Šéfka WTO varovala před růstem obchodního protekcionismu

Generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealaová varovala před vzestupem protekcionismu v mezinárodním obchodě, který by podle ní mohl mít výrazné negativní dopady na světovou ekonomiku. Informoval o tom server BBC.

"Vidíme rostoucí protekcionismus i určité podkopávání pravidel WTO," uvedla Okonjová-Iwealaová v rozhovoru s BBC. "Světový obchod je skutečně důležitý pro odolnost zemí i pro podporu hospodářského růstu, takže nás to znepokojuje," dodala.

Objem světového obchodu se podle WTO v loňském roce snížil o 1,2 procenta. Zaznamenal tak teprve třetí celoroční pokles za posledních 30 let, upozorňuje BBC. V dubnu WTO předpověděla, že v letošním roce se objem světového obchodu zvýší o 2,6 procenta.

Loňský pokles obchodu podle WTO souvisel s vyšší inflací a úrokovými sazbami. První zástupkyně výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová nicméně v nedávném projevu uvedla, že tyto faktory vycházejí z událostí, jejichž důsledkem je zásadní proměna globální ekonomiky.

"To, co jsme v posledních letech viděli zejména v oblasti globálních obchodních vztahů, nemá od konce studené války obdoby," prohlásila Gopinathová. "V posledních letech přišla řada šoků, včetně pandemie. Začala ruská invaze na Ukrajinu. A po těchto událostech se země po celém světě při rozhodování o tom, s kým budou obchodovat a kam budou investovat, čím dál více ohlížejí na ekonomickou bezpečnost a národní bezpečností zájmy," dodala.

Evropská komise (EK) minulý týden uvalila předběžná dodatečná cla až 37,6 procenta na dovoz elektromobilů z Číny do Evropské unie. Místopředseda EK Valdis Dombrovskis nicméně BBC řekl, že EU nechce svůj trh s elektromobily uzavřít. "Vítáme dovoz, vítáme konkurenci. Tato konkurence však musí být poctivá," dodal.

Evropská unie stejně jako Spojené státy viní čínskou vládu ze subvencování domácí výroby elektromobilů. Washington v květnu oznámil, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent. Dodatečná cla na dovoz z Číny se Washington rozhodl zavést také u řady dalších produktů, například počítačových čipů, solárních článků, baterií či zdravotnických produktů.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• Šéfka MMF vybídla ke světovému růstu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vybídla politické činitele po celém světě...
• Šéfka MMF vyzvala eurozónu k vytvoření fondu pro krizová období
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit budoucím hospodářským útlumům. Zároveň vyzvala státy používající euro k větší rozpočtové integraci.
• Šéfka MMF vyzvala Evropu: Dluhová krize se nesmí šířit
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Lagardeová uvedla, že světová ekonomika vstoupila do nebezpečné fáze.
• Šéfka MMF vyzvala k podpoře ekonomiky
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes vyzvala k důraznějším krokům na...
• Šéfka MMF vyzvala k reformám a investicím
  Politici musí zaujmout serióznější přístup k ekonomickým reformám. V opačném případě bude jejich...
• Šéfka MMF vyzvala k větší pomoci chudým zemím
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová vyzvala vyspělé ekonomiky k poskytování větší pomoci chudým zemím. Varovala před nerovnoměrným hospodářským růstem, který by mohl ohrozit stabilitu a vyvolat sociální nepokoje. Informovala o tom agentura Reuters.
• Šéfka MMF vyzvala úřady ke spolupráci
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes vybídla úřady v Británii a v Evropě...
• Šéfka MMF vyzývá k většímu úsilí při řešení dopadů koronaviru
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová včera vyzvala mezinárodní komunitu k většímu úsilí při řešení ekonomických dopadů pandemie covidu-19. MMF dnes v rámci svého společného zasedání se Světovou bankou (SB) představí aktualizovaný výhled světové ekonomiky. Řešení dopadů koronaviru je nejnaléhavějším tématem zasedání, které se kvůli pandemii koná ve virtuální podobě, napsala agentura Reuters.
• Šéfka MMF zkritizovala zprávu o její údajné roli ve skandálu SB
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová zkritizovala nezávislou zprávu, která mluví o její údajné roli ve skandálu Světové banky (SB) s falšováním údajů o Číně. Zpráva měla vzniknout v době jejího působení v SB. Podle Georgievové zpráva obsahuje "zásadní chyby" a nahrazuje fakta domněnkami.
• Šéfka řeckého parlamentu odložila jednání
  Předsedkyně řeckého parlamentu Zoi Konstantopuluová dnes odložila jednání finančního výboru sněmovny...
• Šéf KB: Zavedení daně z neočekávaných zisků pro největší banky je diskriminační
  Zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro vybraných šest největších bank v sobě nese jasný prvek diskriminace. Na konferenci Mastercard Banka roku to řekl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Zároveň odmítl spekulace o budoucí optimalizaci daní ze strany bank.
• Šéf kryptoburzy FTX, která vyhlásila bankrot, popřel útěk do Jižní Ameriky
  Zakladatel kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried, který žije na Bahamách, včera odmítl spekulace, že uprchl do Jižní Ameriky, píše agentura Reuters. Kryptoměnová burza FTX v pátek oznámila, že vyhlásila ve Spojených státech bankrot a požádá o soudní ochranu před věřiteli. Kyperská komise pro cenné papíry krátce nato potvrdila zprávy médií, že firmě pozastavila licenci pro působení v Evropské unii, aby ochránila investory. Podle zdrojů Reuters z platformy zmizely peníze zákazníků v hodnotě zhruba miliardy dolarů.
• Šéf kryptoměnové burzy Coinbase kvůli chybějícím zákonům hrozí odchodem z USA
  Šéf americké kryptoměnové burzy Coinbase Brian Armstrong dnes pohrozil, že jeho podnik odejde ze Spojených států, pokud nebudou brzy existovat jasná pravidla regulace, v jejichž rámci mohou tyto burzy v USA působit. V takovém případě se podle něj do zahraničí přesunou i další hráči v odvětví. Informovala o tom agentura Reuters.
• Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
  Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO.
• Šéf německé centrální banky Jens Weidmann z osobních důvodů odstupuje
  Prezident německé centrální banky Jens Weidmann se rozhodl ke konci roku odstoupit z funkce, překvapivý krok vysvětlil osobními důvody. Deutsche Bundesbank, jak se měnová autorita v Německu oficiálně nazývá, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Třiapadesátiletý Weidmann patří k nejkonzervativnějším členům Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB), jíž je Bundesbank členem.
• Šéf německé centrální banky letos čeká v Německu inflaci přes čtyři procenta
  Míra inflace v Německu letos podle šéfa centrální banky Joachima Nagela výrazně přesáhne čtyři procenta. Nagel to v prvním rozhovoru od svého lednového uvedení do funkce řekl týdeníku Die Zeit. Evropskou centrální banku (ECB), která si stanovila inflační cíl dvě procenta, proto Nagel vyzval, aby jednala a začala už letos zvedat základní úrokovou sazbu.
• Šéf německé centrální banky varoval před unáhleným snižováním úroků
  Šéf německé centrální banky Joachim Nagel dnes navzdory pokračujícímu zmírňování inflace varoval před unáhleným snižováním úrokových sazeb v eurozóně. Dopady zpřísněné měnové politiky na inflaci se podle něj zatím plně neprojevily. Informovala o tom agentura DPA.
• Šéf německé opozice Merz navrhl plán proti inflační a energetické krizi
  Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v dnešním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, ve kterém kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.
• Šéf německé opozice Merz nevylučuje recesi a doporučuje zvážit jádro
  Šéf německé opozice Friedrich Merz nevylučuje, že Německu kvůli následkům ruské invaze na Ukrajině hrozí recese. Doporučuje také zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.
• Šéf OECD kritizuje dluhovou dohodu USA
  Dohoda, která tento týden odvrátila riziko platební neschopnosti Spojených států, nenabízí žádné...