Tureckým prezidentem bude dál Erdogan, ve volbách obhájil mandát

Tureckým prezidentem byl dnes na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit. Erdogan už předtím poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let. Erdoganovi k volebnímu vítězství už poblahopřáli mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.

Erdogan dnes prohlásil, že Turci mu svěřili odpovědnost za vládnutí zemi po dalších pět let. Jediným vítězem druhého kola prezidentských voleb je podle něj Turecko. Prezident, který promluvil ke svým příznivcům v Istanbulu, lidem poděkoval za odevzdané hlasy a zdůraznil, že volební střet s Kiliçdarogluem zvládl díky jejich podpoře. "Děkuji každému příslušníku našeho národa za to, že mi svěřili odpovědnost znovu vládnout této zemi v příštích pěti letech," cituje tureckou hlavu státu agentura AP.

Poražený kandidát Kiliçdaroglu v ankarském sídle své strany slíbil, že bude pokračovat ve svém boji a volby označil za "nejvíce nespravedlivé za léta". Výsledky však podle něj ukázaly vůli lidu změnit autoritářskou vládu. Vyjádřil také smutek nad tím, jaké potíže údajně Turecko čekají.

Dnešních voleb se mohlo zúčastnit na 61 milionů oprávněných voličů. Nakonec se k volebním urnám dostavilo zhruba 84 procent. V prvním kole byla volební účast na 87 procentech. Před dvěma týdny ale Turci volili také parlament, který ovládla Erdoganova koalice.

Erdogan může vést zemi s 85 miliony obyvatel dalších pět let. V jejím čele už stojí dvacet let - nejdříve jako premiér, pak jako prezident - a jeho vláda je podle pozorovatelů stále autoritativnější a vyznačuje se také asertivní zahraniční politikou a neortodoxní hospodářskou politikou.

Kiliçdaroglu, přezdívaný turecký Gándhí, sice po nečekaně výrazné porážce z prvního kola přitvrdil tón v kampani, ale i mnozí jeho voliči uznávali, že šance mu ubírá také nedostatek charismatu. Radikálnější se po prvním kole voleb opoziční lídr snažil být v migrační politice, když slíbil vrátit domů miliony migrantů, zejména syrských, což mu mnozí vyčetli.

Mezi prvními Erdoganovi k vítězství poblahopřál ruský prezident Vladimir Putin. "Volební vítězství bylo přirozeným výsledkem vaší obětavé práce jakožto hlavy Turecké republiky, jasným důkazem podpory tureckého lidu vašemu úsilí o posílení státní suverenity a provádění nezávislé zahraniční politiky," uvedl šéf Kremlu.

Americký prezident Biden v gratulaci zase napsal, že se těší na další spolupráci na bilaterálních otázkách i globálních výzvách. Britský premiér Rishi Sunak zdůraznil silné ekonomické vztahy obou zemí i blízkou spolupráci v rámci NATO. Erdoganovi blahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který počítá s dalším upevněním vztahů.

Maďarský premiér Orbán na twitteru Erdoganovi gratuloval k "nespornému vítězství". Blahopřání zaslal například i francouzský prezident Macron, katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Německý kancléř Scholz Erdoganovi poblahopřál a uvedl, že se nyní mohou "s novým elánem" pustit do společných témat. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva Erdoganovi popřál dobré volební období.

Předseda Evropské rady Charles Michel poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení na twitteru. "Těším se na to, že s vámi budu v nadcházejících letech opět spolupracovat na prohloubení vztahů mezi EU a Tureckem," napsal Michel.

Mluvčí českého prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková na dotaz ČTK uvedla, že Pražský hrad se dnes k výsledkům voleb v Turecku vyjadřovat nebude. Výsledky voleb zatím nekomentovali ani premiér Petr Fiala, ani české ministerstvo zahraničí. Předseda opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, na twitteru Erdoganovi pogratuloval a dodal, že "Turecko si v těchto náročných časech nemohlo zvolit moudřeji".

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Turecko se snaží zastavit propad domácí měny
  Turecká centrální banka dnes v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Turecká lira se v noci na dnešek vůči dolaru propadla na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala.
• Turecko si u WTO stěžuje na nová cla uvalená Washingtonem
  Turecko podalo u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Spojené státy kvůli dalším clům na dovoz turecké oceli a hliníku. Oznámila to dnes WTO, která má za úkol dohlížet na rovný přístup na otevřeném trhu.
• Turecko třetí měsíc za sebou snížilo úroky, navzdory velmi vysoké inflaci
  Turecká centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
• Tureckou centrální banku povede poprvé žena - Hafize Gaye Erkanová
  Turecko má v čele centrální banky poprvé ženu. Instituci nyní povede Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Do funkce ji dnes jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a podle analytiků lze očekávat, že Turecko začne kvůli vysoké inflaci výrazně zvyšovat úrokové sazby. Informovala o tom agentura Reuters.
• Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky
  Turecko výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky na letošní i příští rok. Ministr financí Berat Albayrak předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se v tomto roce zvýší o 3,8 procenta a příští rok tempo dál zvolní až na 2,3 procenta. Dosud Ankara v obou letech počítala s růstem o 5,5 procenta. Zemi k tomuto kroku přiměl prudký propad liry, která letos ztratila zhruba 40 procent své hodnoty.
• Turecko vyšetřuje kryptoměnovou burzu, zadrželo desítky lidí
  Turecká policie zadržela 62 lidí v rámci vyšetřování platformy pro obchodování s kryptoměnami Thodex, kterou tisíce Turků viní z podvodu. Informovala o tom dnes státní agentura Anadolu. Istanbulská prokuratura už ve čtvrtek oznámila, že platformu vyšetřuje kvůli stížnostem uživatelů, kteří se nemohou dostat ke svému majetku. Podle agentury AP se předpokládá, že kauza se týká zhruba 391.000 investorů a investic v objemu kolem dvou miliard dolarů (43 miliard Kč).
• Turecko zastaví nové státní investice, chce snížit výdaje
  Turecko neplánuje žádné další státní investice, neboť se snaží omezit výdaje a zastavit pokles kurzu své měny. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AK). Kritizoval také centrální banku a dodal, že jeho tolerance k vyšším úrokovým sazbám má své meze. Jednotliví ministři podle něho zrevidují své plány, nové investice do nich nepatří.
• Turecko zavádí kvóty a cla na dovoz oceli
  Turecko zavádí k 17. říjnu kvóty a cla na dovoz oceli, sdělila dnes ve své zprávě Světová obchodní organizace (WTO). Zboží nad stanovenou kvótu zpoplatní přirážkou 25 procent. Země krok vysvětluje přílišným nárůstem dovozu této komodity.
• Turecko zdvojnásobilo cla na některé americké zboží
  Turecko zdvojnásobilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na oznámení zveřejněné v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dál posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které výrazně přispělo k rozpoutání měnové krize v Turecku. Turecká lira dnes nicméně pokračovala v zotavování z rekordního minima vůči dolaru, na které sestoupila v pondělí.
• Turecko zvýšilo kvůli vysoké inflaci základní úrokovou sazbu na 40 procent
  Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 40 procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Turecko má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
• Turecký opoziční kandidát vede kampaň i z kuchyně, poslední video nazval Cibule
  Hlavní opoziční kandidát tureckých prezidentských voleb Kemal Kiliçdaroglu, který má podle průzkumů šanci porazit příští měsíc současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana, vede neobvyklou volební kampaň. Kromě veřejných mítinků oslovuje voliče na sociálních sítích videonahrávkami, které točí ve své kuchyni. Poslední z nich nazval Sogan (Cibule) a demonstroval na ní, jak špatnou ekonomickou politiku podle něj vedl dosavadní prezident a jeho volební soupeř Erdogan. Informují o tom turecké opoziční servery.
• Turecký parlament schválil vstup Švédska do NATO, ratifikaci dokončí Erdogan
  Turecký parlament včera večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.
• Turecký pokus o puč je pro finanční trhy špatná zpráva
  Pokus o vojenský puč v Turecku je pro finanční trhy špatnou zprávou. Z krátkodobého hlediska vnáší do tureckého politického dění značnou nejistotu. Dlouhodobě pak bude mít nepříznivý dopad, ať už se pučistické síly podaří neutralizovat, či nikoli. Nepříznivý dopad na světovou ekonomiku by měl být omezený, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
• Turecký prezident nečekaně vyměnil šéfa centrální banky
  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nečekaně odvolal šéfa centrální banky Murata Uysala. Ve funkci ho nahradí bývalý ministr financí Naci Agbal. Vyplývá to z prezidentského dekretu zveřejněného v úředním věstníku. Turecku se nedaří vypořádat s vysokou inflací a rekordně nízkým kurzem domácí měny. Agbal bude již čtvrtým šéfem centrální banky za pět let.
• Turecký prezident odvolal šéfa centrální banky
  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odvolal šéfa turecké centrální banky Murata Çetinkayu. Oficiální důvod nebyl zveřejněn. Agentura Reuters upozornila, že mezi oběma muži panují velké rozdíly v názoru na načasování snížení úrokových sazeb, které mají pomoci oživit ekonomiku zasaženou recesí. Ve funkci ho nahradí jeho současný zástupce Murat Uysal.
• Turecký prezident vyhlásil bojkot elektroniky z USA
  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan včera vyhlásil bojkot elektroniky ze Spojených států. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, což má negativní dopady i na tureckou liru. Ta se včera zotavovala z pondělního propadu na nové minimum k dolaru, od začátku roku ale pořád ztrácí přes 40 procent. Spojené státy tento měsíc zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti a zdvojnásobily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Washingtonu se nelíbí, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona.
• Turisté nakupující v Japonsku působí luxusním značkám problémy
  Zástupy turistů cestují do Japonska, aby nakoupili luxusní oblečení a kabelky, jejichž cena se výrazně snížila v důsledku oslabení jenu. Podniky vyrábějící luxusní zboží, jako je LVMH, mateřská společnost firmy Louis Vuitton, by ale byly raději, kdyby turisté zůstali ve svých zemích a nakupovali tam, napsala agentura Reuters.
• Tusk: Dohoda o volném obchodu je po brexitu jediná možnost
  Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes v Lucemburku řekl, že jedinou možností, jak by po odchodu Británie z EU mohly vypadat obchodní vztahy společenství s Londýnem, je dohoda o volném obchodu. Tusk ale dal zároveň najevo, že budoucí dohoda vzájemný obchod neusnadní, ale bude tomu naopak.
• Tusk: Guvernér polské centrální banky možná postupoval v rozporu s ústavou
  Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński možná postupoval při výkonu své funkce v rozporu s ústavou. Uvedl to dnes opoziční předák Donald Tusk, který se zřejmě stane novým polským premiérem. V Polsku se nyní vede debata o tom, zda by Glapiński neměl stanout před soudem. Kritici tvrdí, že porušil nezávislost centrální banky, protože uzpůsoboval měnovou politiku potřebám vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v říjnových volbách přišla o většinu v parlamentu. Glapiński obvinění odmítá.
• Tusk chce učinit vše pro odblokování polských miliard z fondů EU
  Polsko musí učinit vše pro odblokování peněz z fondů Evropské unie, jejichž vyplácení pozastavila kvůli sporům o právní stát Evropská komise. Před jednáním s předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou to dnes v Bruselu řekl kandidát na polského premiéra Donald Tusk. Dodal, že hodlá změnit postavení své země v Evropě a posílit celou EU. Podle von der Leyenové najdou oba politici společnou řeč v řadě otázek včetně vlády práva.