Ve Spojených státech už účty občanů bobtnají o nové dolary. Není to však americký Fed, nýbrž prezident Trump, který svou centrální banku v této disciplíně předběhnul. Během dubna a května americké ministerstvo financí distribuovalo domácnostem šeky za zhruba 300 mld. USD. Když k tomuto číslu připočteme obrovské dávky v nezaměstnanosti a další výdaje, na které si americká vláda půjčuje „nové“ dolary, můžeme bez okolků mluvit o penězích z vrtulníku.
Jak je vidět v grafu, vklady v amerických bankách skokově vzrostly od vypuknutí pandemie o 1,3 bil. USD, což jsou peníze, které se mohou začít otáčet ve 20bilionové americké ekonomice.
Vývoj objemu vkladů M1 v USA (v mld. USD):
Co to znamená pro finanční trhy? Akciový trh by si mohl ospravedlnit své svižné zotavení zpět do býčího trhu, protože můžeme čekat velmi rychlý návrat spotřebitelských výdajů. Jak domácnosti, tak i firemní sektor netrpěl před koronavirem žádným velkým dluhovým problémem, proto se dá čekat, že tyto nové peníze neskončí na splátkách dluhu, ale skutečně rozpohybují reálnou ekonomiku. To je právě rozdíl v příběhu od globální finanční krize let 2008-09, kdy se banky i domácnosti musely léčit z dluhové párty a vlády skrz deficitní financování spíše zachraňovaly finanční sektor, než aby pomohly reálné ekonomice, tj. spotřebě a investicím.
Otázkou samozřejmě zůstává, jestli Američané své dolary budou moci utrácet, pokud v rámci nastupující druhé vlny šíření koronaviru se ve velkých státech jako je Florida a Texas omezují otevírací doby restaurací a zavádějí další omezení. Jedinou jistotou snad zůstává, že online prodej v čele s Amazonem si bude držet velmi slušný růst i nadále.
Vývoj akciového indexu S&P 500 (denní graf – D1):
Ani v eurozóně se centrální banka nedrží zkrátka. Měnový stimulus je ve srovnání s finanční krizí obrovský. Tehdy Evropská centrální banka nesnížila svou hlavní úrokovou sazbu ani pod 1,00 %, nyní rozjíždí hned kvantitativní uvolňování (QE) ve velkém, nechce totiž řešit jak koronavirové zastavení ekonomiky a do toho i italskou dluhovou krizi.
Objem peněz (M3) zrychlil růst na 8,9 %, což je v silném kontrastu s koncem roku 2009, kdy tento indikátor zamířil do záporných hodnot. I v Evropě by tak mělo být za co utrácet a investovat. Deflační scénář, který by byl pro akcie noční můrou, by se tak mělo pomoci odvrátit.
Vývoj růstu měnového agregátu M3 v eurozóně (v % meziročně):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: FRED, Forexfactory, Washington Post