozpočet. Poskytl však velmi málo detailů k tomu, jak toho chce docílit, což by pomohlo uklidnit investory a zastavit šířící se krizi měny.
• Turecko představilo balík reforem
  Turecká vláda dnes představila dlouho očekávaný reformní balík, který má pomoci oživit ekonomiku sužovanou inflací a recesí. První krokem, který vláda učiní, je podpora bank. Ty potřebují zvýšit kapitál a zbavit se nedobytných pohledávek, které jim zůstaly po loňské měnové krizi. Balík zahrnuje také podporu vývoznímu sektoru a úpravu daní. Ministr financí Berat Albayrak dodal, že tyto změny a proces reforem budou v příštích čtyřech letech dále pokračovat.
• Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvádí Moskva
  Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.
• Turecko reguluje platformy, na nichž se obchoduje s kryptoměnami
  Turecko přidalo platformy pro obchodování s kryptoměnami na seznam firem, na které se vztahují opatření proti praní peněz a financování terorismu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na včera zveřejněný prezidentský dekret.
• Turecko se snaží zastavit propad domácí měny
  Turecká centrální banka dnes v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Turecká lira se v noci na dnešek vůči dolaru propadla na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala.
• Turecko si u WTO stěžuje na nová cla uvalená Washingtonem
  Turecko podalo u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Spojené státy kvůli dalším clům na dovoz turecké oceli a hliníku. Oznámila to dnes WTO, která má za úkol dohlížet na rovný přístup na otevřeném trhu.
• Tureckou centrální banku povede poprvé žena - Hafize Gaye Erkanová
  Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji dnes jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby. Informovala o tom agentura Reuters.
• Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky
  Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky na letošní i příští rok. Ministr financí Berat Albayrak předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se v tomto roce zvýší o 3,8 procenta a příští rok tempo dál zvolní až na 2,3 procenta. Dosud Ankara v obou letech počítala s růstem o 5,5 procenta. Zemi k tomuto kroku přiměl prudký propad liry, která letos ztratila zhruba 40 procent své hodnoty.
• Turecko vyšetřuje kryptoměnovou burzu, zadrželo desítky lidí
  Turecká policie zadržela 62 lidí v rámci vyšetřování platformy pro obchodování s kryptoměnami Thodex, kterou tisíce Turků viní z podvodu. Informovala o tom dnes státní agentura Anadolu. Istanbulská prokuratura už ve čtvrtek oznámila, že platformu vyšetřuje kvůli stížnostem uživatelů, kteří se nemohou dostat ke svému majetku. Podle agentury AP se předpokládá, že kauza se týká zhruba 391.000 investorů a investic v objemu kolem dvou miliard dolarů (43 miliard Kč).
• Turecko zastaví nové státní investice, chce snížit výdaje
  Turecko neplánuje žádné další státní investice, neboť se snaží omezit výdaje a zastavit pokles kurzu své měny. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AK). Kritizoval také centrální banku a dodal, že jeho tolerance k vyšším úrokovým sazbám má své meze. Jednotliví ministři podle něho zrevidují své plány, nové investice do nich nepatří.
• Turecko zavádí kvóty a cla na dovoz oceli
  Turecko zavádí k 17. říjnu kvóty a cla na dovoz oceli, sdělila dnes ve své zprávě Světová obchodní organizace (WTO). Zboží nad stanovenou kvótu zpoplatní přirážkou 25 procent. Země krok vysvětluje přílišným nárůstem dovozu této komodity.
• Turecko zdvojnásobilo cla na některé americké zboží
  Turecko zdvojnásobilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na oznámení zveřejněné v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dál posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které výrazně přispělo k rozpoutání měnové krize v Turecku. Turecká lira dnes nicméně pokračovala v zotavování z rekordního minima vůči dolaru, na které sestoupila v pondělí.
• Turecko zvýšilo kvůli vysoké inflaci základní úrokovou sazbu na 40 procent
  Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 40 procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Turecko má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
• Tureckým prezidentem bude dál Erdogan, ve volbách obhájil mandát
  Tureckým prezidentem byl dnes na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit. Erdogan už předtím poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let. Erdoganovi k volebnímu vítězství už poblahopřáli mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.
• Turecký opoziční kandidát vede kampaň i z kuchyně, poslední video nazval Cibule
  Hlavní opoziční kandidát tureckých prezidentských voleb Kemal Kiliçdaroglu, který má podle průzkumů šanci porazit příští měsíc současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana, vede neobvyklou volební kampaň. Kromě veřejných mítinků oslovuje voliče na sociálních sítích videonahrávkami, které točí ve své kuchyni. Poslední z nich nazval Sogan (Cibule) a demonstroval na ní, jak špatnou ekonomickou politiku podle něj vedl dosavadní prezident a jeho volební soupeř Erdogan. Informují o tom turecké opoziční servery.
• Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO, ratifikaci dokončí Erdogan
  Turecký parlament včera večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.